Bývalý brněnský radní pro kulturu Marek Fišer vyrazil na konci prázdnin na kole...

Bývalý brněnský radní pro kulturu Marek Fišer vyrazil na konci prázdnin na kole podat přihlášku na ministerstvo kultury. | foto: ČTK

V soutěži o město kultury Brno propadlo. Už teď jsme skvělí, zní z magistrátu

  • 16
Na konci srpna tehdejší radní pro kulturu Marek Fišer (Piráti) sedl na kolo a po třídenním výletu dovezl do Prahy na ministerstvo kultury přihlášku Brna do boje o titul Evropského hlavního města kultury v roce 2028. Řada lidí se tehdy o tomto záměru dozvěděla poprvé. Vítězná kandidatura byla přitom kulturní prioritou Brna v předchozím volebním období.

A hlavně způsobem, jak se prosadit v Evropě a přilákat do města zahraniční návštěvníky i peníze. Také proto si prestižní událost chtěla na další čtyři roky vzít pod sebe primátorka Markéta Vaňková (ODS).

Jenže nemá co. V půlce října mezinárodní odborná porota rozhodla, že Brno do dalšího kola nepostoupí a o titul se „poperou“ České Budějovice se sedmitisícovým Broumovem.

„Domnívám se, že určitou roli mohlo hrát, že Brno už je na vysoké úrovni, co se týče kultury i její podpory ze strany města. A možná byly preferovány lokality, jež mají z pohledu hodnotitelů vyšší potenciál rozvoje,“ nabízí celkem paradoxní vysvětlení neúspěchu Vaňková, která kulturu nově vede. Oficiální zdůvodnění poroty obdrží v listopadu.

Podobně reagoval i exradní Fišer. „Zisk titulu je podmíněn obhájením potřeby, proč jej město potřebuje. Brno má oproti jiným excelentní kulturní scénu i kulturní infrastrukturu. V tomto ohledu bylo od počátku v nevýhodě,“ tvrdí Fišer, který však v průběhu čtyř let ve funkci šance nijak neshazoval a v rámci příprav na kandidaturu navštívil Francii, Nizozemsko, Lucembursko či několikrát Litvu, kde se účastnil různých oslav a jednání.

Příliš slabá efektivita

Co by vlastně Brnu titul přinesl, navíc v roce 2028, kdy uplynou dvě stovková výročí od úmrtí skladatele Leoše Janáčka a otevření výstaviště? A šlo při přípravách, které město oznámilo před třemi lety, na odboru kultury kvůli nim vzniklo nové oddělení koncepce a rozvoje s pěti zaměstnanci a při oznámení kandidatury na ně vyčlenilo přibližně 30 milionů korun, udělat víc?

Vaňková ani Fišer nedostatky nevidí. S tím ovšem nesouhlasí opoziční zastupitel Matěj Hollan (Žít Brno), který v letech 2014 až 2018 měl coby náměstek primátora kulturu na starosti.

„Když jsem měl možnost z vnějšku vidět energii a zapojené lidi v Brně a Budějovicích, na jihu Čech do toho dali mnohem víc, což se evidentně zúročilo. Když už do toho Brno šlo a dalo peníze, měly se využít daleko efektivněji a kulturu spojit,“ má jasno Hollan. Podle něj sice vznikly zajímavé dílčí projekty jako Rezidence Café Kaprál v Údolní ulici, ale systémově se nic objevného najít nepodařilo.

O titul se usilovalo s koncepcí sdíleného města s mottem „Brno s Tebou“ postaveného na filozofii takzvaného inkluzivního nerůstu.

„Ta propojuje stávající vize, jako je například chybějící stálá expozice Leoše Janáčka nebo kreativní centrum Káznice, a doplňuje je a rozšiřuje o myšlenky, jež vzešly od kulturních aktérů, kteří byli do tvorby konceptu zapojeni,“ uvádí Fišer.

Programovou šéfku Brno 2028 Marcelu Strakovou rozhodnutí poroty překvapilo. „Přesto věříme, že jsme odvážným průkopníkem tohoto konceptu v dosud nevídaném měřítku. Stavěli jsme ho s vědomím, že projekty a zvolené metody mají být udržitelné i bez titulu, protože Brno už evropským městem kultury opravdu je,“ říká Straková.

Podle Hollana však město dělalo opak. „Vše proti tomu, na čem si kandidaturu sami postavili. Ve stejné době ukončili projekt Housing First podporující ukončování bezdomovectví. Nejde si psát do přihlášky o tom, jak budeme inkluzivní a myslet na zapojování všech, ale ve skutečnosti lidi házet přes palubu. Město nemá právo honosit se takovým titulem, když postupuje asociálně,“ rozšiřuje Hollan kritiku na komplexní počínání vedení Brna, které porota brala také v potaz.

Peníze navíc i příliv turistů

Akce je iniciativou Evropské unie, jejímž cílem je zdůraznit bohatství a rozmanitost evropských kultur.

„Titul v průměru přináší mimořádný nárůst HDP o 4,5 procenta na obyvatele. Efekt začíná působit dva roky před začátkem události a trvá až pět let po jeho konci. Ekonomiku posilují investice do infrastruktury, do samotného programu, ale zejména příliv domácích i zahraničních turistů,“ vyčísluje ředitel agentury CzechTourism Jan Herget.

Podle Idy Rašovské z Ústavu managementu Mendelovy univerzity, která se ve výzkumu zabývá kvalitou služeb v cestovním ruchu, funguje titul jako marketingová značka, která mohla městu jedině prospět.

„Pokud jsou nebo časem budou další šance, Brno by o ně určitě mělo usilovat. I když je cestovní ruch dobře nastartovaný, je potřeba jej neustále posilovat a podporovat. Brno na tom není tak, že by trpělo overturismem, že bychom nechtěli, aby sem jezdilo víc návštěvníků,“ komentuje Rašovská.

Že z titulu lze profitovat i po letech, ukazuje příklad Plzně, jež jej získala v roce 2015 a připsala si nárůst turistů, kteří ve městě přenocovali, o 30 procent.

„Otevřeli jsme budovu Nového divadla a zprovoznili areál Depo 2015, kde z bývalé budovy dopravních podniků vznikl kulturní a společenský prostor. Vznikl také festival Západočeské baroko a festival Blik Blik,“ jmenuje mluvčí Plzně Eva Barborková.

Šéf Národního divadla Brno Martin Glaser by i proto uvítal, aby se brněnská kultura dál strategicky rozvíjela a město v roce 2028 „stálo“ vedle oficiálního vítěze.

„Díky titulu by se kulturní akce staly významnějšími a uvědomili bychom si, že jsme na tom dobře. Jen to možná se syndromem druhého města neumíme tak prodat,“ zamýšlí se Glaser.

Které z navržených projektů vedení Brna dál podpoří, se podle Vaňkové teď bude řešit. Sama preferuje pracovat s plány na využití areálu zdejšího výstaviště.