V Brně si jeden z nejodvážnějších dirigentů klasické hudby padl do noty hned s několika významnými skladateli. „Díky Janáčkovi, Martinů a Dvořákovi mám pocit, že jsem získal úžasný nový repertoár,“ říká Davies v rozhovoru pro MF DNES, v němž také vzpomíná na jediný moment ze své kariéry, který mu vehnal slzy do očí.
Trvale žijete v Linci, jste šéfdirigentem brněnské filharmonie a rovněž Symfonického orchestru Středoněmeckého rozhlasu v Lipsku. Nepřipadáte si někdy moc rozlítaný?
Brno je můj druhý domov, přestože žiji v Linci, kde jsem byl patnáct sezon šéfdirigent Brucknerova orchestru a ředitelem opery. Neplánuji se nikam stěhovat, hlavně kvůli svému věku, navíc Brno je od Lince velmi blízko. Člověk se o sebe ale musí starat a žít relativně zdravě, na což se samozřejmě snažím dbát. Dělám však práci, kterou miluji, takže to pro mě není vůbec těžké. Ve skutečnosti je to jen o tom, umět si vše dobře naplánovat.
Dvořák, Mozart, Brahms či Rachmaninov, všichni tito skladatelé nám zanechali skvělý návod, kterým se můžeme řídit.
