Jan Procházka je ředitelem centra Freeport Fashion Outlet v Hatích na...

Jan Procházka je ředitelem centra Freeport Fashion Outlet v Hatích na Znojemsku, které patří k největším svého druhu ve střední Evropě. | foto: Freeport Fashion Outlet

Zákazník má v genech loveckou a sběračskou motivaci, říká ředitel outletu

  • 0
Zatímco obchodům s módou i e-shopům tržby klesají, outlety jsou vůči krizím odolnější. Prodávají se v nich starší kolekce s minimálně třicetiprocentní slevou a na to zákazníci rádi slyší. Freeport Fashion Outlet v Hatích na Znojemsku vznikl před dvaceti lety jako první tohoto typu v tuzemsku.

Dnes je podnik u hranic s Rakouskem jedním z největších ve střední Evropě. „Vybrala se bezcelní zóna, a to jednak proto, že zde dobře fungovalo několik obchodů duty free, a dále lokalita umožňovala velkou návštěvnost Rakušanů a dovolenkářů,“ popisuje okolnosti vzniku ředitel centra Jan Procházka.

„Zvolen byl zastřešený koncept centra, což není pro outlety běžné, standardně jde o ‚vesničky‘ s uličkami. To se ukázalo jako velice pozitivní tah, nabízí to mnohem pohodlnější, příjemnější atmosféru nakupování. Jediný okruh bez slepých uliček, pater, odboček a s jediným vchodem je skvělý i pro nájemce, kteří mají rovnocenné podmínky. A nám to velmi pomáhá při propagaci a provozu,“ doplňuje Procházka.

Co byly nejzásadnější milníky vašeho obchodu?
První byl rok 2008, kdy po vstupu Česka do Schengenu zmizela hranice mezi Českem a Rakouskem. Do té doby, aby se člověk dostal do bezcelní zóny, musel absolvovat celní kontrolu a po nákupu měl bezpodmínečně oficiálně pokračovat dál do Rakouska a nevracet se do Česka. To přinášelo nemalé potíže pro zákazníky i zaměstnance, kteří museli při vjezdu a výjezdu absolvovat dlouhé čekání a kontroly. Druhý neméně významný moment přinesl rok 2015, kdy Freeport zakoupila rakouská firma Ekazent se zkušeností s provozováním outletu v Parndorfu. Vstup firmy Ekazent přinesl i investici zhruba 10 milionů eur do rekonstrukce.

Češi nakupují oblečení raději v kamenných obchodech, preferují známé módní řetězce

Do čeho konkrétně?
Celkově se změnil a zmodernizoval vnější i vnitřní design centra. V interiéru byly odstraněny dřevěné stropy a centrum se podařilo prosvětlit. Nový koncept pracuje s otevřeným prostorem, volným „nebem“ s průhledy na oblohu, což navozuje atmosféru úspěšných outletových vesniček. Přibylo nové parkoviště, nový kruhový vjezd a vznikl přímý příjezd k centru, což generuje větší návštěvnost a zájem nájemců.

Než přišel covid…
Pandemie pro nás byla velká zkouška. Nehledě na to, že jsme se dostali na poloviční obrat, byly s tím spojené lidské potíže, covid zasáhl zákazníky i zaměstnance. Bezprostředně po odeznění pandemie si ale zákazníci do outletu znovu našli cestu a po pomalejším nárůstu v loňském roce jsme se letos prakticky dostali na předcovidová čísla. Aktuálně evidujeme zhruba dvacetiprocentní nárůst oproti loňsku, jsme tedy na číslech z roku 2019 (tehdy souhrnné tržby obchodů činily dohromady 1,8 miliardy korun – pozn. red.).

Takže outletu se daří, i když přišla další krize, inflace a zvyšování cen energií?
To všechno zákazníka ovlivní a je v tom příležitost, outlety jsou stvořené pro tyto situace. Pokud je člověk citlivý na cenu a životní náklady, můžeme mu nabídnout alternativu a úsporu. Vidí to tak nejen zákazníci, ale i naši nájemci. Hned po covidu jsme otevřeli několik nových obchodů – GAP, Triumph a loni přibyly outdoorové značky Helly Hansen a Odlo či obuv Aldo.

Značky vás oslovují samy, nebo je aktivně vyhledáváte?
Z drtivé většiny aktivně vyhledáváme. Pronajímání centra nefunguje tak, že si zavoláme a za 14 dní jsme dohodnuti, na některých značkách pracujeme několik let. To je způsobeno zájmem značek a obrovskou nejistotou, co bude. Otevření obchodu neznamená jen generování zisku, ale velkou investici v první fázi a pak ustavení funkčního týmu zaměstnanců. To je dnes velká výzva.

Lidé chodí do obchodů jako na výstavy, říká psycholožka o frontách na oblečení

Jaký je koncept outletu, co u vás může zákazník čekat?
Značkovou módu světových výrobců za outletové ceny – o minimálně třicet procent levnější, než je běžná maloobchodní cena. Outletová centra vznikla v 80. letech v Americe z potřeby výrobců odbýt předzásobení nebo se zbavit loňských kolekcí. Dnes je outletový byznys samostatným ekonomickým konceptem úspěšným především v Evropě. Cílíme na zákazníky, kteří chtějí ojedinělé kusy a jsou ochotni za nákup v souhrnu – přestože jde o zlevněné zboží – utratit ve finále větší peníze, než bezpodmínečně musí. Funguje tady ta okamžitá nálada a pocit – je to levné, tak se předzásobím. Zákazník má v genech loveckou a sběračskou motivaci, u nás ji může uplatnit. Samozřejmě by to nebylo možné bez nabídky. Klíčové jsou u nás sportovní brandy.

Freeport Fashion Outlet v číslech

  • První zákazníky přivítal před dvaceti lety. Tehdy šlo o jediné outletové centrum v republice.
  • Denně tady na 22 400 metrech čtverečních nakupuje čtyři až deset tisíc zákazníků, ročně dva miliony.
  • 60 procent návštěvníků je z ČR, před covidem bylo více Rakušanů.
  • Proti loňsku zaznamenali růst tržeb a návštěvnosti o 20 procent.
  • Nabízí tisícovku pracovních míst.
  • Móda je tady levnější o 30 až 70 procent oproti běžným obchodům.
  • Obsazenost dosahuje 91 procent, do konce roku to má být 96 % (po pandemii to bylo 82 %).

A jak byste charakterizoval vaše nájemce?
Většina jsou přímo centrály módních značek. Samozřejmě fungují jako každý koncept provozovaný kvůli generování zisku, nicméně v případě outletu jde i o vytváření cashflow a ulehčování klasickým obchodům při představování nových kolekcí. Specifikem outletů je dále z pohledu nájemců obratové nájemné (Freeport je jen provozovatel, živí ho nájemné, tedy procenta z obratu obchodů – pozn. red.).

Liší se nákupní chování Čechů a Rakušanů?
Rakouský zákazník je víc vyhraněný na konkrétní značky a ví, co u nás čekat. Český není vyhraněný značkově, je citlivější na slevy. Je překvapivě ochoten utratit větší obnos. Je to spojené s tím, že sem jde jen nakoupit. Rakušan předpokládá, že si u nás za hranicemi natankuje, pořídí další výhodnější zboží a služby, případně se tady pobaví.

Jste hlavně víkendové centrum. Lamentujete nad tím, když na víkend připadne svátek. Proč?
Rakouský zákazník u nás může nakupovat o 72 dní více než v Rakousku, kde mají v neděli a ve svátky obchody zavřeno. My v neděli prodáváme, což na rakouské straně dlouhodobě propagujeme, je to velká konkurenční výhoda. Jenže když svátek připadá na neděli, máme stovky telefonátů, zda máme otevřeno. A tomu Rakušanovi, co tady cloumá za kliku, to nevysvětlíte – prostě odjíždí s tím, že v neděli neprodáváme.

Co vás čeká v nejbližší době?
Příští rok plánujeme investici kolem 60 milionů korun do solárního zařízení, předpokládáme, že nám pokryje šedesát procent celoroční spotřeby energií. Společnost se rozhodla investovat do e-shopu pro naše nájemce na českém, rakouském a německém trhu. Tento poměrně nový koncept ve Francii po dvou letech generoval zhruba dvacet procent tržeb navíc. U nás je v testovací fázi, předpokládáme, že se naplno rozjede příští rok. Zákazník si tady bude moct zboží objednat domů, zamluvit, nechat si ho k nám poslat nebo ho tady reklamovat. Technicky, právně a logisticky je propojení všech nájemců náročné. My totiž budeme e-shop jen provozovat, ale nic neprodáváme.

13. května 2021