Jojo, Juránek, to je taky číslo. Mám takovou pěknou historku: když byl první ročník turnaje go v Brně, seděl jsem v denním baru vyhrazeném pro pořadatele apod., čekaje se svým tehdejším přítelem - fotografem akce - na příjezd Juránka. Nečekali jsme sami, čekal s námi též japonský velvyslanec (Japonsko akci spolufinancovalo a chtělo tím utužit kulturní a hospodářské vztahy s Brnem a JM krajem) a čekali jsme hodně dlouho, hodiny jen letěly. Inu, otevřou se dveře, vkráčí rozjařený Juránek aniž by se jeho oko zastavilo na zástupci japonského císaře, který okamžitě zaujal postoj vhodný k přivítání. ale obrátil se k jednomu stolečku na pofidérně vyhlížejícího týpka - svýho kámoše - stylu kšeftař včetně vexlu a holek, aby s ním se smíchem pohovořil, jak se stavil cestou v Pohořelicích (kdo to neví: před obchvatem se tam papaláši stavovali do vyhlášeného veřejného domu). Já tam sedím, nevěřím vlastním očím, stejně jako velvyslanec. Nicméně po pár minutách se hejtman odpoutá od rozverné debaty s kumpánem a jde k velvyslancovi, podá mu ruku, druhou mu položí na rameno a začne cosi žoviálně blábolit.
Juránek, KDU-ČSL, politici ČR. 
