Široký zelený park rozkládající se od náměstí Míru až k Žižkově ulici. Louky se skupinkami stromů protkané cestičkami a cyklostezkami. Vyhlídková restaurace i tenisové kurty. Taková budoucnost je naplánována už 15 let pro Kraví horu.
Na místě, kde má plánovaný "brněnský Central Park" nakreslený hlavní vstup, by se však mohl podle záměrů developera po změně územního plánu vztyčit třeba dům s byty a kancelářemi. To mu až doteď dokumenty města zakazují.
"S takovým ukrajováním Kraví hory nesouhlasíme a žádáme, aby zde zůstala nadále rezervována plocha pro zeleň a budoucí úpravu parku," popsala Irena Greplová z iniciativy Zelená pro Kraví horu.
O co se hraje na Kraví hořeNa pozemku společnosti Frama v Žižkově ulici dnes stojí nízké sídlo firmy. Pokud by prošla změna územního plánu, mohl by tu přibýt multifunkční dům s kancelářemi a byty. Regulační plán Kraví hory přitom ve stejném místě plánuje hlavní vstup do velkého parku. Zastupitelstvo by o věci mohlo hlasovat na zasedání v květnu. |
Čerstvě vytvořené sdružení připravuje proti změně petici. Bojí se totiž, že pokud projde, zatím jen nakreslený městský park by se mohl pod tlakem developerů postupně ještě více smrsknout.
Stavět nechceme, tvrdí developer
O nápadu Framy mělo přitom brněnské zastupitelstvo hlasovat tento týden. Nakonec byl však bod na poslední chvíli stažen. "Je to z technických důvodů, aby mohly být doplněny podklady. Rozhodovat se bude na některém z dalších zastupitelstev," uvedl mluvčí brněnského magistrátu Pavel Žára.
Jednatel společnosti Frama Martin Janošek však tvrdí, že na pozemku po změně územního plánu budovu stavět nechce. Naopak - na půdě firmy by rád viděl právě nástup do parku vybudovaný městem.
Uvedenou variantu ale nepřipouští starosta Brna-střed Libor Šťástka (ODS). "Nedovedu si představit, že by zastupitelé souhlasili s tím, aby město investovalo nemalé peníze do pozemku někoho jiného," uvedl Šťástka.
K vybudování vstupu do parku přitom ani změna územního plánu potřeba není. "Žádost jsme podali v souvislosti se zachováním prostoru a příjezdu pro naši firmu," tvrdí jednatel Janošek. Jeho pozemek by ovšem při případné směně s Brnem měl po změně územního plánu jako stavební výrazně větší hodnotu.
Nenaplněná vize zeleně
Před podobným zásahem zastupitelů varuje i autorka regulačního plánu, který dnes budoucnost Kraví hory závazně určuje.
"Až dosud se ji dařilo uchránit před nevratnými zásahy. Je třeba hlasitě bránit jakékoliv stavbě, která přivádí do prostoru aktivity neslučitelné s parkem," zdůraznila Pavla Balabánová z Ústavu územního rozvoje.
Když architektka Balabánová nakreslila novou podobu "Monte Bú", jak se v brněnském hantecu Kraví hoře říká, psal se rok 1998. Podle ní je od té doby nejzásadnější změnou vybudování krytého bazénu. Jinak ale s dnešní podobou Kraví hory příliš spokojená není.
"Především je třeba začít budovat zeleň. Mnohé plochy jsou zdevastované. Téměř okamžitě by se přitom daly upravit některé procházkové cesty i jejich okolí. Je nutné osázet stromy a vyloučit dopravu," navrhuje první kroky.
Nemalou část budoucího parku dnes vlastní Vysoké učení technické. "O odkoupení pozemků jednáme. Zatím jsme ale nedospěli k finální dohodě," řekl mluvčí magistrátu Pavel Žára.
