Moderní technologie mohou v budoucnu nahradit až čtyřicet procent lidské pracovní síly. Kurzy fungují rok a zdejší laboratoří prošlo už přes dvě stě zástupců firem.
Nyní mají v Kuřimi k dispozici jednu laboratoř, v níž předvádí, jak výroba řízená robotem funguje. Propojili ho s obráběcím strojem. Robot dokáže sám řídit celou výrobu.
„Podle zadání zvolí materiál a vyrobí součástku. Pak také zkontroluje, zda odpovídá všem parametrům. Není potřeba, aby každý výrobek kontroloval člověk. Automatizace navíc zpřesňuje výrobu a minimalizuje se tvorba zmetků. Díky tomu firmy ušetří na nákladech,“ nastínil smysl chytré továrny ředitel kuřimského centra Radomír Zbožínek.
Do školení se zapojilo přes sto především jihomoravských firem.
„Musíme reagovat na měnící se pracovní trh. Kvůli nedostatku lidí se platy odborníků neustále zvyšují. Chceme docílit toho, aby vykonávali skutečně jen nejkvalifikovanější práci, a zbytek ať je na strojích,“ vysvětlil Tomáš Veselý, ředitel jihomoravské firmy KSK Precise Motion, proč se pomocí školicího centra pokouší vymyslet pro výrobu chytřejší systém.
Papír vyměnili za tablety
Podobný plán má také kyjovská firma SpoluWorks Perfecta, jejíž zástupci dojíždí do Kuřimi. Všechna data z výroby ukládají do tabletu, poznámky napsané na papíru tam už nenajdete.
„Pokud se vyskytne problém, můžete ho do tabletu i namluvit. Ze všech dat děláme technickou dokumentaci, kterou konzultujeme se školicím centrem v Kuřimi. Tak můžeme vytvořit co nejdokonalejší výrobní systém. S nedostatkem pracovních sil si prostě musíme nějak poradit a robotizace nám to umožňuje,“ přiblížil jednatel firmy Ota Horák.
„Tomuto procesu spočívajícímu ve výměně dat z výroby říkáme odborně ERP. Trochu jsem zneužil hlášku z Pána prstenů, protože vystihuje, o čem mluvím. S oblibou tedy říkám, že jeden ERP vládne všem, jeden ERP všem káže,“ usmívá se Horák.
Školicí centrum kapacitně nestačí
Šanci projít průmyslovou revolucí dostanou i další firmy. Kraj totiž zvažuje, že středisko za padesát milionů rozšíří. Náklady chce pokrýt prostřednictvím dotace.
„Vedle stávající haly máme ještě kus pozemku. Školicí středisko rozšíříme a prodloužíme tím prostor na předvádění automatizace v praxi. Firmy budou mít ještě detailnější náhled, jak může robotizace reálně fungovat,“ nastínil plány kraje náměstek hejtmana pro školství, vědu a výzkum Jan Vitula (TOP 09).
Středisko by tak mohlo nabobtnat o dvě až tři nové laboratoře. Nyní už je totiž kapacitně na hraně.
„Snažíme se vyhovět všem firmám, které se na školení přihlásí, ale je to stále obtížnější, protože zájem je velký. Pokud se podaří středisko rozšířit, zvládneme oproti dnešku proškolit až jednou tolik firem,“ odhadl Zbožínek.
Projekt má firmám přinést úspory a rozvoj
Intemac vznikl před pěti lety, rozprostírá se na ploše přes tisíc metrů čtverečních. Celkově projekt spolkl 72 milionů, z toho 18 pokryl kraj z úvěru od Evropské investiční banky. Zbytek tvořily evropské dotace.
Samotný program zaměřený na průmyslovou revoluci zkušebně spustili před rokem, ostrý provoz odstartoval v únoru.
Tento koncept Průmyslu 4.0 neboli chytrých továren může firmám přinést snížení nákladů na údržbu až o 40 procent, prostoje u strojů dostat na polovinu a o více než polovinu zvýšit produktivitu práce.
Právě s nízkou produktivitou práce se Česko dlouhodobě potýká, což brzdí ekonomický rozvoj.
Osmdesát hodin v centru mají firmy zdarma
Prvních osmdesát hodin školení mohou jihomoravské firmy absolvovat zdarma. Pokud mají účastníci programu zájem, můžou vstoupit do další fáze, kde jim odborníci individuálně pomáhají se sestavením chytré továrny.
„To už si musí firmy zaplatit. Cenu u každého stanovujeme individuálně podle rozsahu služeb,“ podotkl Zbožínek.
Podle ekonomů může automatizace výroby v Česku nahradit do roku 2035 až čtyřicet procent lidské pracovní síly. Přičemž nejohroženější jsou pracovníci s nejnižším vzděláním, jejich povinnosti ovládnou roboti. Odborníci ale zároveň uklidňují, že automatizace je i příležitostí, která nabídne nová pracovní místa.
„Bude potřeba propojit výrobní procesy s energetickými či dopravními systémy. Vzniknou proto nové profese, které ale budou vyžadovat buď vyšší vzdělání, zaškolení, či přeškolení,“ míní ředitel Českého institutu informatiky a robotiky Českého vysokého učení technického Vladimír Mařík.
