Astrofyzik Norbert Werner pochází ze slovenské Rožňavy. Po studiích na...

Astrofyzik Norbert Werner pochází ze slovenské Rožňavy. Po studiích na Univerzitě Pavla Jozefa Šafárika v Košicích získal doktorát na Utrechtské univerzitě a Nizozemském institutu pro výzkum vesmíru. V letech 2008 až 2016 pracoval na Stanfordově univerzitě v USA, teď bude působit na brněnské Masarykově univerzitě. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Brno získalo astrofyzika, který jako první pozoroval kosmickou pavučinu

  • 0
Vesmír ho fascinuje odmala. Zkoumá vliv černých děr na vývoj galaxií, objevil explozi, kterou překoná jen velký třesk, a jako první pozoroval pomocí rentgenového dalekohledu vlákna kosmické pavučiny. Teď je celosvětově uznávaný astrofyzik Norbert Werner novou posilou ve výzkumu vesmíru v Česku.

Poté, co osm let pracoval na prestižní Stanfordově univerzitě ve Spojených státech, se od července jeho novou pracovní adresou stává Masarykova univerzita.

Cílem jeho brněnské mise je ve spolupráci s novým týmem získávat nové poznatky o galaxiích a černých dírách pomocí velkých kosmických dalekohledů a také o energetických gama záblescích pomocí nanosatelitů. Přestože má astronomie v Brně tradici, výzkumem horkého a energetického vesmíru se tu doteď nikdo nezabýval.

„Chci ukázat, že se to dá i pomocí malých družic velikosti krabice od vína. Stojí tisíckrát méně než velké družice, které staví NASA. Technologie dospěla do bodu, že i s takovými malými družicemi se dá dělat přelomový výzkum,“ představuje své vize slovenský vědec, jenž kromě USA působil také v Nizozemském institutu pro výzkum vesmíru či na Univerzitě Loránda Eötvöse v Budapešti a přednáší i v japonské Hirošimě.

Ve svém výzkumu hledá odpovědi na otázky, proč není ve vesmíru víc hvězd nebo jak černé díry ovlivňují své okolí. Přestože si černé díry většina lidí představuje jen jako kosmické vysavače, které vše kolem sebe pouze požírají, mají vliv i na své okolí.

Když hmota ve vesmíru padá do černé díry, uvolňuje se totiž obrovské množství energie a dochází k erupcím ve formě záření nebo výtrysků, jež pak mohou zabraňovat vzniku nových hvězd a planet, čímž černé díry určují maximální velikost galaxie.

Svůj objev nejprve zavrhl jako nesmysl

A s tím souvisí i Wernerův přelomový objev, jímž se zapsal do dějin vesmíru a potvrdil, že patří mezi světovou vědeckou špičku.

„Šlo o největší zaznamenaný výbuch od velkého třesku, což se mi nezdálo, jelikož se odehrál v kupě galaxií od nás poměrně blízké. To je velmi nepravděpodobné,“ vysvětluje, proč svůj objev nejprve zavrhl jako nesmysl. Že měl pravdu, pak potvrdili i jeho kolegové. „To znamená, že černé díry asi sehrávají podstatnější úlohu ve vývoji vesmíru, než jsme si dosud mysleli,“ dodává.

Za svůj zatím nejpodstatnější objev však považuje pozorování prvního vlákna horkého plynu, takzvané kosmické pavučiny, která spojuje dvě kupy galaxií.

„Tím jsem totiž potvrdil předpoklad, že jen asi deset procent normální hmoty, tedy ne tmavé, je ve hvězdách, planetách a galaxiích. Většina pak je ve formě řídkého plynu, který vyplňuje prostor mezi galaxiemi,“ objasňuje devětatřicetiletý astrofyzik, jenž se do Brna stěhuje se svojí manželkou a ročním synem.

Vesmír výzkumníka fascinuje, jelikož v něm zůstává ještě tolik neobjeveného. „O 95 procentech vesmíru nic nevíme, což skýtá obrovský prostor pro další objevy,“ vypráví s nadšením a podotýká, že podle něj má věda blízko k umění.

Že jsou astrofyzici tak trochu i umělci, dokazují jejich snímky vesmíru, které by klidně mohly viset na zdi místo obrazu. Láska k vesmíru se u Norberta Wernera probudila už v dětství, když mu o něm otec vyprávěl a ukazoval mu obrázky Armstronga a Aldrina na Měsíci.

Chystá se „ekosystém“ s kosmickými firmami

Je teprve třetím vědcem, jemuž Masarykova univerzita udělila mimořádný grant. Na dobu až pěti let získá podporu ve výši pěti milionů korun ročně s tím, že bude po celou dobu působit v Brně.

„Cílem je přilákat odborníky na světové úrovni a vytvořit jim co možná nejlepší podmínky pro jejich výzkum, a to bez nadbytečné administrativy,“ uvedla prorektorka univerzity Šárka Pospíšilová.

Mezi Wernerovými plány je i navázání spolupráce s místními technologickými firmami v kosmickém průmyslu. Doufá, že jich ještě přibude a podaří se v Brně vytvořit zajímavý „ekosystém“.

„Sídlí tady třeba firma Frentech Aerospace, která vede vývoj komponentu do velké družice Evropské vesmírné agentury. Ta bude zkoumat právě energetický vesmír, jímž se zabývám. Vyjde na více než miliardu eur a startovat má kolem roku 2032, takže to je běh na dlouhou trať,“ pousměje se.

Dalším příkladem je pak kosmický inkubátor ESA BIC Brno, kde jsou firmy věnující se vesmíru – a jedna z nich vyrábí právě nanosatelity.

Pomoct mohou i Muskovy družice

I lidé, kteří se o vesmír příliš nezajímají, v posledních týdnech upírají oči k noční obloze, na níž je vidět průlet série světel připomínajících vlak. Jde o telekomunikační družice firmy SpaceX amerického vizionáře Elona Muska. Mnoho astronomů si na ně stěžuje, protože odražené světlo z družic brání pozorování vesmíru.

„Moji práci to neovlivňuje, protože kosmické dalekohledy, které využívám, jsou na podstatně vyšší oběžné dráze. Jasnost těchto družic však představuje vážný problém pro mnohé programy pozorování vesmíru optickými dalekohledy,“ potvrzuje Werner.

V těchto družicích však vidí možný potenciál využití pro svůj výzkum. „Bylo by zajímavé, kdyby SpaceX astronomům umožnila na každou družici Starlink umístit malý astronomický detektor. Družice by pak kromě poskytování internetu mohly přispět i k našemu poznávání vesmíru,“ nabízí vědec další možnosti využití.

Jelikož k jeho vášním patří i popularizace vědy, těší se v Brně na spolupráci s místní hvězdárnou, třeba přednáškami o vesmíru. Kromě mnoha firem z kosmického průmyslu, v nichž vidí velký potenciál pro spolupráci, na Brně oceňuje i blízkost letiště pro malá letadla. Ve volném čase je totiž rád pilotuje, kromě toho také vyráží na hory, rád cestuje a fotí.