Úterý 10. prosince 2019, svátek má Julie
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 10. prosince 2019 Julie

Návštěva v domě ve svahu: čtyři byty v šesti podlažích získaly cenu Grand prix architektů

  1:00aktualizováno  1:00
Terasový dům Villa Vojanka nese název po zaniklé usedlosti. Do minulosti však nehledí, díky moderní vizáži získal prestižní architektonickou cenu. Čtyři byty, každý v jednom patře, tvoří stavbu, která vznikla na místě původního domu s nevyhovující dispozicí a kvůli umístění v prudkém svahu i s takřka zoufalým přístupem.

Terasový dům v Košířích | foto: Pavel Hnilička

BYTOVÉ A RODINNÉ DOMY OCENĚNÉ V SOUTĚŽI GRAND PRIX ARCHITEKTŮ
najdete na www.idnes.cz/grandprix.

Od dob Karla IV. se zde pěstovalo víno, dnes jsou tu žádané parcely. Nedaleko stojí rezidence saúdského velvyslance a také zpustlá vila Turbová, jejíž zahrada inspirovala Jiřího Trnku ke knize o pěti chlapcích a zlomyslném kocourovi. V přírodním parku Košíře – Motol je ticho a ani výhled neprozrazuje nic o tom, že se nacházíme kousek od centra Prahy.

Místo jednoho bytu čtyři

Původně stál na pozemku třípodlažní dům, kde se drželo vlhko. Vedle strmého schodiště nechali majitelé kvůli špatnému přístupu vybudovat malou lanovku. Kvalitě bydlení stejně nepomohla. Atraktivní lokality se majitelé nechtěli vzdát, a tak nakonec vilku strhli a místo ní postavili terasový dům se čtyřmi byty.

Jeden z nich si nechali, prodej ostatních jim pokryl náklady na stavbu. Dva byty stály každý necelých 9,5 milionu korun, třetí přes 15 milionů korun. Díky terase a zahradě mají dnes majitelé stejné soukromí jako v rodinném domě a dokonce o hodně víc prostoru – místo původních 175 metrů získali 265 metrů čtverečních.

Konstrukce byly hodně náročné a stavbaři s podobnými neměli dost zkušeností, ale nakonec vše zvládli dobře. U fasády byla důležitá přesnost. "Stěnu garáže třikrát bourali, až napočtvrté se povedla,“ říká architekt Pavel Hnilička, autor projektu. Dům se nakonec podařilo dokončit a vloni na podzim se majitelé nastěhovali.

Bez výtahu to někdy nejde

Celý dům má 20 centimetrů silné nosné stěny z betonu. "Jde o princip oblékání domu – má něco nosného a pak si na sebe vezme nějaké šaty. Ten spodek si bere šaty z betonu, vršek je dělaný jako střecha,“ vysvětluje architekt Hnilička.

Spodní část měla být co nejvíce spjatá se zemí. "Zahrabali“ ji do svahu a obarvili načerno, aby připomínala zdejší břidlici. "Vršek je jako rodinný dům, který je na té spodní části posazený. Proto je i z plechu jako báň na kostele,“ popisuje Pavel Hnilička. Jeho rozměry odpovídají rodinným domům v okolí.
 
Schodiště vede zvenčí kolem domu. "Vevnitř je jen výtah, schodiště by zabralo moc místa,“ vysvětluje architekt. Výtah se neovládá tlačítky, ale klíčem – vstupuje se z něj totiž přímo do bytů. Schody jsou z broušeného konstrukčního betonu, jednolité stěny doplňují gabiony – drátěné koše naplněné kameny.

Obyvatelé bytu v prvním patře do nich zasadili skalničky. "Ale kromě mojí maminky, která nevleze do výtahu, schody nikdo pravidelně nevyužívá. Snad jen lidé v prvním patře,“ říká majitelka.

Byty mají velká francouzská okna, která obývací prostory propojují s terasami. Na každé je část vyčleněná rostlinám ve velkých truhlících z rezavějícího plechu, zbytek tvoří chodníčky z palubek. Nechybí ani lavice a velký betonový truhlík, v němž je zasazen nízký javor.

Jak se bydlí nahoře

Horní byt funguje jako dvoupatrový rodinný dům. Spodní podlaží je společenské, nahoře intimní část. "Dole jsme chtěli co největší prostor, který má veliké okno směrem do údolí – vypadá jako obraz,“ popisuje architekt Hnilička.
 
Z výtahu vstoupíte do předsíně, odkud je možné jít buď do hostinského pokoje, anebo do obývacího prostoru. Hostinský pokoj má vlastní koupelnu. Zatím slouží hlavně babičce, která často hlídá děti.

 
 V obývacím prostoru zaujmou zdi z hrubého betonu. "Při výrobě je to složitější, protože musíte přesně dopředu vědět, kde bude která zásuvka a vývod na osvětlení. Může se to ovšem kdykoliv nahodit omítkou,“ objasňuje architekt Hnilička.

V obývacím pokoji je i kuchyňská linka krytá hliníkem. Jedna její část stojí volně v prostoru, druhá tvoří stěnu oddělující pokoj od schodiště. Pracovní desky jsou z černé opalované žuly, která má hrubý povrch.

S šedivými stěnami a kuchyní kontrastuje dřevěná podlaha. "Jde o zbytkovou podlahu, teak pokládaný po jednotlivých lamelách,“ říká majitelka. Pokládání trvalo asi tři týdny. Nakonec použili lak, který zvýšil barevný kontrast dřeva.
 
Osvětlení zajišťují posuvné lišty, jaké se používají ve výstavních prostorech. "Mají tři okruhy, můžete si tam dát libovolný počet světel a různě si je rozsvěcet,“ vysvětluje architekt.
 
Do horního patra se stoupá po schodech krytých teracem. Světlo zabezpečují stropní okna – skylight. Večer je nahrazuje nástěnné osvětlení – takzvané wallwashery, které jakoby "omývají“ stěnu světlem.

V každé místnosti najdete jiné zastínění. V ložnici mají japonské panely, v dětském pokoji a v pracovně plisé. "O stínící technice jsme měli jiné představy, uvažovali jsme například o římských roletách, ale kvůli ostění, které je hned u stropu, jsme vybírali z omezené nabídky,“ vysvětluje majitelka bytu.
 
V koupelnách jsou sprchové kouty bez vaničky, což je pohodlné a nenáročné na údržbu. Na podlahách i stěnách sprchových koutů je opět teraco. Zbytek stěny tvoří kletovaný štuk. "Je hlazený kovovým hladítkem. Jde o náročnější práci než s filcovým hladítkem, ale vytvoříte jím zcela hladký povrch,“ vysvětluje Pavel Hnilička.
 
Zahradu za domem navrhoval architekt Mikoláš Vavřín. Vymyslel ji tak, aby s ní nebylo moc práce. Nad trávníkem se zvedá svah zpevněný našikmo položenými kameny. V něm je zabudovaný sklípek a sala terrena s krbem. Při kolaudaci se zde peklo sele.

Výhled na srny a bažanty

Každý byt má vlastní plynový kotel. V koupelnách je podlahové topení a otopné žebříky, v ostatních místnostech najdete pod okny takzvané fancoily – tělesa skrytá pod mřížkou v podlaze, která jsou místy doplněna malými deskovými radiátory.
 
Majitelé jsou v domě spokojení. "Je odtud krásný výhled. Naproti i nad domem máme les, často vídáme srny a bažanty,“ pochvaluje si majitelka. Dobré je to i s dopravou – na konci ulice je zastávka autobusu, ale lze dojít i na tramvaj nebo dokonce až na metro.

Radost z díla má i architekt: "Dům se povedl, protože majitelé v nás měli velkou důvěru. Dokonce nás popoháněli, ať ze sebe dostaneme ještě něco lepšího.“

V bytě už je téměř všechno dodělané. Zbývá ještě dokoupit pár drobností. "Když jsme se sem stěhovali, všechno jsme kupovali nově, kromě jídelního stolu a starožitné skříně v hostinském pokoji. Vybírali jsme pečlivě, takže to zatím nemusíme měnit,“ uzavírá majitelka.


Villa Vojanka

Autoři: Hnilička Císler Architekti (hcA) – Pavel Hnilička, Petra Bláhová-Kandausová, Veronika Hamšíková, Jan Dluhoš, Petr Tej
Návrh zahrady: Mikoláš Vavřín
Rok dokončení: 2007
Zastavěná plocha: 437,3 m2
Počet podlaží: 6
Počet bytů: 4
Celková užitná plocha bytů: 672,1 m2 
Užitná plocha největšího bytu: 265 m2 



Autoři: ,
  • Nejčtenější

Vlastní voda i elektřina. V Čechách roste soběstačný dům bez sítí

Šetrný dům, který si vyrobí veškerou elektrickou energii sám, zachytí maximum dešťové vody, nezbavuje se zbytečně...

Manželé si postavili dřevěný ráj, z luxusního domu jsou nadšeni

Vanessa a Michael jsou velcí příznivci dřeva, navíc se s ním často setkávají i ve svých profesích. Michael je tesař,...

Herec Ota Jirák přestavěl rozpadlou hospodu na chalupářské království

V chalupě na Mladoboleslavsku našel své útočiště nejen známý herec, dabér a mim Ota Jirák se svou milou ženou...

Nová kuchyň i obývák za 110 tisíc. Majitelce proměna vyrazila dech

Tereza bydlí s manželem a synem v panelovém bytě a moc si přeje novou kuchyň, protože v té současné se podle jejích...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Centrum hyzdila skládka. Teď je tu osmdesát tůněk a niva pro stoletou vodu

Na místě bývalého rybníka se skládkou ve středu obce Veselí v Pardubickém kraji vznikl volnočasový areál pro všechny...

Premium

Cítím hořkost. Bývalý šéf mordparty poprvé promluvil o svém odchodu

Nejznámější český kriminalista Josef Mareš sloužil u policie téměř třicet let, stál za objasněním řady vražd a...

Premium

Zalepili matce prsa, aby nemohla kojit. Při příbězích z Osvětimi pláče i průvodce

Lukáš Lev provází v koncentračních táborech a popisuje nacistická zvěrstva. Jeho babička si však stála za tím, že za...

Premium

Hořký čaj? Nesmysl! Pediatr v knize vyvrací mýty o domácím léčení dětí

Hradecký dětský lékař Ladislav Hanousek vydal knihu Maminko, není mi dobře, která má rodičům pomoci s léčbou i výchovou...

  • Další z rubriky

Vlastní voda i elektřina. V Čechách roste soběstačný dům bez sítí

Šetrný dům, který si vyrobí veškerou elektrickou energii sám, zachytí maximum dešťové vody, nezbavuje se zbytečně...

Na Moravu se jezdí za vínem i architekturou. Enotéka spojuje obojí

Morava si svých vín považuje, proto přibývá i zajímavých staveb vinařství. Znojmo se může pochlubit úplnou novinkou,...

Premium

Vlna nad řekou. Architektonický monument propojuje dva břehy v Norsku

Most nad řekou, monumentální objekt a zároveň muzeum současného umění, to všechno je The Twist, nová budova norského...

Vršovice mají novou kavárnu. Má vysouvací výlohy a vertikální zahradu

Architekti Pavel Nový a Vít Svoboda z ateliéru 0,5 Studio navrhli novou kavárnu Coffee Source na rozhraní pražských...

Najdete na iDNES.cz