Vilová kolonie Baba (1928-1936) byla ve své době ukázkou pokroku, vývoje a inovace. Promyšlený "šachovnicový" urbanismus využíval exkluzivitu položení na jižním svahu s výhledem a dával každému domu možnost ukázat svou čistotu a účelnost, především však být sebou samým.
Komplex Hanspaulka ma tutéž výhodu, jižní svah s výhledem, bohužel v honbě za nejvyššími možnými zisky lukrativních pozemků vznikla parcelace tak těsná, že se zde téměř nenadechnete, natož abyste viděli Hradčany.
Současní architekti chtěli na slavnou čtvrť navázat, plány měli veliké. "Podnětem pro stanovení celého urbanisticko-architektonického konceptu je nedaleké sousedství kolonie Baba, nejčistší ucelené programové realizace funkcionalistického bydlení v Evropě." Tolik webové stránky developerské společnosti ING.
Soukromí se hledá těžko
"Při projektování jsme se nechali inspirovat myšlenkami moderny 30. let 20. století - životním stylem, designem i architekturou, projekt reaguje na východiska nizozemského hnutí De Stijl," prohlásil architekt Jiří Střítecký z Atelieru 8000, který je spoluautorem architektonického návrhu.
"Základními výrazovými prvky nových vil a dvojdomů jsou kompozice průniků jednoduchých objemů a barevných ploch, které dotvářejí vzhled obytného komplexu," shrnul.
Pokud jde o samotnou architekturu domů, autoři a developeři se odvolávají na modernistické tradice Hanspaulky a sousedství kolonie Baba. Proč však vytvářet špatnou kopii něčeho, co bylo revoluční bezmála před 80 lety?
Několik povedených solitérních vil se zcela ztrácí v barevných plochách ostatních, na sebe namačkaných domů. Nemohu se ubránit dojmu, že barevné plochy spíše zakrývají mnohdy nezajímavé fasády, než aby byly odkazem na autory zmiňovaný De Stijl.
Toto progresivní nizozemské hnutí (1917) také nevyužívalo ornamentiku klasicismu ci romantismu, tedy stylů, jež byly moderní před sto lety. Naopak se proslavilo svými zjednodušujícími a abstrahujícími tvary - tehdy zcela novým myšlením.
Domy mají miniaturní pozemky
To, že komplex Hanspaulka navazuje na český funkcionalismus, a ne na mimopražské podnikatelské baroko, je chvályhodné. Je však škoda, že nizozemský developer nebyl osvícenější a nevznikla obytná kolonie, která by současnou architekturu posouvala do nových dimenzí. Neboť právě to dnešní nizozemská architektura nejen umí, ale také dělá.
Nová "Baba"
Andrea Grunnet-JensenVystudovala Fakultu architektury ČVUT Praha (1998), pak pokračovala na Škole architektury v Aarhusu (Dánsko), kde studovala průmyslový design. Od roku 1999 pracuje střídavě v Praze a v Kodani. Za film Klatretøsen byla jako spoluautorka scény (scénograf Peter Grant) nominována na dánskou filmovou cenu Robert. S architektkou Vibeke Brinck napsala knihu o bytové architektuře s názvem Hjerterum og andre rum (2004). Publikuje články o architektuře a interiérech, a to převážně v renomovaných skandinávských periodikách. |
