Kvůli požadavkům na nehořlavost materiálů ve vstupní hale a v celé částečně...

Kvůli požadavkům na nehořlavost materiálů ve vstupní hale a v celé částečně chráněné únikové cestě byl zvolený perforovaný vlnitý plech a kovové detaily (např. zábradlí) jako hlavní materiál interiérových prvků. | foto: Petr Fabo

Dům ze 17. století si skvěle rozumí s nábytkem z perforovaného plechu

  • 2
Pro nové sídlo Českého centra v Bratislavě byl vybraný nevelký renesanční měšťanský dům v Prepoštské ulici č. 6 na pěší zóně historického centra slovenského hlavního města. Architektky Gabriela Kaprálová a Monika Tomšová ze studia ASGK Design se postaraly o jeho nové interiéry i dispozice.

Český dům sídlil až do roku 2019 v prostorách budovy České ambasády. Kulturní a společenské aktivity Českého centra si však vyžádaly samostatné prostory.

České centrum teď sídlo na nové adrese, v Prepoštské ulici v historickém centru Bratislavy

Dům v Prepoštské ulici představuje památkově chráněný objekt ze začátku 17. století. Byl sice asi před třemi desítkami let zrenovovaný pro kancelářské účely, ale pro novou funkci bylo nutné jej stavebně upravit a rekolaudovat v souladu s novým využitím (předchozí kolaudace totiž byla překvapivě na „rodinný dům“).

Svůj projekt přihlásily autorky do soutěže Interiér roku v kategorii Veřejný interiér II (obchody, služby, školy, zdravotnická zařízení apod.).

Náročné úpravy

Kvůli požadavkům na nehořlavost materiálů ve vstupní hale a v celé částečně chráněné únikové cestě zvolily architektky perforovaný vlnitý plech a kovové detaily (například zábradlí) jako hlavní materiál interiérových prvků.

Návrh nového interiéru působí minimalisticky, jako neutrální obálka, která nechává vyniknout budoucím akcentům v barvách státní trikolóry v podobě jemných detailů mobiliáře a grafického informačního systému Českých center. Neutralita prostor nechává vyniknout vystaveným solitérům českého designu a umění.

Sál s klenutým stropem

Z ulice se vstupuje do uvítací haly s recepcí, kde byl původně vjezd pro kočáry s koňmi. „Vlevo od vstupní haly jsme při první obhlídce objektu objevily prostorný sál s klenutým stropem, který měl požadovaný potenciál pro víceúčelové využití. Avšak do sálu se původně vstupovalo nepřehledně zezadu, nevzhlednou chodbou,“ popisují Gabriela Kaprálová a Monika Tomšová.

Průhlednost, vrstvení a podsvícení konstrukce dodává nábytkům pocit lehkosti a elegance.

Vstup do sálu za rohem tak nebyl pro budoucí účely vhodný a ani z historického hlediska nedával žádnou logiku.

„I proto jsme se rozhodly zapátrat v archivu městského úřadu na ochranu památek (MUOP). Průchod mezi halou a přilehlým sálem se nám povedlo objevit nejenom ve starých dokumentech a dobových fotografiích z 19. století, ale nakonec i opatrným stavebně-technickým průzkumem na stavbě,“ prozrazují autorky.

Díky získaným důkazům povolili památkáři obnovu průchodu. Jenže necitlivými stavebními zásahy v sedmdesátých letech minulého století se nepříjemně navýšila skladba podlahy v sále, z ekonomických i statických důvodů nebylo žádoucí jí znovu vybourat.

„Bylo nutné se společně se statiky vypořádat s nelehkou situací a najít řešení, jak propojit místnosti s výraznými výškovým rozdílem podlah, odhadem sedmdesát centimetrů,“ popisuje Gabriela Kaprálová. Pro překonání výškového rozdílu navrhly architektky ve vstupní hale schodiště se zaoblenou podestou tak, aby co nejméně překáželo ve směru úniku z budovy.

Dominantním prvkem parteru je originální, tři metry dlouhý lustr z ocelových trubek a foukaného opálového skla od značky Lucis,

Multifunkční sál je určený pro různé společenské účely a nabízí variabilní využití včetně konání výstav, společenských setkání či přednášek.

Součástí vstupní haly s recepcí je také malý shromažďovací prostor, prezentace a drobný prodej českého designu. Vzájemným propojením obou prostor se povedlo naplno využít potenciál přízemí budovy pro společenské účely.

Nábytek z bílého plechu

Vestavěný nábytek recepce, lavice a vestavěné skříní za recepcí jsou z perforovaného a zvlněného bílého plechu na ocelové rámové konstrukci společně s masivní deskou z běleného dubu.

Průhlednost, vrstvení a podsvícení konstrukce dodává nábytkům pocit lehkosti a elegance. Monochromatickou „obálku“ prostor tvoří podlaha z velkoformátové keramiky à la cementová stěrka společně s cementovou stěrkou stěn a kleneb.

„Dominantním prvkem parteru je originální tři metry vysoký lustr z ocelových trubek a foukaného opálového skla, které souzní s klenutým prostorem uvítací haly a multifunkčního sálu. Navrhli jsme jej speciálně pro Český dům v Bratislavě ve spolupráci s tradiční českou firmou Lucis,“ upozorňuje Monika Tomšová.

Vestavěný nábytek recepce, lavice a vestavěné skříní za recepcí jsou navrženy z perforovaného a zvlněného bílého plechu na ocelové rámové konstrukci společně s masivní deskou z běleného dubu.

Koncept interiéru Českého domu v Bratislavě je založený na propagaci a maximálním využití originálního českého designu a řemesla.

Další dvě podlaží, která slouží jako kanceláře s jednacími prostory, jsou navrženy z odlehčeného kancelářského nábytku značky MASTER & MASTER z ocelové tyčoviny v kombinaci s dubovou překližkou opláštěnou přírodním marmoleem.

Fasáda ČDB prošla dílčí kultivací zejména v parteru. Povrchy byly sjednoceny, jsou zde mobilní výstavní bannery. Součástí výstavních prostor je i plocha výlohy, která funguje jako window gallery a nabízí ukázky chystaných výstav, událostí či přímo českého umění, často ve spolupráci se sousedícím Domem fotografie.