Chyby se dopustila externí účetní podnikatele. Kvůli ní bylo víc než 500 tisíc korun připsáno na daňový účet jiné společnosti.
Podnikatel se o omylu dozvěděl až ve chvíli, kdy od finančního úřadu potřeboval potvrzení o bezdlužnosti.
„Požádal hned o převedení platby na svůj daňový účet. Vysvětlil omyl při vyplňování variabilního symbolu a upozornil, že omylem zaslaná platba svou výší přesně odpovídá dani, kterou měl odvést,“ sdělila mluvčí Kanceláře veřejného ochránce práv Iva Hrazdílková.
Finanční úřad však peníze odmítl vrátit s tím, že daňový účet, na nějž byla platba nedopatřením zaslána, nevykazuje žádný přeplatek. „Omylem zaslanou platbu už totiž finanční úřad započetl na nedoplatky této druhé společnosti,“ podotkla Hrazdílková.
Muž musel daň uhradit znovu, protože mu vznikl nedoplatek, který už úřad začal vymáhat v daňové exekuci. Obrátil se proto na ombudsmana i soud.
Veřejný ochránce práv usoudil, že úřad pochybil. „Podle daňového řádu má totiž zadavatel platby nárok na její vrácení, pokud prokáže, že platbu uskutečnil zřejmým omylem, a pokud současně nemá žádný daňový nedoplatek. Přesně to byl podle ombudsmana případ stěžovatele, takže finanční úřad měl povinnost mu platbu vrátit,“ vysvětlila Hrazdílková.
Stejně rozhodl také krajský a Nejvyšší správní soud. Finanční úřad proto stěžovateli poslal peníze zpět.
V budoucnu však vymáhání peněz při podobném omylu bude ještě náročnější. V parlamentu se projednává návrh novely daňového řádu, podle které už by nebylo možné omylem zaslanou platbu vrátit, pokud by měl chybný příjemce daňové nedoplatky.
„Plátci, který se spletl, by tak nezbylo nic jiného, než žalovat toho, na jehož daňový účet byla platba omylem zapsána, pro bezdůvodné obohacení a tímto způsobem se domáhat vrácení peněz,“ upozornila Hrazdílková.
