Už od patnácti Svoboda vyráběl cínové vojáčky. „Oblečené“ do dokonalých miniaturních kopií skutečných uniforem. Když se pak někdy v roce 2014 na trhu znovu objevili igráčci, začal je kupovat synovi. „Sám jsem si s nimi jako dítě rád hrál. A když jsem je pak viděl u syna, napadlo mě, že bych je mohl zkusit na něco předělat,“ popisuje Miroslav Svoboda. Vůbec první v jeho dílně vznikl prvorepublikový četník. A pak následovaly další a další postavičky.
„Mám rád vojenskou historii, takže většinou dělám vojáky nebo příslušníky různých bezpečnostních složek – policisty, četníky, finance. Ale pro děti jsem dělal třeba i Spidermana nebo Batmana,“ směje se Svoboda. V modrém dresu vedle nich stojí Jan Káňa, hokejista brněnské Komety, opodál pak u auta američtí výsadkáři.
Se zubařským nářadím
To, co igráčkům chybí, domodelovává z moduritu. To, co naopak přebývá, musí ubrousit. K tomu Miroslav Svoboda používá třeba i zubařské nářadí. Špachtličky, hladítka i háčky, jimiž se za normálních okolností vtláčejí plomby do zubů, mu umožňují precizně vytvarovat třeba i reliéfy na čepicích napoleonských vojáků. A když je potřeba vyrobit úplně nový tvar, přijde na řadu forma a odlévání z epoxidu.
Igráčka lze předělat takřka na jakoukoliv postavu. „Teď mám například v plánu Marii Terezii, která měla letos výročí narození. Musím dobře promyslet, jak to udělat, aby sukně držela. Už mnohokrát se stalo, že se hmota při tvrdnutí zbortila, když jsem dělal nějaký složitější tvar,“ popisuje. Zabrat mu dal například voják ze sedmileté války. „Měl spoustu knoflíků, extra kabát... To dalo dost práce,“ podotýká.
Ve svých kopiích chce být co nejvěrnější skutečnosti. Z knih, encyklopedií i internetu proto nejdříve studuje tvary a barvy uniforem, části oděvů i tváře. „Letos jsem například dělal sérii našich pilotů, kteří za války působili v RAF. Třeba i Františka Fajtla, který mohl jako jediný z pilotů nosit vousy. Ze zdravotních důvodů mu to povolil sám král Jiří VI. Podle toho se dobře pozná,“ popisuje Miroslav Svoboda detaily na tváři jednoho z igráčků. Podobně lze nejen podle uniformy, ale i podle plnovousu, rozpoznat třeba polního podmaršálka z prusko-rakouské války Ludwiga von Gablenz.
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  Čtení o zajímavých lidech, událostech a nevšedních akcích v regionech. |
Vyrobil igráčkovský betlém
Zjednodušovat se ale musí. „Cínový vojáček je jednodušší, protože má proporce lidského těla. Igráček ale ne. Má větší hlavu a také poměr končetin je jiný. A protože se snažím, aby igráček zůstal funkční a aby se mu hýbaly nožičky i ručičky, vždycky je třeba se tomu trochu přizpůsobit,“ podotýká Miroslav Svoboda.
Jeho netradiční koníček ho dokonce přivedl ke spolupráci s výrobcem igráčků – firmou EFKO. „Když jsem jako jednu z prvních věcí vyrobil igráčkovský betlém, manželka mě donutila, abych jim poslal fotky,“ popisuje. Ve firmě se nadchli. A nadšenému tvůrci poskytli všechny tvary tělíček, hlaviček, rukou i nohou igráčků, jaké vyrábějí.
„Dřív jsem si musel každého igráčka koupit, dnes sáhnu do krabice a kombinuji,“ pochvaluje si Svoboda, jenž s firmou spolupracuje také na putovní výstavě Fenomén igráček. Do každého města, kam výstava dorazí, vyrobí igráčkovské postavy, které s místem nějak souvisejí. Aktuálně pro Zlín vytvořil továrníka Tomáše Baťu a běžce Emila Zátopka. Pro bratislavskou expozici vyrobil igráčka Jánošíka a Jana Rastislava Štefánika, na seznamu už má i Jana Jakuba Rybu a další.
Svoboda přiznává, že má pro malé postavičky prostě slabost. „Většině dospělých to asi připadá infantilní, ale mě to prostě baví,“ usmívá se. Postavičky s nadšením také sbírá. Buďto výroční – loni vznikl Karel IV., v příštím roce je v plánu Masaryk, nebo i různé reklamní, které vznikly na zakázku firem. A samozřejmě i ty původní, s nimiž si sám hrál jako malý. „Když vidím, kolik dnes stojí, opatruju je jako oko v hlavě. S tím už si ani děti nesmí hrát,“ směje se.
