Návštěvníci se mohou dozvědět zajímavosti nejen o Fuchsových plovárnách, ale také o tom, jak se tehdy na koupaliště oblékalo. Uvidí například jednodílné plavky s nohavičkami, ramínky a proužky, které měl oblečené i Rudolf Hrušínský v nezapomenutelném filmu Rozmarné léto, když namočený v rybníce s doutníkem v ruce pronesl slavnou větu: „Tento způsob léta zdá se mi být poněkud nešťastným.“
„Představujeme téměř neznámé, naprosto jedinečné sbírky oděvů a doplňků, které se nám podařilo získat od soukromých sběratelů z různých koutů republiky. Výstavu jsem připravovali půl roku, vystavujeme jen šedesát kusů oblečení. Mezi nimi i typické vlněné dámské plavky z 20. let minulého století,“ přiblížil vedoucí produkce Letohrádku Mitrovských Petr Lukas.
Pořadatelům se také podařilo půjčit historické trojkolky od brněnského sběratele Jiřího Fialy. Vlastní jich přes sto a má největší sbírku na světě. „Kromě toho vystavujeme také historická kola,“ podotkl Lukas.
Opravdové vzácnosti se jim podařilo sehnat i v souvislosti s již zmiňovanými plovárnami. Třeba ceníky nebo provozní řády. Výstava připomíná například Městské lázně na Svrateckém náhonu, který protékal ulicí Rybářskou a Mendlovým náměstím. Tedy poblíž brněnského výstaviště. V roce 1927 zde byla podle projektu Fuchse postavena jednopatrová budova s plochou střechou, kam byly umístěny převlékací kabiny a zázemí pro návštěvníky.
Hygienické příslušenství jen ve třetině bytů
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  Čtení o zajímavých lidech, událostech a nevšedních akcích v regionech. |
„Areál lázní byl však za druhé světové války vážně poškozen a jeho provoz již nebyl obnoven. V 50. letech se uvažovalo o přestavbě Fuchsovy budovy na kulturní centrum,“ uvádí autoři Brněnského architektonického manuálu.
Lázně nakonec v 60. letech musely ustoupit modernizaci náměstí podle návrhu architekta Františka Kočího. Cílem bylo vytvořit reprezentativní městskou třídu, která ale dodnes není dokončená.
Mezi známější Fuchsovy stavby patří Městské lázně v Zábrdovicích - i tam se chodili Brňané s oblibou koupat. Ve 30. letech 20. století totiž byla základním hygienickým příslušenstvím vybavena pouhá jedna třetina všech brněnských bytů.
„Svoji očistu prováděli ve veřejných lázních, jež však především v okrajových částech města chyběly. Magistrát se proto rozhodl vybudovat síť převážně sprchových lázeňských budov po celém městě a zvýšit tak hygienický standard širokých vrstev obyvatel,“ píše se v Brněnském architektonickém manuálu.
Návrh Bohuslava Fuchse na stavbu zábrdovických lázní zvítězil v roce 1929, samotnou stavbu se podařilo dokončit o tři roky později. Náklady činily 7,5 milionu tehdejších československých korun. Nacházely se tam šatny až pro pět tisíc návštěvníků. Koncem 90. let město opravilo venkovní lázně, aby se mohly nadále během léta využívat. Budova zimních lázní, které patřily až do 80. let k oblíbeným místům odpočinku obyvatel Brna, je však v současné době uzavřena a zanedbaný technický stav se neustále zhoršuje. Podle Fuchsova návrhu vznikly i vanové lázně Kopečná. Nacházelo se tam dvacet samostatných kójí s vanou a příslušenstvím, oddělených od střední chodby částečně prosklenou stěnou. Hosté mohli využít i plochou střechu, která sloužila jako sluneční terasa. Budova se dodnes využívá jako lázně specializované na vodoléčebné koupele.
Na výstavě jsou k zhlédnutí dobové fotografie z plováren a rozsáhlé povídání o jejich historii. Do Letohrádku Mitrovských za retro letní módou můžou zájemci vyrazit až do 24. června. „Prozradíme také, jak se lidé otužovali a prováděli tělovýchovu na slunci,“ láká Lukas na výstavu.
