V Záluží u Spáleného Poříčí nedaleko Rokycan vyrůstá dřevostavba za zlomek

V Záluží u Spáleného Poříčí nedaleko Rokycan vyrůstá dřevostavba za zlomek běžné ceny. | foto: Hrana Architektury

Jde to i bez hypotéky. V Čechách roste dřevostavba za 100 tisíc korun

  • 297
Studenti ze skupiny Hrana Architektury jsou přesvědčeni, že bydlení nemusí být nutně drahé. Nechtějí si brát úvěry a odmítají se upsat bance na 30 let jako jejich rodiče. Rozhodli se proto postavit kvalitní dřevostavbu za 100 tisíc korun v Záluží na Plzeňsku.

Zdá se to jako bizarní nápad, ovšem skupina mladých studentů, nadšenců a příznivců architektury se rozhodla, že to dokáže a vlastními silami postaví v Záluží u Spáleného Poříčí nedaleko Rokycan dřevostavbu za zlomek běžné ceny.

Říkají si Hrana Architektury a myšlenka nízkonákladové dřevostavby se zrodila v hlavě architekta Jakuba Mareše na začátku roku 2012. Unikátního projektu se následně ujali studenti architektury Vašek Pošmourný a Dominik Tomáš Petr, kteří chtějí vytvořit stavbu srovnatelnou s běžným bydlením, ale co nejlevněji.

"Chceme ukázat, že nízká cena stavby nemusí zároveň znamenat její špatnou kvalitu. Není nutné brát si úvěry na několik desetiletí, a tím omezovat svoji svobodu," vysvětluje Vašek Pošmourný.

Dřevostavba za 100 tisíc

"Zatímco se staví domy za miliony a lidé si na ně musí brát celoživotní hypotéky a často pak nemají peníze na splácení a provoz, my chceme postavit dům za co nejméně peněz."

Mladí architekti zároveň vidí v realizaci jedinečnou příležitost, jak konfrontovat své teoretické znalosti s praxí. Projekt je založen na principu recyklace trhu, což znamená, že využívá především materiál, který již původní majitelé nepotřebují nebo jim přebývá.

"Dům stavíme svépomocí, díky tomu ušetříme a bereme to jako cenou možnost vyzkoušet si, jak se dům staví. Účastníme se všeho, od pokácení dřeva, jeho zpracování až po konečnou montáž," vysvětluje Pošmourný.

Materiály získávají architekti přímou recyklací. Objíždějí bazary, obvolávají demolice a oslovují lidi s možností darovat, co již nepotřebují, například OSB desky, izolace, dřevo, minerální vatu, slámu, hydroizolaci, kovové spoje. Lze zapůjčit aku nářadí, případně motorovou pilu.

Již během léta 2012 se uskutečnily první pracovní výjezdy do Záluží, které pokračují i letos. Dokončení je plánováno na léto 2013. Poté by měla stavba sloužit nejen tvůrcům, ale také dalším studentům a široké veřejnosti. Konat by se zde měly především workshopy a zajímavá setkání.

Pohled na pozemek v Záluží na Plzeňsku

"Cílem projektu je vytvořit dům, který bude žít a který bude zdrojem inspirace i pro ostatní," dodává Dominik Tomáš Petr. Peníze ve výši 90 tisíc korun na realizaci projektu poskytla nadace Telefónica z programu Think Big.

Kdybyste přece jen potřebovali hypotéku

Tady to půjde bez hypotéky. Kdo ji ale potřebuje, výhodné nabídky najde na FINmarket.cz

Nově vzniklá stavba by měla sloužit pod občanským sdružením k pořádání workshopů o ekologii i alternativám v architektuře, školním ateliérům, kulturním akcím, skupinám tvůrčích a aktivních lidí.

Dřevostavba bude stát na ploše o rozloze 50,5 metru čtverečních, společenská místnost s kuchyní v přízemí má rozměr 27,5 metru čtverečních, prostory na spaní v patře nabízí 28,5 metru čtverečních.

Architektonické řešení dřevostavby

Návrh domu vznikl konzultací se statiky a odborníky na různé materiály. Postupně došli studenti z Hrany Architektury ke stavbě, která vyhovuje zákonným normám i všem požadavkům projektu.

"Naše představa je taková, že dům bude stát na 12 patkách a pod ním bude provětrávaná mezera. Laicky tedy vykopeme díry, zalijeme betonem a vybetonujeme nad zem patky, následně nad patky vztyčíme rámy (stěnové průběžné sloupky spojené stropnicemi). To celé zavětruje (nejprve provizorně, potom deskami OSB), nad to se dají krokve a udělá se střecha," popisuje Pošmourný.

"Zelená střecha je spíše vysněná varianta, uvidíme, jestli se podaří ji zrealizovat, je totiž náročná i z hlediska dimenzování krokví a následně vlastně i sloupků, kdy je potřeba počítat se zadrženou vodou," dodává Pošmourný.

Příčný řez dřevostavbou

Pohledy na dřevostavbu

Půjde o sbíjenou fošnovou konstrukci a tedy dřevostavbu. "Izolaci ve stěnách měla původně tvořit sláma, ale nejjednodušší by bylo sehnat minerální vatu. Dveře potřebujeme celkem troje, z toho jedny vchodové. V domě bude jedno velké francouzské okno a dvě klasická. Na střechu bychom rádi umístili alespoň jedno střešní okno. V interiéru se bude topit kamny. Na fasádě by měla být dřevěná prkna."

Díky konceptu projektu zůstává však spousta věcí otevřená, neboť není jisté, zda půjde veškerý plánovaný materiál sehnat. To ale neznamená, že se studenti nechají strhnout nadšením a použijí vše, co jim přijde pod ruku.

Další cíle projektu

  • Dokázat, že lze stavět za minimum prostředků a bez hypotéky. Aktuální dění je zaznamenáváno na internetu (nakonec vznikne i krátký manuál "jak na to"). Tvůrci doufají, že jejich projekt inspiruje ostatní k zamyšlení nad současným klasickým modelem výstavby, ideálně i k dalšímu rozvoji.
  • Doprovodným kulturním programem chtějí studenti architektury dát o sobě vědět, ale i oživit vesnici Záluží akcemi na místě stavby. Snahou je obnovit život na vesnici, ze které mladí jen prchají do velkých měst. Ve vesnici plánují zkrášlit veřejný prostor i vyřešit problém kanalizace společnou kořenovou čističkou ve spolupráci s místními obyvateli.
  • Projekt by měl propojit studenty různých vysokých škol, každý, kdo má zájem, se může zapojit prací přímo na místě nebo se sháněním materiálu. V týmu jsou studenti FA ČVUT, ČZU, zahradnické VOŠ i Univerzity Karlovy. Již nyní jde o křižovatku oborů, kterou by měla být i po svém dokončení a dalším provozu.

Hrana Architektury. Na snímku zleva Václav Pošmourný, Dominik T. Petr a Štěpán Cibulka

Autoři projektu:

  • Ing. arch Jakub Mareš: hlavní iniciátor projektu, vlastník pozemku a lesa, který v Záluží strávil dětství
  • Václav Pošmourný a Dominik Tomáš Petr: spoluautoři projektu i návrhu, studenti fakulty architektury, které Jakub oslovil
  • Hlavní tým: studenti různých oborů i škol. Každý se v projektu zaměřuje na určitý úkol. Alice Zoubková (komunikace s médii), Štěpán Cibulka, Jaromír Čížek, Jakub Šedivý (stavba), Ivan Kašík (shánění materiálů), Martin Navrátil (pozemek a jeho úpravy)
  • Všichni, kdo pomohli, pomohou nebo darují stavební prvek, se spolupodílí na konečné podobě stavby