V kasárnách se vystřídala Slovácká brigáda, Masarykův jezdecký pluk a v temných dějinách i wehrmacht. Armáda město definitivně opustila na konci roku 2002. Rok nato areál převzalo město a postupně jej revitalizovalo.
Jenže ne všechny kroky, které politici po převzetí areálu Velkých kasáren udělali, byly ideální. Několik různých, původních či přepracovaných studií vedlo k nevyváženému rozvoji a přeměně. Město chce nyní napravit, co ještě jde.
Pomoci má nová územní studie rozvoje lokality, jež stanoví jasné podmínky pro budoucí rozvoj a její zvelebení. Architekti už ji představili lidem.
„Z dlouhodobého hlediska chceme z území Velkých kasáren vytvořit plnohodnotnou čtvrť, opravit či zbudovat potřebnou infrastrukturu a více ji propojit s městem,“ nastiňuje mluvčí radnice Josef Horníček. Lokalita by podle něj mohla pojmout až dva a půl tisíce lidí, tedy dvakrát tolik, co má dnes. A bezmála pětadvacetitisícový Hodonín tím nabobtná o desetinu.
V části areálu se už bydlí
Část areálu, především bývalé kasárenské ubikace, dnes slouží jako bytové domy. Další budovy našly využití pro podnikání, kus lokality je ještě volný.
Na první pohled trochu nahodile jsou rozmístěny zelené plochy i veřejná prostranství. Prostor má řadu bolístek. Mnohde chybí chodníky, tristní je povrch na některých silnicích a třeba podoba Brněnského náměstí odpovídá spíš době vzniku kasáren.
Trable s „neučesaností“ má vyřešit zmiňovaná studie, která zahrnuje i kritiku a požadavky místních. „Měli jsme řadu jednání i připomínkování s odborníky a veřejností, areál jsme prošli a poznatky zapracovali do zadání,“ potvrdil šéf odboru rozvoje města Dalibor Novák.
Výsledkem je dokument, který mimo jiné navrhuje vhodné trasy pro silnice, chodníky, vedení hromadné dopravy a také veřejnou zeleň, dětská hřiště a další vybavení.
„Studie popisuje základní vazby v území, prověřuje jeho maximální kapacity a limity. Do míst, kde ještě není zástavba, má vnést určitou regulaci, aby bylo jasné, s čím se lokalita může v budoucnu potýkat,“ řekl jeden z autorů návrhu Lukáš Grasse, architekt z kanceláře gogolák + grasse.
Jak dodal, problém a jeden ze zásadních limitů rozvoje místa je zajištění dostatečné infrastruktury, zejména parkovacích míst, chodníků a přístupových tras.
Nová mateřinka i zastávka MHD
Podle návrhu vznikne uprostřed lokality mateřská škola. Charakter místa má být spíš obytný, ovšem přítomnost už existujících výrobních hal a podnikatelských subjektů musela studie zohlednit. Snaží se alespoň, aby byly samostatně napojené na dopravní infrastrukturu a nezatěžovaly nově vznikající obytné zóny.
S rostoucí výstavbou se počítá i s vytvořením nové zastávky MHD. Už existující parkové plochy a zeleň zůstanou zachované. Řeší se nezastavěné území, zejména v ulici Kaskády, nebo možnosti pro rozšíření služeb při Žižkově ulici.
Studie poslouží jako podklad pro navazující projekční práce. Uživatelé a investoři, kteří se v území pohybují, budou mít na delší dobu představu a určitou jistotu, jak se lokalita bude vyvíjet.
Za prioritní považoval už před komunálními volbami dokončení návrhu na využití Velkých Kasáren i starosta Libor Střecha (Hnutí PRO Hodonín). „Otevře se tím cesta k výstavbě jak na parcelách města, tak na pozemcích developerů,“ poznamenal.
Ostatně o byty či pozemky je v Hodoníně dlouhodobě nouze. „Jeden z nejpalčivějších problémů, který se tady poslední roky objevuje, je nedostatek bydlení. Takže pokud vzniknou nové byty, je to dobrá zpráva,“ komentoval studii na Facebooku například Michal Krátký.
A souhlasí i další Hodoňan Michal Horáček. „Lidi nejvíc štve, že tu není kde bydlet. Proto se okolní obce rozrůstaly a městu populace ubývá,“ podotkl.
Kasárny se úspěšně přestavují na bydlení takřka všude. Povedlo se to v Břeclavi i v Mikulově, kde se aktuálně novými domy zastavuje další část bývalého vojenského areálu.
Osm stovek bytů v cukrovaru
Nové obytné zóny by se měli dočkat i lidé v Břeclavi. Osm stovek bytových jednotek má vyrůst v areálu bývalého cukrovaru. Součástí přestavby brownfieldu je i nové náměstí, městská hala, náplavka, knihovna, restaurace, kavárny, malé obchody a spousta zeleně.
„U projektu náplavky, která propojí pod mostem sídliště U splavu s cukrovarem, jsme oslovili krajinářská studia napříč Českem, schází se nabídky. Financování zajistíme z evropských peněz,“ uvedl místostarosta Břeclavi Jakub Matuška (Mladí a neklidní).
Město už podle něj zadalo projekt inženýrských sítí, jenž řeší kanalizaci, elektřinu a spoje. Kromě toho také nakládání s dešťovou vodou, která se bude zachytávat z celého areálu a používat k zálivce zeleně.
„Sítě umístíme pod chodníky, abychom měli dostatek místa pro stromy, kterých mají být nově v cukrovaru téměř čtyři stovky,“ podotkl Matuška.
Nutnou podmínkou dalšího rozvoje areálu jsou silnice. Do konce roku město připraví páteřní síť v jednotlivých etapách, většina míst pro auta bude pod budovami, počítá se však i se zachováním odstavného parkoviště.
„Napojení celého areálu ještě projde dopravními výpočty na stávajících křižovatkách, které musí být upraveny. Řešíme také obslužnost MHD,“ doplnil místostarosta.
Projekt knihovny, náměstí a přilehlého parku se stane předmětem soutěže. Město ji chce vyhlásit ke konci letošního roku.
