Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Kongresové centrum už spolykalo miliardy. Zdobí ho 200 uměleckých děl

Palác kultury vznikl jako výkladní skříň komunismu, která ohromí svět luxusními materiály, moderními technologiemi, řemeslně precizním zpracováním a obrovskou rozlohou. Pozornost přitahuje i po 40 letech. Článek přinesl magazín City Life.
Palác kultury je jedinečnou ukázkou socialistické architektury přelomu 70. a...

Palác kultury je jedinečnou ukázkou socialistické architektury přelomu 70. a 80. let v původní podobě. | foto: Jiří Podrazil

Ještě před dvěma lety chystal tým Kongresového centra Praha (KCP) velkolepé oslavy 40. výročí otevření a hledal vhodný termín v již zaplněném kalendáři akcí. 

Organizátoři světových kongresů sem jezdí rádi a o výjimečnosti Kongresového centra svědčí i to, že se sem s oblibou vracejí a pořádají zde akce světového formátu opakovaně. 

Palác kultury je jedinečnou ukázkou socialistické architektury přelomu 70. a 80. let v původní podobě.

Pandemie vše změnila a Kongresové centrum je poprvé po rozsáhlé rekonstrukci v roce 1998 prázdné. Naplno tak ale vynikne jeho velkolepost. Na ploše 35 227 m² se nachází 20 sálů, 50 salonků a několik set dalších místností.

Výhled na prvním místě

„U stavby, která má významný a široký společenský dosah, je důležitý nejen pohled na ni samu, ale i z ní samé na město,“ tvrdil Blahomír Borovička, hlavní architekt hl. m. Prahy v letech 1971–1989.

Palác kultury takovou stavbou bezesporu byl a získal místo v Praze nejexkluzivnější – okraj Pankrácké pláně s výhledem na Pražský hrad, Petřín, Vinohrady i historické centrum a Vltavu – s výbornou dopravní dostupností. 

Autem po Nuselském mostě, metrem do stanice Vyšehrad otevřené v květnu 1974 i v krátké dojezdové vzdálenosti na letiště. Ačkoliv šlo o dílo státního významu, projekt vznikal po celou dobu výstavby. Soutěž vyhlásila Výstavba hl. m. Prahy – Výstavba účelových staveb a ve třetím kole zvítězil tým Vojenského projektového ústavu – architekti Jaroslav Mayer, Vladimír Ustohal, Antonín Vaněk a Josef Karlík.

Výstavba začala rok po vyhlášení výsledků a probíhala pět let (1976–1980), během kterých Palác kultury získával konkrétní podobu. Jeho polygonální půdorys určily dva hlavní sály – Sjezdový a Společenský – umístěné vedle sebe přes čtyři patra. 

Skelet ze železobetonových hřibových desek s ocelovými sloupy v rozpětí 9 × 9 metrů nese základy ve třech podzemních podlažích, šest nadzemních podlaží drží už jen ocelová konstrukce. Díky tomu jsou po celé stěně velkoformátová okna a široké chodby neruší sloupy. Místnosti jsou umístěny podél vnějších stěn, kolem sálů a ve středu budovy mezi hlavními schodišti, přesto připomínají labyrint.

Kongresový sál slouží jako hlavní konferenční i koncertní sál. Pod stupňovitým...

Prostor jako skládačka

Do Kongresového centra vede 11 vstupů po celém obvodu. V přízemí se nachází foyer obou hlavních sálů, malý sál s malou divadelní scénou, šatna, zimní zahrada a administrativní zázemí. 

Prvnímu patru dominuje Kongresový sál s kluby po obvodu, Klub H s mechovou stěnou a restaurace ZOOM s onyxovým barem a podlahou z exotického dřeva s okouzlujícím výhledem na Prahu. 

V druhém patře vejdete hlavním vchodem do Společenského sálu, pozornost budí venkovní terasa a Severní sál, ve třetím patře se nachází Komorní sál a ve čtvrtém Konferenční sál. „Kongresové centrum se skládá ze tří velkých částí, které lze zcela oddělit, nebo naopak spojit. Přispívá k tomu i množství eskalátorů a schodišť,“ ukazuje Hana Obrázková, vedoucí obchodního oddělení.

Podlahy v chodbách a ve foyer jsou z velkoformátových žulových dlaždic, ostění z tmavého dřeva. Díky stropnímu LED osvětlení, které evokuje denní světlo, nepůsobí přechody mezi sály tmavě. Každý má jinou barevnost, aby se účastníci kongresu osvěžili novým prostředím, přesto vychází z původní okrové, béžové a oranžové tonality. 

Největší, Kongresový sál s kapacitou 2 800 míst má pohyblivý strop, který lze snížit na úroveň prvního balkonu a prostor zmenšit bez narušení akustiky. „Akustika je navržena pro jednoho řečníka, rockovou skupinu i koncert vážné hudby,“ ukazuje kulisy se speciálním trojúhelníkem u stropu ve výšce 25 metrů Hana Obrázková. 

Prezidentský salonek. Kruhový stůl pro jednání na nejvyšší úrovni osvětluje...

Na jevišti o 600 m² stály původně největší tuzemské varhany, ale nenašly využití. „Křesla jsou velmi pohodlná díky své velikosti i širokým řadám a původní klimatizaci pro každé křeslo zvlášť. Ta je přetlaková, takže zde neustále proudí čerstvý vzduch o stejné teplotě,“ vysvětluje Adéla Müllerová. Zemité odstíny na stěnách, koberci a čalounění barevně ladí s oponou Slunce od Aloise Fišárka.

Nejflexibilnější je Společenský sál ve druhém až čtvrtém patře, hodí se na plesy, na výstavu, na kongres i menší koncert nebo předvolební debatu.„Jeviště lze zdvihnout o dva metry výš, hlediště je výsuvné, boční stěny posuvné. Původní oranžová barevnost zůstala jen na stěnách, židle jsme nově přečalounili modře,“ ukazuje Hana Obrázková.

Televizní studio v Konferenčním sále ve 4. patře se skrývá za dřevěným linorytem na stěně, vedle něj kulatý salonek s obložením z ořechového dřeva. Ve čtvrtém patře býval i noční klub Krystal a vedle něj kavárna Vyšehrad se stěnami obloženými dýhou z amerického ořechu.

Dům za všechny peníze

Při stavbě Paláce kultury se na ničem nešetřilo, ze žuly je například i únikové schodiště nebo obklady na toaletách, kameny pocházejí z Kuby, Bulharska, Sovětského svazu, ale i Itálie. Stěny zdobí velkoformátové gobelíny. 

Celkový účet se vyšplhal na 2 504 117 000 korun československých, stejně by stálo postavit sídliště pro 10 tisíc lidí. Veřejné stavby navíc musely ze zákona vyčlenit 4 % z celkových nákladů na umělecká díla: zde jejich počet dosáhl téměř dvou set, povětšinou od význačných umělců tehdejší doby, ale i začínajících.

Před sametovou revolucí se tu konaly všechny komunistické sjezdy, státní návštěvy, velké koncerty a zábavné estrády. Po ní hledal monumentální symbol minulého režimu své další uplatnění. Sídlila v něm televize Prima, v hlavním sále se hrál muzikál Dracula, občas se zde konaly koncerty. 

Pro organizátory kongresů ze západních zemí byla velmi atraktivní kombinace vyhovující budovy, krás Prahy a do té doby nedostupné země. „Kongresy sem v té době padaly samy,“ vzpomíná Hana Obrázková. 

Foyer před vstupy do sálů jsou u vystavovatelů nejžádanější. Zde je část...

V roce 1992 budovu získalo hlavní město Praha, které se v roce 1995 stalo jediným akcionářem nově vzniklé akciové společnosti Kongresové centrum Praha. Ta před konáním zasedání Rady guvernérů Mezinárodního měnového fondu a Skupiny Světové banky v září 2000 provedla celkovou rekonstrukci budovy a přistavila hotel Holiday Inn a administrativní budovu vedle (Business Centre Vyšehrad). Dluhy splácela až do roku 2013, kdy 54 % akcií převzalo ministerstvo financí a dluhy tak umořilo.

„Kongresový turista utratí 2,5× více než běžný turista a často se i vrací. Proto je kongresové centrum zpravidla dotováno městem, ke kterému obrací pozornost světa, u nás jsme museli splácet úroky z úvěru a prostředky na údržbu a rozvoj byly omezené,“ vysvětluje Hana Obrázková, proč k větším renovacím interiéru došlo až v roce 2016–2017, kdy se Praha ucházela o pořádání kongresu mezinárodní kongresové asociace ICCA, která centrum původně vyhodnotila jako poněkud omšelé.

Rozsáhlá rekonstrukce dokončená v roce 2017 ho zútulnila a vybavením multimediálními prvky zmodernizovala na světovou úroveň. Kongres ICCA Prahu opět vrátil do hledáčku profesionálních organizátorů kongresů a zařadil ji na deváté místo světového žebříčku v roce 2019. Kongresové centrum vyniká totiž i svou bezpečností. I proto zde v roce 2002 americký prezident George W. Bush vedl jednání na summitu NATO, poprvé v bývalé zemi „za železnou oponou“.

Ač se to ale nezdá, prostory dostačují jen pro pořádání středních kongresů. Proto Kongresové centrum vyhlásilo soutěž na novou výstavní halu, jejíž výstavba by měla začít na přelomu 2021–2022. Výstavní plocha by se tak zvýšila o 5 000 m². Soutěže se zúčastnilo 76 týmů architektů a urbanistů z 23 zemí světa, v druhém kole zvítězila španělská kancelář OCA – Bernardo García, Marc Subirana, Biel Susanna a Hernan Lleida. Ti dokázali v návrhu nejlépe napojit novou halu na stávající budovu a zároveň ji začlenit do veřejného prostoru, aby se i okolí Kongresového centra stalo kulturním centrem a oblíbeným cílem Pražanů.

Prohlédněte si Kongresové centrum Praha 

Autor:
  • Nejčtenější

Chci v Čelákovicích vilu za milion korun, řekl továrník. Užil si ji krátce

V 55 letech si průmyslník Josef Volman nechal vedle své továrny v Čelákovicích postavit vilu. Aby stála přesně jeden milion korun, dostavěli architekti luxferové zádveří toalety u vstupu. Po...

19. července 2024

Bydlení bez složenek? Český soběstačný dům není jen idylka, přiznává majitel

Český soběstačný dům již pár let stojí bez jakéhokoli připojení k inženýrským sítím na samotě v jižních Čechách. Veškeré základní zdroje si pokrývá po celý rok sám vlastní výrobou a hospodařením....

18. července 2024

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Zpěvák Pavel Callta si v Marčovicích pořídil statek. Byl to osud, přiznává

Zpěvák, skladatel a textař Pavel Callta se rozhodl pustit do nového druhu podnikání. V obci Marčovice v okresu Strakonice si pořídil statek, který zrekonstruoval a hodlá ho využívat zejména k...

17. července 2024

Proměna bytu po rodičích dopadla skvěle, majitel ocenil i perský koberec

Matouš chtěl v bytě po rodičích nejdřív vyměnit kuchyň. Protože výborně zafungovala chemie s designéry z interiérového studia, začalo se nakonec rovnou kompletní rekonstrukcí a zařízením interiéru na...

15. července 2024

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Slavní návrháři Dolce a Gabbana si pořídili vilu na ostrově se sopkou

Slavné duo návrhářů Dolce & Gabbana by si možná nikdy nekoupilo vilu na malém ostrůvku Stromboli, kdyby nebylo ohromné lásky hollywoodské hvězdy Ingrid Bergmanové a režiséra Roberta Rosselliniho. Ten...

20. července 2024

Slaný má krásnou Kumpánovu zahradu. Za obnovou stojí vynikající architekti

Věhlasný zahradní architekt 30. let minulého století Josef Kumpán vytvořil na území Slánska celou řadu zahrad. Obnovený park u bývalé přádelny Benar ve Slaném patří mezi největší a nejzachovalejší z...

22. července 2024

Dřevěný dům je splněným snem majitelů. „Opisovali“ ve Skandinávii

V malebném podhůří na předměstí okresního města, uprostřed krásné zahrady s ještě krásnějším výhledem, stojí moderní dřevostavba, za jejíž dřevěnou fasádou byste nečekali masivní roubenou konstrukci.

22. července 2024

Létáte helikoptérou, doma máte noční klub a 33 garáží. Stačí mít 393 milionů

Luxusní sídlo v americkém Oklahoma City je na prodej. Dům za 17 milionů dolarů, v přepočtu 393 milionů korun, nabízí osm ložnic, šestnáct koupelen a veškeré myslitelné zázemí pro rodinu.

21. července 2024

Slavní návrháři Dolce a Gabbana si pořídili vilu na ostrově se sopkou

Slavné duo návrhářů Dolce & Gabbana by si možná nikdy nekoupilo vilu na malém ostrůvku Stromboli, kdyby nebylo ohromné lásky hollywoodské hvězdy Ingrid Bergmanové a režiséra Roberta Rosselliniho. Ten...

20. července 2024

Za celosvětový kolaps IT systémů může nečekaně absurdní chyba

Nepovedená aktualizace bezpečnostního softwaru společnosti Crowdstrike způsobila pád počítačů a serverů s operačním...

IT problémy způsobily kolaps bank i letišť. V Evropě i jinde ve světě

Řadu zemí v pátek zasáhly problémy s počítačovými systémy. Letiště kvůli výpadku čelila potížím s odbavováním letů,...

Restauratéři chtějí zakázat vstup Biance Censori, vadí jim její odhalování

Přítelkyně rappera Kanyeho Westa (47) Bianca Censori (29) je známá svým stylem „oblečená neoblečená“ a snaží se šokovat...

Piju každý den. Dřív nebo později se upiju k smrti, líčí bývalý fotbalista Fenin

Fotbalista Martin Fenin (37) neprožívá nejlepší období. Nejen, že mu nevyšlo manželství s policistkou Beatou, se kterou...

John Deere už nechce být woke. Podlehl tlaku konzervativců a řadí zpátečku

Přední americký výrobce zemědělských strojů John Deere se rozhodl ustoupit od svých iniciativ v oblasti podpory...