"Se slovní agresivitou se bohužel setkáváme denně, velice často ale také s agresivními útoky, zejména od pacientů, kteří jsou opilí. Proto když je dopředu podezření, že bude nějaký problém, jezdí s námi jednotka operativního zásahu. Nebo si ji sami voláme na pomoc, když je potřeba," popisuje mluvčí záchranářů Barbora Zuchová.
Záchranáři z Blanenska se ale rozhodli, že jen na pomoc uniformovaných hlídek spoléhat nechtějí. Přímo zdravotníci proto v Blansku jako prvním místě v kraji začali ve svém volnu chodit do kurzu sebeobrany vedeného policisty. Na oplátku je učí první pomoc.
"Chci se příště ubránit. Už se mi stalo, že mě napadli agresivní pacienti, hlavně když jezdíme k opilým. Už jsem se několikrát nedobrovolně po napadení válel po zemi. Chci na to být připravenější," vysvětluje boskovický záchranář Václav Jordán, proč se páteční volné odpoledne rozhodl věnovat tréninku v tělocvičně policejní budovy.
"Stalo se mi třeba, že jsem pacienta ani nemohl ošetřit. Promrzlého a mokrého jsme ho z venku donesli dovnitř do hospody, tam nás ale napadl tak, že jsme mu museli zkroutit ruku za zády a počkat, než přijede policie," líčí zážitek z Lysic devětadvacetiletý záchranář.
Zatím jsme vždy utekli
Jeho kolegové mají podobné zkušenosti. I když policie na místo často vyráží také, záchranáři bývají u pacientů - a někdy také v centru hromadné rvačky - jako první.
"Nejhorší jsou pátky a soboty a mladí lidé na diskotékách, tam o opilce není nouze. Naštěstí to zatím vždy skončilo strkanicemi nebo údery pěstí. Nůž ani pistoli na mě ještě nikdo nevytáhl," svěřil se jednatřicetiletý Martin Kocourek, který u blanenské záchranky pracuje osm let.
"Stejně chci ale být připravený a ubránit nejen sebe, ale i doktora," vysvětluje. K tomu, že lidé, kterým vyrazili pomoci, jsou agresivní a útočí na ně, se záchranáři staví sportovně. Slovní výpady neřeší vůbec, nad fyzickými útoky většinou jen krčí rameny.
"Že bychom museli být po napadení ošetřovaní my sami, to se nestalo. Zatím jsme vždy stihli utéci,“ říká se smíchem jednatřicetiletý letovický záchranář Filip Chládek.
Aby se záchranáři nemuseli chránit pouze útěkem, toho se včera v Blansku pokoušeli dosáhnout policejní instruktoři.
"Hlavním cílem kurzu je, aby se uměli ubránit a cítili se bezpečněji. Učíme je se při útoku pohybovat, uhnout, uvolnit se ze sevření, zneškodnit útok pěstí, kopy nebo třeba škrcení,“ popisuje vrchní inspektor Milan Novák. "Útoků je bohužel hodně, přibývá jich dokonce i proti uniformovaným hlídkám. My ale naštěstí máme větší možnosti zásahu,“ dodává Novák.
Vzájemná výpomoc
Spolupráci si pochvalují i policisté. I oni ve svém volnu docházejí na kurzy, ale první pomoci.
"Díky nim víme, co čekat, jak dávat první pomoc. Záchranáři nám ale také radili, co mít vždy u sebe, že bychom měli nosit třeba gumové rukavice a roušku," pochvaluje si policejní mluvčí Iva Šebková. Obě strany proto podle ní v Blansku už plánují další výměnné kurzy.
