Student informatiky Martin Chmelík z Brna je na studijním programu Erasmus v dánském Aalborgu. "Volit jsem chtěl a doma bych určitě volil," říká.
Jenže aby mohl vhodit svůj hlas do urny, musel by se do 18. dubna zaregistrovat na českém konzulátu v Aarhusu, který leží v jiném koutě Dánska. A znovu by se tam musel vypravit v den voleb.
"Pro zažádání neexistuje žádný formulář, navíc se musí doložit totožnost a státní občanství. To znamená, že bych tam nejspíš dvakrát musel jet osobně," popisuje Chmelík.
Tisíce korun za cestu k urně
Cesta tam a zpět by ho vyšla zhruba na 680 dánských korun, což je v přepočtu asi 2,400 korun českých. "To je skoro jako letenka domů a zpět. Proto tentokrát volit nebudu," vysvětluje student.
Byrokracie je podle něj tolik, že se žádný Čech, který právě studuje v Aalborgu, k volbám nechystá. "Je to škoda, protože jestli u nás bude vládnout koalice KSČSSD, tak mě to bude mrzet," povzdychl si Chmelík.
Podobný problém mají Brňané, kteří studují v Norsku. Museli by se vypravit na dlouhou cestu vlakem z Bergenu do Osla. Většinu z nich to odradilo.
"Za tu osmihodinovou cestu vlakem, kterou by navíc museli podniknout dvakrát, to tady nikomu nestojí," popisuje studentka a spolupracovnice MF DNES Eliška Kolínková, která už se však na volby do Brna stihne vrátit.
Podle ní spoustu Brňanů od hlasování v zahraničí odradí také to, že se volí z jihočeské kandidátky. "V Bergenu jsou hlavně studenti z Brna nebo z Prahy. Ta jména kandidátů tady nikomu nic neříkají," míní.
Volby stejně nepřinesou stabilní vládu, myslí si studentka
Volit nebude ani Petra Lindovská, která už druhý rok studuje chemii na univerzitě v anglickém Nottinghamu. "Kdybych chtěla volit, musela bych jet vlakem do Londýna. Cesta tam i zpět by mě stála zhruba padesát liber," vypočítává Lindovská.
Peníze však podle ní nejsou hlavní problém. "Mám pocit, že volby stejně nepřinesou stabilní vládu. Vláda s přesilou jednoho hlasu stejně nemá šanci nic prosadit," popisuje zklamání z volebních patů poslední dekády.
Kdyby však bylo možné poslat volební lístek poštou, volila by. "A kdybych byla doma, tak bych k volbám také šla," říká Lindovská.
Ještě dráž by hlasování přišlo studentku práv Jarmilu Tornovou, která by se do Londýna musela vypravit až ze skotského Glasgow. Pokud by se jí nepodařilo sehnat s předstihem levnou letenku, zaplatila by za let okolo 180 liber, tedy více než pět tisíc korun.
Za pět tisíc se dá pořídit iPOD nebo skoro tři roční studentské tramvajenky. Kdyby se do Londýna musela letět ještě zaregistrovat, vyšplhala by se částka za účast ve volbách na deset tisíc. A proto se také rozhodla nevolit.
Stejně jako většina studentů, kteří tráví studijní pobyt na portugalské Madeiře. Ti by z prosluněného ostrova ve vlnách v Atlantiku pro vhození volebního lístku museli absolvovat více než tisíc kilometrů dlouhý let do Lisabonu.
