Architekt Cameron McNall, spoluzakladatel firmy Electroland (věnuje se městským projektům, u nichž používá výtvarné objekty a technologie), vystavěl svůj dům v Los Angeles nedaleko slavného filmového studia MGM (dnes Sony/Columbia) jako neobyčejnou konstrukci v modernistickém stylu.
Vysoké stěny z květů zabezpečují obyvatelům dostatečné soukromí a zároveň neobvyklé pohledy se světelnými efekty. Čtyři ložnice a stejný počet koupelen včetně kuchyně a obývacího pokoje zabírají celkem plochu 214 m2.
Večerní pohled na fasádu
Podle zdejších zvyklostí nevelký dům odpovídá zdejším požadavkům a předpisům na „zelené budovy“. McNall vybral nábytek, výtvarná díla a objekty tak, aby vytvořil kompletní umělecký projekt.
„Stavbu jsem navrhoval pro vlastní rodinu. Vycházel jsem ze životní zkušenosti, která představuje můj vztah k umění, architektuře a designu. Jako dítě jsem byl v šedesátých letech v Kalifornii ovlivněný energií a grafikou tohoto období. Patřil k tomu Warhol i plakáty stylu Fillmore West.“
McNall popisuje i svůj další vývoj a vztah k architektuře: „Své dospívající roky jsem prožil v Evropě. Díky tomu jsem získal hlubší pochopení a respekt k architektuře. Ohromila mě disciplína německého a švýcarského designu a humor italského. Zejména proto jsem přijal italskou filozofii ´dal cucchiaio alla città´, podle níž architekt uplatňuje jednotnou filozofii a kreativitu od počátku jedné stavby až po urbanizaci měst. Týká se to všeho, včetně malých objektů v prostředí. Výsledkem je celkový design: vidíte jej, žijete v něm. Když lidé chodí okolo takového domu nebo jej navštíví, vyvolává úsměvy a štěstí.“
V čem spočívají zdejší požadavky na „zelený dům“?
Jde především o zateplení budovy, osvětlení a omezení nebezpečných chemikálií u laků a lepidel, ale také použití spotřebičů nenáročných na energie. V exteriéru pak například polopropustné dlaždice, sud na dešťovou vodu z okapů a podobně.
Jak jste se s tím vyrovnal?
Byl jsem mile překvapený spoluprací s městskými inspektory. Chápali, že jde o neobvyklý projekt, žádné klacky mi pod nohy neházeli. Přesto realizace stavby trvala skoro dva roky. Jedním z důvodů bylo řešení statiky tak, aby nedošlo k poškození během zemětřesení.
Taky skutečnost, že se neustále mění požadavky na nové konstrukce, stavbu nijak nezjednodušují. U neobvyklých projektů je potřeba prokázat, že dokážou zvládnout všechno, co se týče bezpečnosti. To samozřejmě trvá dlouho a stojí to velké peníze. Naštěstí mi poradil statik, že pokud zavěsím květy na sloupy, které budou necelé tři metry od sebe, nedojde k žádným problémům.
A co sousedé?
Nikdo si příliš nestěžoval. Jen si všichni přáli, abych dodržel především nezbytné požadavky na parkování aut.
Schody osvětluje denní světlo z „průřezů“ fasády.
A co se týče spotřebičů?
K nim patří vysoce účinná topná a chladicí zařízení, dvojitě prosklená okna a dveře s profilem E, LED světla, toalety s nízkým průtokem, úsporné sprchy, ekologická tepelná a zvuková izolace. V garáži je EV 100, rychlonabíječka pro elektrická vozidla Tesla.
Bezesporu hlavním poutačem domu je květinová fasáda…
Byla tvarovaná pomocí integrovaných počítačových CAD a CNC frézovacích technologií. Pro tento projekt byl navržený nový květinový styl se třemi velikostmi. Ty byly nejprve náhodně uspořádány počítačovým kódem, potom ručně upraveny pro čitelnost a nakonec rozděleny a uspořádány do panelů konstrukčního systému. Přináší příjemné vjemy světla z každé strany.
Cameron McNall ve svém domě
V čem spočíval výběr barev interiérů?
Jsem velice ovlivněn šedesátými lety minulého století. To zahrnuje pop art a psychedelické umění. Nadchly mě olympijské hry v Mexiku, které mi ukázaly totální sílu „cejchování“ jedné události. Barevné kruhy byly všude od triček, nejrůznějších objektů až po celé stěny budov.
Snažil jsem se proto napodobit podobnou barevnou situaci, která mi umožňuje maximalizovat dopad barev, jejich kontrast a vjem podobný návštěvě galerie. Přirovnal bych to k hraní na nějaký hudební nástroj, kdy můžete improvizovat bez omezení s vlastními tóny a nikdo do toho nemůže mluvit.
A v tomhle případě jsem tu možnost měl, protože jde o můj vlastní dům. V mnoha případech jsem tak mohl vytvořit prostor, a teprve potom se snažit jej adekvátně zabydlet. Jde o vjem vibrace barev, světla a pocitu, které umožňují lidem být šťastni. To je pro mne nejdůležitější.
Čím jste se kromě Warhola inspiroval?
Ovlivnilo mě hnutí hippie, doba, kdy si mladí lidé nalepovali na auta barevné obtisky květin. Přál jsem si tento pocit na fasádě napodobit. Je to podobné graffiti, kterými se dnes baví mládež, protestující proti konformnosti. To je zvláštnost téhle neobvyklé budovy ve zdejším sousedství řadových domků z poloviny minulého století.
Jídelna s kuchyňským koutem - i zde je vidět vliv pop artu.
Přemýšlel jste někdy o možnosti obarvit venkovní květy?
Samozřejmě. Dokonce jsem se pokusil o osvětlení, které se barevně mění. Nenadchlo mě to. Nevzniklo přesně o to, co jsem si přál dosáhnout. Proto zvítězila černobílá zvenčí a barva uvnitř. Myslím si, že díky tomu je jejich vzájemný vztah silnější a kontrastnější.
Slouží květy jako izolace?
Ne, s tím jsem k jejich využití nepřistupoval. Přál jsem si, aby propouštěly světlo dovnitř a zároveň dokázaly udržet soukromí. Nechtěl jsem žít v krabici, ale vidět kamkoliv si přeji. Je to mashrabiya, způsob, který se používá v arabské textuře zástěn a stínidel.
Detail fasády
Který stavební materiál máte nejraději?
Dub coriander. Použil jsem jej v koupelnách, v kuchyni a u obkladů oken. Nesnáším ostré hrany, na kterých se chytá prach a tento materiál ho nepřitahuje a dá se snadno zaoblit a čistit.
Měl jste možnost během poznávaní Evropy navštívit i tehdejší Československo?
Ano, bylo začátkem sedmdesátých let minulého století velice depresivní. Samozřejmě jako teenager z USA jsem nevěděl, co znamenala železná opona a ruská okupace. Na hranicích jsem to začal chápat, když mi zabavili deník s adresářem. Měl jsem štěstí a směl jsem pokračovat do Prahy, Malešic, kde se o mne postarala úžasná rodina Fantových. Rád bych se s nimi opět setkal, ale veškeré kontakty zůstaly u pohraničníků.
Cameron s rodinou Fantových na pražském Karlově mostě - ozve se Cameronovi někdo z rodiny?
