Kino bylo slavnostně otevřeno komedií Kristián režiséra Martina Friče 30. srpna...

Kino bylo slavnostně otevřeno komedií Kristián režiséra Martina Friče 30. srpna 1940. | foto: Alex shots buildings

Biograf, který vstoupil do dějin architektury, oslavil 80. narozeniny

  • 0
Bio Oko oslavilo osmdesát let od svého otevření. A to stejným filmem, jakým svůj provoz zahajovalo – slavnou komedií Kristián s Oldřichem Novým, Adinou Mandlovou a Natašou Gollovou. Funkcionalistická budova dodnes propůjčuje kinu jedinečnou atmosféru a genius loci.

Kino bylo slavnostně otevřeno komedií Kristián režiséra Martina Friče 30. srpna 1940. Původně jej měl provozovat Spolek pro péči a výchovu mrzáků a jeho výdělky měly jít právě na fungování spolku. K tomu však nikdy nedošlo – s nástupem fašismu začali kino provozovat bratři Faistovi.

Slavnou komedií Kristián začal provoz kina, stejně tak se promítal i při oslavách 80. let od jeho otevření.

Oko bylo vystavěné jako premiérové kino, kde se filmy promítaly přednostně. „Bio Oko si nezadá svou elegancí vůči nejlepším kinům pražského středního města. Je to vzdušný a hezký biograf s velikým plátnem, zastřený velkou oponou, jehož sál pojme více než 800 osob,“ píše se v dobovém filmovém časopise Kinorevue z roku 1940.

Funkcionalismus jako z učebnice

Oko sídlí ve funkcionalistickém komplexu budov architektů Josefa Šolce a Jaroslava Stockara-Bernkopfa. Stavebníkem domů byl Penzijní fond zaměstnanců Národní banky československé. Velkorysá výstavba započala v roce 1937 a skončila v roce 1940.

„Jako zářící maják vzniklý v dobách narůstající temnoty je komplex nejen vrcholem příběhu moderní architektury na Letné, ale zejména živoucím organismem, který dává svému okolí energii a esprit, který dotváří a korunuje jedinečnou atmosféru letenské čtvrti,“ říká historik architektury Richard Biegel bydlící právě v tomtéž domě. Mimochodem ne náhodou zde sídlí také Institut bytového designu.

„Přímo z ulice se vchází širokými vchody do kina, do jeho vestibulu, pod velikou markýzou, vstupní vestibul s pokladnou jest zařízen jako čekárna. Z této čekárny se po vyprázdnění sálu kina nastupuje vpravo a vlevo jedním ramenem schodů na galerii (253 sedadel) a jedním ramenem dolů do prostorného foyeru před vlastním sálem kina,“ popsal vstup do kina magazín Kinorevue.

V sále bylo původně 464 sedadel, s galerií a lóžemi nabízelo kino celkem 735 sedadel. „Prostorný sál zaručuje bezvadné vidění a vnitřní zařízení poskytuje diváku estetické potěšení laděnými barvami, klidnou formou, krásným materiálem a příjemným osvětlením,“ píše se v dalším dobovém magazínu.

Dnešní Oko má kapacitu 280 diváků a jeho osazení alternativními sedadly navrhl v roce 2009 designér Maxim Velčovský.

Zářivý modrý neon nad vstupem do biografu patří k jedněm z nejfotogeničtějších míst na Letné. Kino se těmito světelnými poutači však nehonosilo hned od svého vzniku, instalovány byly až v letech následujících po válce. Neonové světlo je z velké většiny původní, pouze jedna obrysová trubice kšiltu byla nahrazena LED diodou.

Investorem komplexu budov byl Penzijní fond zaměstnanců Národní banky československé.

„Bylo vystavěno kino, které není jen tak lecjakým kinem. Jmenuje se ‚Oko‘ a je to tak trochu symbolické pojmenování: neboť tak jako se na sítnici oka každého z nás obráží vnější svět a jeho všechny jevy, tak se i na plátně tohoto kina bude zrcadliti život a celý svět ve své skutečné i vysněné podobě. Toto kino bude okem, kterým se budete dívat na události dnešních dnů i na smyšlené, umělé osudy filmových hrdinů,“ napsala při otevření kina dobová Kinorevue.

Kino se však Oko nejmenovalo vždy. V roce 1943 bylo přejmenováno na kino Orion. Při znovuotevření biografu 16. dubna 1948 se původní jméno vrátilo.