Prostituce v Brně na začátku 20. století kvetla nejvíce v ulicí Veselá a Panenská. Četné nevěstince často navštěvovali vojáci z blízkých kasáren.
| foto: Repro: Bejvávalo
Venkovanka se dostala do spárů kuplíře, zavraždil ji fanatický bratr
V proslavených brněnských ulicích, které v centru města pohlcovaly dobrovolně i nedobrovolně zaměstnané harapanny neboli šlapky a jejich četné zákazníky, sice nebývaly vraždy na denním pořádku, ale kvetla zde často jiná zločinnost. Další díl seriálu Stoleté mordy přibližuje právě barvitý a neúprosný svět nevěstinců na počátku 20. století.
„Panenská ulice včera a dnes! Dávno zmizely nevysoké domy se zákonnou licencí nevěstinců, železné balkónky, vytapetované salónky a pokojíčky, v nichž byl každý solventní muž vítán,“ rozplývá se ve svých Mordech pod Špilberkem Pavel Radovan s poznatkem, že život tady utichal až k ránu, a to jen na pár chvil, protože „zatímco v podkroví zhasínaly lampičky, v přízemí začínal nový den“.
Panenská i Veselá ulice vedoucí od Dominikánského náměstí souběžně s Českou nemívaly před první světovou válkou o „kunčofty“ nouzi už proto, že se zde do roku 1908 nacházela rozsáhlá kasárna.
Čím mladší děvče, tím byla dražší, my to dodávali podle počtu. Taxa byla dvacet až osmdesát korun za kus.
Eduard Chvatíksouzený kuplíř
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
