V Pohořelicích nasbírali čtyři tisíce velikonočních pohlednic, je to rekord

  • 0
Rekord v počtu pohlednic s velikonočním motivem patří od letošního roku Muzejnímu spolku Pohořelice z Brněnska. Správci České knihy rekordů jich po odečtení duplicitních kusů napočítali 4 201.

„Sháněli jsme, kde se dalo. Část pochází i z veřejné sbírky místních,“ popisuje ředitel pohořelického spolku Jindřich Benkovič.

Exponáty mají většinou český původ, výstava ale obsahuje i desítky kusů ze zahraničí. Kvůli koronavirové nákaze však výstavu zhlédnou návštěvníci pouze virtuálně.

O rekord se Benkovič spolu se svým mladší bratrem Petrem, který
zajistil většinu exponátů, chtěl pokusit již loni. S počtem přesahujícím dva tisíce pohlednic však nebyli spokojeni.

„Zakousli jsme se do toho a vytyčili si za cíl dvojnásobek,“ líčí Jindřich Benkovič.

Kromě bratrů přispěli pohlednicemi také Petr Mejzlík a Alois Urbánek.
Několik stovek kusů poté sběratelům dodali obyvatelé Pohořelic a okolí.

„Na sociálních sítích jsme vyhlásili sbírku. Zhruba deset procent exponátů je od místních občanů,“ přibližuje Jindřich Benkovič.

Počítání pohlednic zabralo asi dvě a půl hodiny. „Komisař neuznal asi sedmdesátku z nich pro duplikátnost, část z nich ale uznal dodatečně. Například podobné ladovské pohlednice vydané za Rakouska-Uherska se odlišovaly zabarvením či detaily,“ odhaluje Jindřich Benkovič.

Jeho bratr Petr nesbírá pouze velikonoční pohledy, v soukromé
sbírce má přes pětadvacet tisíc kusů různých pohlednic.

„Soustředím se hlavně na kuriózní kousky nebo pohledy ze zvláštních materiálů jako kůže, dřevo nebo kov. Sbírám je od svých jedenácti, kdy mi tatínek koupil první maxikartu. Pohlednici, kde je stejná známka i razítko. To mě zaujalo natolik, že od té doby jsem je začal sbírat,“ vypráví.

Nejvíce si cení raritních pohledů se speciálními efekty, tedy rozkládacích či průsvitných.

Na trhu se nyní objevují i kusy, které by sběratel rád přidal
do svého souboru. „Itálie i Čína vydaly speciální koronavirové pohlednice. Musím kontaktovat své známé, jestli se dají opatřit,“ plánuje Petr Benkovič.

Jediné, co ho trápí, je nástupce. „Děti mám, jenže nikdo v mém hobby pokračovat nechce. Sbírka zřejmě skončí v muzeu,“ uzavírá.