Hojivý balzám se staletou tradicí se užíval při žaludečních křečích, při bolestech zubů, ale také účinkoval při hojení ran a pomáhal od bolesti svalů a kloubů. | foto: Marek Motyčka

Recepturu na léčivý balzám ukrývali mniši dekády. Teď zase míří na pulty

  • 36
Kapucínský řád oprášil stovky let starý recept na balzám, jehož produkce se zastavila v roce 1950. Své léčivé účinky tak Kapucínský balzám znovu předvádí po sedmdesátileté pauze. Jeho výroba se navíc přesunula z Prahy do Rajhradu.

Konzistencí připomíná Kapucínský balzám spíše kapky. Receptura vychází z přípravku, který používal doktor Oswald Croll, jenž byl osobním lékařem císaře Rudolfa II. 

Na přelomu 16. a 17. století byl balzám velmi oblíbený, dokonce jej prodávali i do zahraničí, například do Německa, Polska, Irska nebo USA. Užíval se při žaludečních křečích, při bolestech zubů, ale také účinkoval při hojení ran a pomáhal od bolesti svalů a kloubů.

„Jelikož v tomto období nebyla ještě známa účinnost a použití antibiotik, byly balzámy s ohledem na obsahové látky rostlin používány jako antiseptické, protizánětlivé a analgetické prostředky. Použití bylo jak vnitřní, pár kapek rozmíchaných ve sklenici vody, tak i jako účinné dermatologikum,“ vysvětluje majitel Klášterní officíny Marek Motyčka.

Nejstarší dochovaná písemná zmínka o balzámu je z roku 1745. Vyráběli ho kapucíni v klášteře na Loretánském náměstí v Praze. V 19. století k němu přidali i Svatojosefskou kapucínskou mast, kdy kapky rozmíchali v masťovém základu.

V roce 1950 komunisté řeholníky násilně přesunuli do internace. Tímto okamžikem se zastavila i produkce Kapucínského balzámu. 

„Tradice výroby kapek se přerušila. Tajná receptura se musela pečlivě uschovat, aby nedošlo k odcizení nebo zneužití. Kapky zmizely z lékárenských pultů a pomalu upadaly v zapomenutí. A my s úctou k našim vynalézavým bratřím a s nadějí, že budou účinné i nadále, jsme jim pomohli po dlouhé odmlce vykouknout opět na svět. Velkou měrou se o to zasloužil můj předchůdce, bratr Bonaventura, který toto blahodárné dílo započal,“ říká bratr Dismas Tomaštík z řádu kapucínů.

Postup se ladil dva roky

Klášterní officína se v rámci benediktinského opatství v Rajhradě již po dobu asi dvaceti let zabývá zpracováním léčivých rostlin, jejich extrakcí a finalizací produktů podle starých receptur. 

O znovuoživení výroby Kapucínského balzámu je v roce 2018 požádal otec provinciál Provincie kapucínů v ČR.

„Podle původních záznamů, které obsahovaly pouze složení, jsme dva roky pracovali na technologii výroby,“ popisuje Motyčka s tím, že jim pomohly jak znalosti se zpracováním léčivých rostlin, tak moderní technologie.

Část z ceny výrobků poputuje ve prospěch kapucínů, pro rozvoj jejich činnosti a na podporu udržení historicko-uměleckého dědictví. Balzám bude k dostání v pokladně kapucínské hrobky v Brně a také v pražské Loretě ihned, jakmile to situace dovolí a otevře se pro veřejnost.