Ze zámku čněly kulomety, armáda mohla z Račic řídit odpor vůči Hitlerovi

Seriál   5:06aktualizováno  5:06
Pokud by se na přelomu září a října roku 1938 Československo vzepřelo mnichovskému diktátu a šlo do války, byla by obrana státu řízena ze zámku v Račicích na Vyškovsku. Sídlil tam totiž hlavní štáb armády.

Nejpotupnější dny své kariéry prožívali před 80 lety českoslovenští vojáci. Po mnichovské dohodě západních velmocí s Hitlerem vyklízeli pohraniční pevnosti, které obsadili při mobilizaci 23. září.

Snad nejhůře se ale cítili ti, kteří měli obranu státu na starosti, nejvyšší důstojníci z hlavního štábu. Ti už několik dní intenzivně připravovali vojenské operace na zámku v Račicích na Vyškovsku, který při mobilizaci zabrali a udělali si v něm sídlo velení.

„Není to tak úplně známá věc, ale Račice se tehdy staly z pohledu vojenského nejdůležitějším místem v republice. Jádro štábu tvořilo asi tisíc vojáků a důstojníků. Sešli se tu čtyři generálové, včetně hlavního velitele operujících armád Ludvíka Krejčího. Protože se všichni na zámek nevešli, musely se jednotlivé složky hlavního štábu rozptýlit i po Vyškově a okolí. Nicméně mozek armády sídlil a pracoval v Račicích,“ popsal historik Okresního archivu ve Zlíně Pavel Šrámek.

V podzámčí v budově místní školy se usadilo ještě velitelství telegrafního vojska a velení polní pošty našlo útočiště v budově hostince Střelec, ze kterého je dnes penzion.

Byl to právě Krejčí, kdo už na jaře 1938, v době narůstajícího napětí mezi Československem a sousedním Německem, rozhodl o přemístění hlavního štábu právě do Račic. Mělo to své výhody i nevýhody. O nich hovoří ve svých pamětech zástupce přednosty operačního oddělení hlavního velitelství plukovník Josef Fetka.

Bílá budova na kopci

„Umístění hlavního velitelství bylo sice poněkud problematické, protože budova zámku byla bílá a na kopci a navíc to byl rakouský majetek, avšak Němci předpokládali, že hlavní velitelství je v Kroměříži. Ale na tento omyl by stejně brzy přišli,“ popsal Fetka.

Fotogalerie

Pozornost podle něj vzbuzovala i velká koncentrace vojáků v malém městečku s tisícovkou obyvatel.

Na druhou stranu místo leželo stranou všech dopravních a průmyslových center a zámek obklopovaly hluboké lesy Drahanské vrchoviny.

Přípravy na přesun vojska probíhaly už od dubna. Nejvyšší důstojníci sem dorazili až po mobilizaci – 25. září. Generál Krejčí ještě o den později.

V knize o dějinách obce, kterou sepsala místní obyvatelka a historička Dagmar Stryjová, promlouvají i pamětníci událostí, například tehdy sedmnáctiletý Josef Horníček. Ten dokonce popsal, jak to na zámku vypadalo.

„Z věží byly vystrčeny kulomety a do jeho okolí byl omezen přístup. Všude byly telefonní dráty a kabely, plno automobilů a koní. Ze zámku byla probourána přes hradbu podzemní chodba a k ní byla postavena stráž. Z rohové místnosti jídelny po odklopení podlahy vedlo točité schodiště do podzemní chodby pod celým traktem zámku až do kulaté zvonice, odkud se dále rozvětvovala do terénu a do parku, aby bylo možno v případě nutnosti zámek rychle opustit,“ vylíčil Horníček ve svém vyprávění v roce 2000.

Důstojníci si strhávali vyznamenání

Během mobilizace shromáždilo Československo kvalitně vyzbrojenou armádu, která měla více než milion vojáků. Ta německá ale měla o půl milionu mužů více a v případě tanků a letadel převyšovala československý arsenál několikanásobně.

Přesto byli vojáci všichni připravení bránit Československo proti nepříteli. Ještě 29. září se na společné schůzce v Račicích zástupci nejvyššího velení usnesli, že není možné připustit kapitulaci.

Kde se v roce 1938 usadil hlavní štáb armády

  • Zámek Račice – nejdůležitější operační oddělení štábu
  • Hostinec Střelec v Račicích – velení polní pošty
  • Pístovice – organizační oddělení
  • Vyškov – zpravodajské oddělení, silniční doprava, velitel hlavního stanu, hlavní ústředna hlásné služby
  • Luleč – materiální oddělení
  • Mlýn Chobot v Nemojanech – velitelství letectva
  • Drnovice – velení intendanční služby (péče o ubytování, finance, výstroj)
  • Přerov – dopravní oddělení

„Zaznělo také přesvědčení, že československé branné síly jsou schopny i několik týdnů čelit nepříteli a umožnit tak spojencům zasáhnout účinně do boje,“ popsal Šrámek.

S tímto poselstvím měl odjet Krejčí do Prahy. Ten také o den později dostal telegram, že se má okamžitě dostavit na Pražský hrad.

O stanovisku vedení armády se tam s ním ale nikdo nebavil. Místo toho přišel úplně jiný rozkaz. Stáhnout československá vojska ze všech pozic a uvolnit pohraničí Němcům.

„Podle pamětí zámeckého klíčníka Johana Steinbauera zoufalí a hluboce roztrpčení štábní důstojníci strhávali z prsou vyznamenání, na něž byli dříve tak pyšní, a házeli je na zem,“ poznamenala Stryjová.

A podobně reagovali i vojáci před račickou radnicí. Podle pamětníků měli v očích slzy.

Podle rozkazu se ale hlavní štáb na začátku října začal stěhovat z Račic. Jeho poslední zbytky městečko opustily 8. října. Místo nich se na zámek nastěhovalo velení armády severní Moravy v čele s generálem Vojtěchem Lužou.

Ten měl paradoxně opačný úkol – dohlížet na postupné vyklizování pohraničních území a zabezpečování nové hranice okleštěného Československa; 23. října armáda nadobro opustila Račice a už se sem nevrátila.

Po válce se dostal zámek do rukou československého státu, protože poslední majitel Philipp von Schoeller byl Rakušan a po zabrání Rakouska se stal automaticky říšským Němcem.

Zámek postupně měnil majitele. Tím současným je společnost e-Finance, která ho přebudovává na hotel s wellness centrem.

„Snažíme se ale postupovat s maximálním respektem k jeho bohaté historii,“ poznamenal zástupce společnosti Miroslav Pala.

Faktem je, že nechybělo mnoho a zámek ani městečko už vůbec nemusely existovat. Právě poslední majitel Schoeller se dozvěděl, že v Kottingbrunnu u Vídně čekala bojová letka na povel srovnat Račice se zemí ve chvíli, kdy by mnichovská jednání skončila krachem.

V Novém Jičíně vítaly wehrmacht slavobrány. Zábor zachytily barevné snímky

Vítáme vojáky práce a míru! Tak zní nápis na jedné ze tří slavobrán na cestě,...

Seriál Přesně osmdesát let uplynulo od okamžiku, kdy do většinově německého Nového Jičína přijel na...

Zvítězilo barbarství, napsal po Mnichovu voják na zeď bunkru Jeřáb

Součástí pevnosti Dobrošov je i srub Jeřáb, svobodník Eduard Zicháček tam...

VIDEO Seriál Tito vojáci si říkali „jeřábi“ a chtěli bránit Československo před Hitlerem. Tvořili nouzovou...

Ostravica granica. Oblast Těšínska po Mnichovu zabraly polské jednotky

Říjen 1938: Polské tanky v Českém Těšíně před hotelem Piast.

VIDEO Seriál Nejen Němci nebo Maďaři. Před osmdesáti lety využilo politicky příznivé situace a agónie...

Mohlo české těžké opevnění v roce 1938 odolat útoku wehrmachtu?

Porážka bez boje

Jak a kde se stavělo těžké opevnění Československa, jaké byly jeho nedostatky, co by jedly osádky...

Naše letectvo by nemělo šanci. Československé bombardéry v roce 1938

Mělo by naše vojenské letectvo šanci?

VIDEO Je výhodnější vyrábět vojenská letadla ze dřeva, nebo hliníku? Jsou jednoplošníky lepší? Najít...

Němci, kteří pravici nezvedli. První koncentrační tábory vznikaly pro ně

Německé jednotky 3. roty pěšího pluku překračují státní hranici u obce Bobr na...

Po podepsání mnichovské dohody na konci září 1938 neutíkali z pohraničí jen Češi, ale i tisíce...

Opustili své rodiny a následují volání Vůdce. Začíná konec Československa

Hurá do vlaku a jedeme na Čechy – německé jednotky vagónují v září 1938 před...

Je září 1938, Mnichovská dohoda bude podepsána teprve za několik dní a přípravy na invazi do...

Nejčtenější

Slavná vězenkyně Věra Sosnarová v gulagu nikdy nebyla, doložil historik

Podle životního příběhu Věry Sosnarové vznikla kniha Krvavé jahody.

Věra Sosnarová je známá jako jedna z posledních českých pamětnic sovětských koncentračních a pracovních táborů. Už před...

VIDEO: Smrt v autě přímo před vámi. Policie varuje před únavou při řízení

Nehoda

Záběry z hrozivé srážky, při níž se minulý týden čelně střetla dvě auta na tahu z Brna na Vídeň, zveřejnili policisté...

Erata čeká operace, dál chce hrát. Plekanec podepsal na rok s Kometou

Zadumaný Tomáš Plekanec na brněnské střídačce.

Hokejový útočník Tomáš Plekanec bude v další extraligové sezoně hrát za brněnskou Kometu. Na jaře přitom pomohl...

POHLED: Ardeleanu znovu píská v Brně! Tak ne, není to bezpečné

Rozhodčí Petr Ardeleanu měl ve 290. derby pražských S plné ruce práce.

Hodně krátkou paměť musel mít v českém fotbalovém prostředí ten, kdo rozhodoval o delegaci rozhodčích na 1. kolo druhé...

Bouřky se prohnaly Českem. Strhlá střecha na Karvinsku poškodila několik aut

Silný vítr strhl v Českém Těšíně střechu autoservisu (21. července 2019)

Přes Česko se prohnaly bouřky spojené se silným větrem. Nejvíce škody evidují hasiči v Moravskoslezském a Jihomoravském...

Další z rubriky

Bouřky se prohnaly Českem. Strhlá střecha na Karvinsku poškodila několik aut

Silný vítr strhl v Českém Těšíně střechu autoservisu (21. července 2019)

Přes Česko se prohnaly bouřky spojené se silným větrem. Nejvíce škody evidují hasiči v Moravskoslezském a Jihomoravském...

Někteří mají potřebu mě přesvědčovat, že toho vědí víc, líčí průvodkyně

Kristýna Nováková na rájeckém zámku vodí turisty po čtyřech různých okruzích.

Už šestou sezonu provádí brigádnice Kristýna Nováková skupinky turistů po zámku v Rájci nad Svitavou na Blanensku....

Dálnice D2 u Brna byla obousměrně uzavřena. Střetlo se zde šest aut

Dálnici D1 na 18. kilometru ve směru na Brno zastavila nehoda tří aut (1. února...

Hromadná nehoda šesti aut v neděli odpoledne uzavřela dálnici D2 u Brna obousměrně na hodinu. Po šestnácté hodině se...

Vaše děti ho budou milovat! Vyrobte jim vlastní bublifuk
Vaše děti ho budou milovat! Vyrobte jim vlastní bublifuk

Trávíte s dětmi prázdniny a sháníte tipy na aktivity? My si doma občas hrajeme s bublinami, což moje kluky moc baví. Rádi je vyfukují, koukají, jak je tvořím já a praskají je.

Najdete na iDNES.cz