Na vrcholu Mount Everestu stál naposled letos. "Nekřižujeme svět, abychom mluvili o sobě, ale o našich krásných Himalájích, které je potřeba zachránit," říká muž, který se narodil v chudobné nepálské vesničce Thame a nezná přesné datum svého narození. Prý to bylo někdy mezi lety 1960 a 1962.
A právě nuzné podmínky, jak sám říká, ho přivedly až k velehorám. "Když mi bylo dvanáct let, zemřel mi otec. Musel jsem začít dělat nosiče, abych uživil naši rodinu," vysvětluje.
V květnu 1990 potom s novozélandskou expedicí poprvé stanul na Mount Everestu. "Vždy je to velmi tvrdé, ale ten první výstup byl asi nejtěžší," dodává.
Šerpa je velký ekolog
Apa Šerpa ale nechce vyprávět o svém úžasném rekordu. Se svým kolegou Dawou Stevenem mluví naléhavě o ekologii, kterou je potřeba ctít také při horolezectví.
"Vloni jsme odstranili z Everestu sedm tun odpadu," poznamenává šerpa.
A to přitom zájemci o dobytí nejvyšší hory světa mají přísné nařízení snést z hory dolů veškeré věci, vlastní exkrementy nevyjímaje.
Jaké je to být na vrcholu?
Při popisování pohledu ze střechy světa žádný z obou Nepálců nepropadá laciné romantice. Šerpa Apa se jen usmívá, nechává mluvit Dawu.
"Stojíte dvacet metrů od vrcholu, ale vaše pohyby jsou velmi pomalé. Máte velký nedostatek kyslíku a nic nemůžete urychlit," dělí se o své zážitky ze špice Mount Everestu.
Oba skromní muži se také shodují, že je vždy důležitá velká pokora a obezřetnost. "Stanout nahoře je vlastně jen polovina cesty. Na to nesmíte nikdy zapomenout," dodává Dawa.
Slézat horského velikána z Nepálské strany není nikterak levná záležitost. Jen za povolení k výstupu zaplatíte deset tisíc dolarů.
"Na lezení máte přiděleny tři měsíce, když v této době na vrchol nevystoupáte, musíte si koupit povolení nové," vysvětluje Dawa. Počet povolení prý není nijak limitovaný.
Bývalo jinak
Rekordman Apa Šerpa vzpomíná, že lezení se za dvacet let, kdy zdolává Mount Everest, proměnilo.
"Dnes slézá horu daleko více lidí, materiály jsou mnohem lehčí. Před dvaceti lety bylo na vrcholku také daleko více sněhu. Dnes už jsou vidět ledovce, a to je zlé," dodává Apa, který je nositelem nepálského královského řádu.
Naráží na problém globálního oteplování. Tvrdí, že v Himalájích dochází každoročně k oteplení o 0,4 až 0,8 stupně Celsia. To může být pro velehory tragédie.
Hory je živí
Právě proto pojedou oba Nepálci do Kodaně, kam se 11. prosince sjede čtyřiadvacet předních šerpů. Jejich pochod nazvaný "Ti, kteří dosáhli vrcholu" by měl upozornit právě na ekologické problémy světa.
"Musíme si uvědomit, že hory dávají obživu miliónům lidí žijícím na jejich úpatí, ať už v Indii nebo Číně," zdůrazňuje Dawa.
Jeho mnohem slavnější kolega, kterého zdobí abnormální a lidský rozum přesahující výkon v počtech výstupů dodává, že drastické změny v ekosystému se vždy dotknou zejména těch nejchudších.
Apa Šerpa nyní žije v USA, kde prý může vlastním synům dopřát tolik potřebné vzdělání.
