Firma Fischer v Ivanovicích na Hané chystá halu, ve které by mohlo v následujících třech letech najít práci až 250 lidí. Vyškovský úřad práce ale zjistil, že se noví pracanti vlastně do směny a zpátky domů nemají jak dostat. Dnes už je domluvené, že k závodu bude jezdit hromadná doprava. Úřad práce bude navíc lidem první rok přispívat i na mzdu.
"Už nyní do firmy nastupuje šestadvacet nezaměstnaných. Většinou jsou to ženy. Jestliže zaměstnavatel chce vytvořit takové množství pracovních míst, je to pro nás velmi silný signál, abychom mu pomohli," popsal vedoucí vyškovské pobočky úřadu práce Jan Marek.
Zatímco před rokem úřad práce hlásil na konci září 9,4 procenta lidí bez práce, letos už to je jen 8,1 procenta. Proč se tedy úřady práce tak snaží, když vývoj nezaměstnanosti vypadá optimisticky? Je v tom totiž chyták.
Nezaměstnaných v kraji totiž ve skutečnosti od loňského září na pět tisíc přibylo – tedy například pomyslná obec o velikosti Hustopečí. V mezidobí se totiž změnila metodika výpočtu míry nezaměstnanosti. Zdánlivě optimistické statistiky tak klamou. Práci dnes v kraji nemá více než 64 tisíc lidí.
Ekonomové i lidé z úřadu práce se shodují, že investoři se na jižní Moravu nehrnou. Země se stále vzpamatovává z krize a zaměstnavatelé jsou stále obezřetní s nabíráním nových lidí.
"I přes mírně se lepšící ekonomické podmínky si nemyslím, že v blízké budoucnosti začnou firmy ve větší míře investovat a najímat nové zaměstnance," uvedl analytik Jiří Šimara. Jedinou šancí na zlepšení je právě úzká spolupráce úřadu práce se zaměstnavateli i nezaměstnanými.
"V současné době máme dva projekty financované z evropských peněz," sdělila ředitelka krajského úřadu práce Marie Cacková. První, s názvem Praxe pro mladé, je zaměřen na absolventy středních a vysokých škol, kteří nemají víc než dva roky praxe.
"Máme smlouvu se sto padesáti firmami, projekt nám umožňuje dotovat mzdy mladých zaměstnanců až ve výši 16 tisíc korun," vysvětlila Cacková. "V současné době jsme schopni zajistit až 260 pracovních míst."
Druhý projekt je zaměřen na návrat rodičů do práce po mateřské dovolené. Oba by měli pomoci zastavit stoupající míru nezaměstnanosti. Jen od minulého měsíce totiž vzrostla o desetinu procenta. Vyplývá to z informací, které zveřejnilo ministerstvo práce a sociálních věcí. Podle Cackové se však nejedná o nijak dramatický nárůst.
Jako v Itálii. Bohatý sever, chudý jih
"Označila bych nezaměstnanost v Jihomoravském kraji jako stagnující. Důvod, proč nezaměstnanost vzrostla, je ten, že k prvnímu září se na úřad práce zapsala další vlna absolventů středních a vysokých škol," uvedla.
Jiné důvody udává Jiří Šimara. "Připsal bych to na vrub čistě sezonním vlivům. Na podzim totiž dochází pravidelně k útlumu pracovních míst v zemědělství či stavebnictví."
Jižní Morava je v otázce nezaměstnanosti velmi specifický region. Zatímco pomyslný bohatý sever, sahající od průmyslového Vyškova přes Blansko až k Brnu, nemá s nezaměstnaností výrazné problémy, okresy na jih od Brna naopak mají podíl nezaměstnaných na celkovém obyvatelstvu až patnáct procent. Právě tyto nejvíce sužované okresy dopadly v zářijové statistice poměrně dobře.
V jednotlivých okresech se snaží řešit nezaměstnanost i pořádáním veletrhů pracovních příležitostí. Ve Vyškově se jeden koná koncem října, je zaměřený na podporu řemeslných oborů.
Právě lidé s výučním listem totiž problémy s nezaměstnaností nemají. "Zaměstnance hledají autodílny i restaurace," uvedla Cacková.
"Pokud je člověk dobrý ve svém oboru, nemá problém," dodala. Z vysokoškoláků mají největší uplatnění informatici a lékaři, naopak problém najít si místo pociťují absolventi pedagogické fakulty.
