Chodník o délce 230 metrů, stojící na pilotech mírně nad terénem, prosadil v rámci projektu participativního rozpočtu Vilém Jurek z organizace Rezekvítek, která se v Brně stará o chráněná území.
Ojedinělé pole konikleců velkokvětých bylo pro něho natolik cenné, že je v minulých letech zkoušel od návštěvníků rezervace oddělit jak páskami, tak dřevěnými zábranami. Když tato opatření nezabrala, stál i za sestavením koniklecových hlídek, které na místě bránily lidem v pohybu mezi vzácnými rostlinami.
Lávka, postavená z městského rozpočtu za 3,6 milionu korun, splňuje jeho představy o bezpečnosti konikleců zatím nejlépe.
„Dá se říct, že jsme spokojeni. Podle mých zjištění chodník zafungoval a většina lidí chodí primárně skutečně po něm. Projdou si ho celý a do nezpevněných míst prakticky vůbec nejdou,“ uvedl Jurek. Čeká ještě na víkend, kdy bude nápor výletníků větší, a na velikonoční svátky. Poté začnou koniklece odkvétat. „Pak se budou měnit v bambule,“ připomněl.
Na ochranu konikleců chtějí zřídit hlídky, fungovaly už v 90. letech |
Stávající nezvykle teplé počasí se podle jeho slov na průběhu kvetení konikleců odrazilo, ale ne tak jako například na meruňkách. „Květou od poloviny března, jak jsme zvyklí, do začátku dubna,“ bilancuje.
Konikleců velkokvětých je na Kamenném vrchu před 50 tisíc, jejich přesný počet zjišťovali odborníci brněnské Masarykovy univerzity za pomoci sofistikovaných analýz.
Kritici varují, že chodník uškodí přírodě
Při výstavbě chodníku se setkal Jurek i s kritikou, která směřovala třeba na to, že sešlapání květinám tolik neublíží.
„Občasný sešlap koniklece vyžadují. Je ale důležité, aby byl koordinovaný. V momentě, kdy vyjdou do rezervace tisíce lidí, začne být obrovský a neřízený. Vznikají nové cesty, původní trasy se rozšiřují,“ dodal.
Někteří lidé podle něj využívali místa, kam nesmějí, třeba k piknikům nebo si mezi koniklece lehli. Zatímco lidé svým chováním rostliny poničit dokážou, ranní mrazy jim nevadí.
Desetitisíce rozkvetlých konikleců velkokvětých lze na brněnském sídlišti Kamenný Vrch od letoška sledovat z nové čtvrtkilometrové lávky. (19. března 2024)
„Koniklece jsou jedny z nejstarších květin. Do dneška si zachovaly chlupatý vzhled, což je chrání. Květy se zatahují a roztahují podle světla i podle teploty. Když je nízká teplota, stáhnou se, jako kdyby nebyly rozkvetlé,“ poznamenal Jurek.
V potaz bral i vizuální stránku celého projektu chodníku. Pracoval s ním tak, aby lávka co nejméně rušila okolní krajinu. Ustoupit musel tam, kde z estetických důvodů nechtěl mít vedle cestičky zábradlí; to je nakonec po celé délce. „Je to z bezpečnostních důvodů. Bohužel je opravdu nutné, abychom lidi i takto přiměli mezi koniklece nechodit,“ připomněl.
Nesouhlasí ani s námitkou, že pod dřevěným chodníkem žádné rostliny neporostou, a tím se krajině uškodí. „Vždyť na těchto místech stejně nic nerostlo. Země tam byla vyšlapaná až na kámen,“ konstatoval hořce.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Dříve v boji proti vandalům nepomohly ani výstražné tabule, které někdo urval a hodil do křoví. Někdo dokonce překonal vysoké houští a vylezl do čtyř metrů, aby jednu z nich strhl. Jsou známy i případy divokých pikniků, které koniklecům škodily.
Kamenný vrch je chráněnou přírodní památkou od roku 1978, později se stal přírodní rezervací a zároveň i evropsky významnou lokalitou.
Koniklec velkokvětý kromě Česka roste už jen na Slovensku, v Rakousku, Maďarsku, Německu a okrajově i Srbsku.
Lávka byla dokončena v polovině března. Slavnostního otevření se dočká 26. března.
