Manželé Vanda a Martin hledali bydlení na venkově nedaleko Prahy. Srdce je táhlo do údolí Berounky, ale nakonec je po dlouhém hledání v nabídce realitních kanceláří i soukromníků zaujal hodně omšelý dům v blízkosti řeky Sázavy.
"Prodávající ale neuvedli v nabídce tu nejdůležitější věc – rozlehlou zahradu. Hlavně kvůli ní jsme se rozhodli dům koupit," vzpomíná paní Vanda. Předchozí majitelé zahradu nezmínili z jednoho prostého důvodu: byla značně zanedbaná a připomínala spíše prales.
Rekonstrukce 80 let starého domu, jehož autorem byl významný architekt František Čermák, dopadla na výbornou. Stejně jako obnova zahrady. Přes její rozlohu - má celý hektar! - se o ní mladý pár s jedním dítětem stará sám.
Zahradní altán přežil desítky let
K rekonstrukci přistoupili s citem
"Když jsme dům koupili, byl zcela neobyvatelný. Velmi nás pobavil realitní makléř, který tvrdil, že stačí vložit do oprav milion korun a můžeme se hned nastěhovat. Byla to velice naivní úvaha," říká paní Vanda.
Rekonstrukce probíhala s úctou k původnímu návrhu, drobné změny domu spíše prospěly."Chtěli jsme dům uzpůsobit pro jednu rodinu, i když díky vysunutému schodišti u hlavního vchodu by mohl být i vícegenerační," upozorňuje paní Vanda.
Manželé se rozhodli otevřít dům víc okolnímu prostoru, aby s ním byl lépe propojen. Zadní terasa připomínala svou hloubkou lodžii, proto ji prodloužili o dva metry. Tak, aby se na ni vešel alespoň stůl se židlemi a tím se také přizpůsobila dnešnímu životnímu stylu.
Původně sahala terasa jen k nosnému sloupu balkonu
Druhou změnou byla přestavba velkého okna nad vchodem, které se rozdělilo na dvě užší části, to vilu z vizuálního hlediska obohatilo.
Vnitřek domu byl napaden dřevomorkou, proto museli majitelé kompletně výměnit dřevěné podlahy a střešní krovy, kde vznikla nová střešní okna.
Odbourání či posunutí neunikly ani některé příčky. Venkovní okna včetně rámů a také zábradlí na horních terasách jsou však původní.
Jezírko bylo v inzertrní nabídce uváděné jako bazén
Trochu smutná historie domu
Vilu postavil v roce 1929 stavitel Jaroslav Štercl z Královských Vinohrad podle projektu tehdy začínajícího a později velmi významného architekta Františka Čermáka pro vrchního soudního radu Hartla jako letní sídlo. Majitel s rodinou obýval horní dvě patra, v suterénu byl ubytován personál.
Jenže soudní rada zemřel krátce po dostavění a dceru, která dům zdědila, vystěhovali za okupace Němci. Vilu získal důstojník, jenž za okupace dohlížel na zbrojní výrobu v Týnci.
Stav domu v době koupě
Dům a zahrada jen před pár lety
Potomci původních majitelů emigrovali po roce 1968 a obec do domu umístila problémové nájemníky. Ti se o stavbu vůbec nestarali a téměř ji vybydleli. O to větší pak byly náklady na rekonstrukcí restituovaného domu, který realitka nabízela kolem 2,5 milionu korun včetně zahrady.
Chloubou majitelů je zahrada
Díky nájemníkům dosazeným obcí naštěstí nebyla - na rozdíl od některých okolních vil - rozdělena zahrada. Přesto v sedmdesátých letech minulého století byla "odkrojena" část pozemku. Na něm vyrostla nevzhledná samoobsluha, z níž se stala po privatizaci prodejna náhradních automobilových dílů.
Pohled na dům na straně vstupu
Vila tak náhle končila plotem. Vandě s Martinem se však podařilo stavbu odkoupit, nechat ji strhnout a tím obnovit původní dispozici.
"Majitelé prodávali dům, my vlastně kupovali zahradu. Myslím si, že zahrada je jeho největší hodnotou a díky ní vyniká i krása domu," říká paní Vanda. "Když jsme sem poprvé přišli, tráva byla vysoká přes metr, nikdo se nenamáhal ani ji posekat."
Laik by řekl, že se o zahradu - vzhledem k rozměrům a její kráse - stará profesionální zahradník, ale její současný stav je vizitkou práce manželské dvojice.
Dnes na ní kvete asi tisícovka růží, na sto rododendronů a spousta dalších květin, což potěší nejen majitele, ale i desítky lidí, které okolo vily denně procházejí.
Vstupní brána navazuje na charakter stavby
František Čermák* 1903 – 1998 Provizorní nemocnice v Praze-Motole (1936 – 45), nemocnice v Litovli a Chrudimi (1949 – 56), budovy ČVUT fakulty strojní a elektrotechnické s laboratořemi a menzou v Praze – Dejvicích (od r. 1960). V roce 1947 vyhrál opět s G. Paulem veřejnou soutěž na výstavbu sídla Parlamentu na pražské Letenské pláni (druhý se umístil Jaroslav Fragner), projekt se však nerealizoval. V letech 1945 – 1970 působil František Čermák jako pedagog na Vysoké škole architektury a pozemního stavitelství (později fakulty stavební) ČVUT v Praze. |
