Vše uvádím jako příspěvek ohledně "Jiráska", rekatolizace a germanizace našich zemí. Aneb věčná diskuse mezi katolíky a protestanty o našem vývoji po roce 1620, a také mj. o slavných vítězství katolíků nad Švédy. Brno je vlastně živoucím odstrašujícím příkladem katolického úsilí. 

  (I když taková Praha... Sochy svatých jsou politickými bilboardy a promyšlenou reklamou Římskokatolické církve. Taková procházka romantickou starou Prahou, to je jako sledovat 3 hodiny reklamu na "křidélka" v kuse.) 

"Sčítání lidu (1880-1910) ovšem zachycovala výhradně tzv. obcovací řeč obyvatelstva a tato se ne zcela kryla s moderním pojmem národnosti. Zvláště brněnská socioekonomická situace vytvářela vhodnou platformu pro různá pokřivení této optiky, vždyť obcovací řeč si řada obyvatel, podpořená doporučením

magistrátních úředníků a tlakem zaměstnavatelů, majitelů domů atd. vykládala tak, že jde o jazyk, který je převážně používán na veřejnosti (tj. v zaměstnání, při nákupech atd.). Velká část obyvatelstva Brna ovládala oba tzv. zemské jazyky, ale řada osob zjevně českého původu se snažila na své jazykové milieu zapomenout a češtinu používala nanejvýše v soukromí."

  "Brno se v tomto ohledu ukazovalo jako skutečná bašta němectví a asimilační přitažlivost vyššího německého způsobu života měla stále značnou přitažlivost i pro

osoby z poměrů ryze českých."

  "Je zřejmé, že Němci vnímali Brno jako "svoje" město a svoji vizitku, Češi, a to i Češi brněnští, se naopak v Brně zřejmě opravdu cítili tak trochu cize a zatraceně."

  "Nejdříve uvedu německý pohled, kde se velmi často opakovala oslava Brna jako města průmyslu... nové způsoby práce přinesly předměstím bohatství, inteligenci, pokrok a vzrůst obyvatelstva, a celému městu význam, věhlas a světové vazby. V jiných případech čteme o tom, že Brno je místem neúnavné práce, místem pokroku apod., avšak v jiných publikacích lze naopak velmi často slyšet přídavný akcent na civilizační poslání Němců na východě, který označoval Brno za maják německé kultury, vychvalují německou správu města a svoji zásluhu na jeho rozvoji."

"V článcích a v publikacích psanými českými pozorovateli a spisovateli, je pohled na Brno značně odlišný. Čteme o neštěstí, stesku, negaci a smůle, jež město pod správou Němců potkalo, o katastrofálním úpadku měšťanstva, krásy, lesku a městské prosperity, až po nechápající hlasy, které popisují, jak se k tomuto nešťastnému stavu dospělo."

  "Tak například Josef Krasoslav Chmelenský píše ve svém dopise F. L. Čelakovskému: "Město Brno se mi právě nelíbí, ale tím více okolí brněnské, jemuž rovného já posud neviděl. (…) Jenom řeka Brnu schází a naše villy. (…) Ve městě je pro špatnou dlažbu chůze velmi nepříjemná, (…) domy pro dřevěné střechy nebezpečné. (…) V Brně, ač skoro každý česky i německy umí, přece se všude jen německy hovoří, a pro ten čas zde ještě půda pro češtinu zcela nepřipravena jest. (…) Všude hovor německý, všude jen toužení po Vídni: všude jen německé žurnály. Škoda to, nebo obyvatelé brněnští jsou možní lidé. Pražan je mnohem veselejší než Brněnčan, tento má mnohem (…) kupeckého ducha. Přímé veselosti málo jest viděti. (…) A nejvíce mi bolí, že Brněnčan Čechům nepřeje, a na ně šilhavým okem hledí. Ourodnost je v brněnském okolí veliká, a i obchod i manufaktury i fabriky zde znamenitě kvetou. Divadlo zde stojí na velmi nízkém stupni, naše české představení daleko nad zdejší předčí, s německou pražskou operou se zdejší opera ani srovnati nedá“.

2/3 Němců v Brně je samozřejmě nepřesným údajem, nicméně, vychází ze sčítání lidu a operoval s ním Hitler při malování hranic Sudet.

  Např.: "Brněnský magistrát zveřejnil výsledky sčítání lidu, uskutečněného k 31. 12. 1910. V městě Brně žilo (bez vojáků) 122 114 obyvatel. K německé dorozumívací řeči se hlásilo 79 986 osob (65,5 %), k české 40 097 (32,8 %). V Brně se nacházelo 3 520 domů. S vojáky (3 623 mužů) mělo Brno 125 737 obyvatel."

  Podobně v roce 1880 se k němčině hlásilo 48951 osob, k češtině 32142, v roce 1900 k němčině 68702 osob k češtině 38365 osob. Naopak k německé národnosti se v roce 1921 přihlásilo 55816 osob, k české národnosti 155931 osob, ale to již po vzniku Velkého Brna (1919).

  Běžně se uvádí, že součástí 56 tis. německy hovořících Brňanů je 12 tis. Židů, kteří vesměs zemřeli za 2. sv. války. Navíc počty Němců během války stoupaly (60-80 tis.) a zase klesaly s odsunem před frontou (60% Němců odešlo). V roce 1945 zde bylo cca 25.000 Němců.

  Oproti tomu "německá Praha" měla po celou srovnatelnou dobu asi 10% Němců a uvádí se, že se Češi Němcům na přelomu století ve městech v postavení a kapitálu zpravidla vyrovnali. Brno bylo výjimkou.

Tady bylo potřeba promazávat diskusi? Proč? Že by novodobé přepisování historie katolíky a "Němci" nenechávalo Brňany spát?

  Uvedl jsem, že 1645 se rozhodl spor o zemské hlavní město ve prospěch Brna proti Olomouci. Olomouc padla, Švédové ji obsadili a ztratila tak své postavení. Pro příště se hlavním městem Moravy stalo německé Brno. Oslava takové události se shoduje se začátkem 300 let temna pro český národ, a tato událost byla jedním z počinů v rekatolizaci, likvidaci "stavovské" svobody v Českých zemích a odklonu českého národa od vývoje k demokracii k totalitě moci reprezentované Habsburky a Římskokatolickou církví. (Diskuse pokračovala níže.)     

  Oslavovat takové vítězství je pěkné, třeba jednou budeme podobně slavit vítězství na Bílé hoře nebo rozverně oslavovat Mnichov a připojení 1/3 Československé republiky k Německu. 

A další jiráskovina. :-)

Zaplať Pán Bůh že se ubránilo, jinak by střední Evropa v tomto stavu jako dnes nebyla. Pád habsburské říše by znamenal nástup Turků, Fridrich Falcký a jeho stoupenci mluvili výhradně německy. To byl panečku český král.

Hlavně, že německému katolickému Brnu vládla čeština... 

  Na konci 19. století mluvily 2/3 Brňanů německy a Němci městu vládli. Muselo vzniknout Velké Brno, aby Němci vůbec předali radnici Čechům - Moravanům. Dodnes hantec odkazuje na tradici "lásky k českému jazyku" v Brně. 

Chtěl bych tímto pochválit paní nebo slečnu Annu Vavríkovou, která nafotila velmi zdařilé fotky této akce. Dobrá práce,