"Brno nemělo povinnost platit smluvní pokutu. Proto se v tomto případě jedná o bezdůvodné obohacení, které žalovaná strana musí vrátit," uvedl člen odvolacího senátu Jiří Körbler.
Úřad musí městu navíc zaplatit i úroky z prodlení a také náklady soudního řízení, které se vyšplhaly na 916 tisíc korun.
Město získalo někdejší kasárny v roce 2003 bezplatným převodem od státu. Podle smlouvy mělo Brno následujících deset let pozemky využívat nekomerčním způsobem. V opačném případě mělo uhradit pokutu 9,7 milionu korun.
Radnice Brno-střed ale po převodu naplánovala na pozemcích výstavbu polyfunkčního domu Wilson se zhruba 80 byty a obchody. Za projektem stála firma Wilson Properity, která pozemky v roce 2006 získala od Brna do patnáctiletého nájmu za symbolickou korunu za metr čtvereční ročně.
Ministerstvo obrany to považovalo za porušení dohody, a proto městu vyměřilo pokutu.
Brno ji sice zaplatilo, následně však v roce 2010 podalo na ministerstvo žalobu na vydání bezdůvodného obohacení. Argumentovalo tím, že smlouva je neplatná. Obvodní soud pak letos v únoru žalobě vyhověl, a městu tak nepravomocně přiřkl navrácení peněz. Dnes stejný verdikt vynesl i odvolací Městský soud v Praze.
Zákon zrušil omezení o využívání majetku
Soudce odvolacího soudu Körbler vysvětlil, že ministerstvo smlouvu s Brnem připravilo a podepsalo na základě zákona o majetku České republiky, podle nějž bylo možno bezplatně převést věc v majetku státu pouze ve veřejném zájmu. Brno však smlouvu podepsalo až v době, kdy už nabyl účinnosti speciální zákon o převodu nepotřebného vojenského majetku.
Ten nově stanovil, že v souvislosti s bezúplatným převodem vojenského majetku lze územní samosprávný celek omezit ve vlastnickém právu pouze zřízením věcného břemena. Zrušil tak i dříve sjednaná omezení vlastnických práv, která se netýkala věcných břemen. Účinnosti tedy pozbylo i omezení, podle nějž mělo Brno využívat pozemky nekomerčním způsobem.
Projekt Wilson stál politickou kariéru někdejší starostku Brna-středu Dagmar Hrubou (ODS). Čelila obvinění ze zneužití pravomoci a porušení povinnosti při správě cizího majetku, soudy ji však nakonec osvobodily.
Hrubá vinu odmítala a poukazovala mimo jiné na to, že Wilson Properity se za stanovených podmínek měla postarat o dekontaminaci půdy. Pokud by tak mělo učinit město, muselo by prý zaplatit mnoho milionů korun.
