Denně jím projedou desetitisíce aut, což z něj dělá jeden z klíčových dopravních úseků Brna. Přesto stále není zkolaudovaný. Královopolský tunel, od jehož otevření letos uplyne deset let, je v provozu jen díky opakovaně prodlužované výjimce.
Důvodem, proč stále neobdržel poslední razítko potvrzující, že splňuje všechny zákonné požadavky, je nadměrný hluk ze silnice, který se šíří do okolí, především k nedalekým bytovým domům.
Naposledy se silničáři pokusili hlukovou zátěž snížit do potřebných limitů pomocí takzvaného tichého asfaltu. „Pokud se náš předpoklad potvrdí, v říjnu bychom chtěli zahájit kolaudační řízení,“ věřila ještě loni v srpnu Lucie Trubelíková z Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
Speciální povrch, který podle stavební společnosti Skanska snižuje hlučnost o tři až šest decibelů, sice pomohl, ale ne dostatečně. Limity jsou totiž stále překračovány.
Silničáři proto přišli s dalším opatřením. Vytčeného cíle chtějí dosáhnout pomocí snížení rychlosti na výjezdu z tunelu ve směru od Svitav, konkrétně na křižovatce ulic Hradecká a Žabovřeská.
„Byla schválena žádost o snížení rychlosti z 80 na 60 kilometrů v hodině. Realizaci snížení předpokládáme v zimních měsících,“ přibližuje Trubelíková. Šedesátka je už dnes nejvyšší povolenou rychlostí také přímo v tunelu. Původní sliby, že po zkolaudování budou moci řidič přišlápnout při průjezdu tubusem plyn, tak už neplatí.
Úsekové měření se neplánuje
Podle experta brněnského Centra dopravního výzkumu Vítězslava Křivánka, který se problematice hluku v dopravě dlouhodobě věnuje, lze takovým omezením rychlosti dosáhnout snížení rámusu z aut o další dva decibely. „Ale za předpokladu stejného složení dopravního proudu vozidel,“ podotýká Křivánek.
Královopolský tunel
|
Ten se nechtěl pouštět do spekulací, zda šoféři budou nižší rychlost skutečně dodržovat. Pouze obecně poznamenal, že se budou chovat stejně jako v jiných místech, kde je podobně omezená rychlost. „Doufám, že rychlost dodržovat budou,“ věří brněnský radní pro dopravu Petr Kratochvíl (ODS).
Vrcholní brněnští politici ovšem hodlají dodržet své dřívější postoje a nechtějí u tunelu iniciovat umístění radaru či technologie na úsekové měření rychlosti. „Pokud se tam ŘSD nebo policie rozhodnou radary dát, tak tam budou a my to neovlivníme. Ale nevím, že by se něco takového mělo realizovat,“ sděluje Kratochvíl.
V minulosti vystupovalo Brno například proti úsekovému měření v Husovickém tunelu, jednak kvůli obavám z narušení plynulosti dopravy v souvislosti s přestavbou Tomkova náměstí, ale především proto, že na to nebyl připraven příslušný odbor magistrátu, který by tyto přestupky musel vyřizovat.
Ve hře je i trvalá výjimka
Skeptický je k případnému stálému měření a dohlížení na dodržování rychlosti také šéf brněnského závodu ŘSD David Fiala. „Věřím však, že je v silách policie, aby v tomto místě prováděla alespoň namátkové kontroly,“ hlásí.
Doufat, že řidiči uberou nohu z plynu i bez přítomnosti policistů, bude Fiala proto, aby nové značky omezující rychlost umožnily tunel po deseti letech konečně zkolaudovat. „Pokud ani toto opatření nesníží hluk pod maximální limity, pak si myslím, že už bude potřeba jednat o trvalé výjimce na užívání tunelu místo stávající dočasné. Už mě totiž nenapadá jiné technické řešení, které bychom za přiměřené náklady mohli realizovat,“ přiznává šéf brněnského ŘSD.
V minulosti vedle pokládání tichého asfaltu silničáři stavěli protihlukové stěny či měnili okna v blízkých bytových domech, ale žádná jejich snaha zatím potřebného efektu nedosáhla.
Podle Křivánka nicméně ještě další možná opatření na snížení hluku ze silnice existují. „V současné době probíhá výzkum protihlukových úprav tunelových portálů,“ informuje expert Centra dopravního výzkumu, které s ŘSD na některých stavbách spolupracuje.
