Bydlí si krásně ve staré továrně. Za posprejovanou zdí je jiný svět

  • 7
Australský obchodník s uměním měl na výběr: zaplatit si nákladnou reklamu, nebo ze stěn svého domu udělat výkladní skříň, o které se bude psát po celém světě. Vybral si druhou variantu. Zakoupil si v Sydney opuštěnou starou textilní továrnu a proměnil ji ve vlastní domov s charakterem.

Navzdory nesnadnému úkolu, aby stavba dokonale prezentovala obchodníka i jeho práci, se nechtěl vzdát osobního klidu a intimity, jaké lze nalézt jen tam, kde jsme doma. 

Za fasádou domu pomalovanou graffiti na jižním předměstí Sydney se tak skrývá členité a nápadité bydlení o omračující rozloze tři sta třicet devět metrů čtverečních, které dělá čest partě tvůrců. 

Za fasádou domu se skrývá členité a nápadité bydlení o omračující rozloze tři sta třicet devět metrů čtverečních.

Za projektem stojí studio Durack Architects, které bytu vtisklo unikátní tvář. Autorem fasády je designér a ilustrátor Alex Lehours, který má k oblasti vztah.

Cílem bylo uchovat jedinečnost a kouzlo bývalého industriálního prostoru a zároveň získat otevřený, reprezentativní prostor, který nabídne páru bezdětných majitelů i zákoutí, kde snadno načerpají energii do své další společensky náročné práce. 

Technicistní detaily a prvky si vzal dům za své: šedý beton, mosazné detaily a hrubé struktury, včetně oplechování – to je to nejlepší, co si vilka vzala ze své historie.

Část původních továrních zdí musela ustoupit, aby mohla vzniknout malá privátní nádvoří, u kterých se stírá rozdíl mezi exteriérem a interiérem a zůstává zachován jen dojem unikátního bydlení. 

Rohová parcela přímo sousedící se Simpsonovým parkem je výhodou. Vstupní částí do domu se vedle parkovacích míst stalo také samostatně stojící fotografické profesionální studio s ateliérem.

V nádvořích se stírá rozdíl mezi exteriérem a interiérem. Zůstává zachován jen...

Jen pár kroků dělí pracovní zónu od soukromého obřího společenského obytného prostoru, ve kterém se prolíná obytné posezení s kuchyní a jídelnou, kde se pohodlně může usadit až deset hostů. 

Kromě technického zázemí je také v přízemí městské vily ještě oddělená pracovna s knihovnou, kde majitel může soustředěně pracovat i přijímat obchodní partnery.

V soukromém patře je kromě dvou hostinských pokojů i ložnice majitelů, orientovaná do zeleně parku. Navazuje na ni šatna s koupelnou a toaletou. Celý dům je zařízený a vybavený nadčasově a s rozvahou. 

I když by mnozí očekávali bohémské exploze, vila se řídí prostým vzorcem: světlé stěny, betonové lité a dřevěné masivní podlahy a nábytek vyrobený na míru. 

Jednoduše a prostě tak, aby co možná největší ozdobou byla krásná kresba přírodního dřeva. Umělecká díla na stěnách se mohou během roku obměňovat, inspirativní atmosféra „krásna“ zůstává zachována.

, pro iDNES.cz