Na ulici se totiž objevily jen dva přechody – na Kraví hoře a dole u křižovatky s Úvozem. Mezi nimi jsou sice místa pro přecházení, ale není namalovaná zebra a chodci nemají přednost.
„Přechod v Údolní budeme řešit. Není možné, aby na 800 metrech žádný nebyl,“ reagoval náměstek primátorky pro dopravu Robert Kerndl (ODS).
Nejde však o jediný problém na opravené ulici. Zastávka Všetičkova se totiž lidem může jevit jako chodník, přitom se stále jedná o silnici. Za nebezpečné místo ji proto považuje expert ze Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých Petr Lněnička.
„Říká se jim zastávky s pojížděným mysem. Vozovka je zvednutá na úroveň zastávky a nedá se poznat, kde končí zastávka a začíná silnice. Problém má i člověk, který vidí, natož nevidomý, pro něj jsou tyto zastávky nepoužitelné,“ popsal Lněnička.
Navíc se navenek tváří jako bezbariérové. „Je to ironie, jsou to zkrátka pasti,“ doplnil Lněnička.
Chodník na konečné je zakřivený
Podle něj je problém i po právní stránce. Pokud tramvaj stojí na zastávce, je na ni také tak pohlíženo. Když však odjede, mění se ve vozovku, kde platí jiná pravidla.
Brněnský dopravní podnik si ale podobu hájí.
„Z našeho pohledu je volba těchto zastávek příznivější, protože tramvajovou dopravu nebrzdí ta individuální. Neevidujeme s tímto typem žádné problémy, cestující i řidiči jsou na ně z provozu zvyklí,“ prohlásila mluvčí podniku Hana Tomaštíková s tím, že stejnou podobu mají třeba v Řečkovicích zastávky Kořískova a Filkukova na tramvajové lince číslo jedna.
Na konečné zastávce je sice nově opravený chodník, ale všelijak zakřivený. Bezbariérový výstup z tramvaje tak člověk čekat nemůže. Zastávka je prý blízko točny, a pokud by nebyla zakřivená, nestočily by se kolem ní tramvaje.
„Původní návrh podniku na uspořádání dopravy, smyčky a zastávek byl striktně zamítán ze strany městské části Brno-střed,“ sdělila Tomaštíková.
Opravené zastávky jsou tak jen provizorní řešení, jež by mělo zmizet s opravou náměstí Míru. Termín ale není známý.
