Důvod, proč v amerických přístavech čekají od ledna na vykládku automobily značek Volkswagen, Porsche, Audi, a Bentley, a proč jim hrozí zabavení a sešrotování, je původ některých instalovaných elektronických součástek. Některé z nich totiž pochází ze západní Číny, z montoven v pracovních táborech či nápravných zařízení oblasti Sin-ťiang. A komponenty, jež byly vyrobeny s využitím otrocké práce, v USA podle zákona přijatého v roce 2021 prodávat nelze.
Na situaci po podnětech nespokojených amerických prodejců, čekajících na doručení objednaných vozů, jako první upozornil deník The Financial Times. Podle jejich šetření se toto neplánované zdržení týká několika tisíc vozů Audi, přibližně tisícovky luxusních vozů Porsche a několika stovek Bentley.
Společné těmto automobilům je, že do USA připluly z Evropy a spadají pod koncern Volkswagen Group. Rozdílné jsou naopak scénáře dalšího očekávaného vývoje.
Nucená práce a luxusní vozy
Záleží totiž na interpretaci Zákona o prevenci nucené práce Ujgurů, tzv. UFLPA, který Spojené státy americké přijaly v roce 2021. Ten automaticky předpokládá, že zboží s proveniencí v Sin-ťiangu bylo vyrobeno nucenou prací Ujgurů a dalších převážně muslimských etnických skupin pod nátlakem v čínských zadržovacích a převýchovných táborech.
Tím zásadním nedostatkem vozů čekajících už od ledna na vykládku je, že mají obsahovat jednu či více elektronických součástek, jež z takových otrockých robotáren v západní Číně pochází. Podle UFLPA se takové v USA vůbec nesmí na trh dostat.
Oficiálně se v takových „vzdělávacích centrech“ v oblasti Sin-ťiangu učí Ujgurové čínštině.
Výuku jim ovšem prokládají patnáctihodinové směny v montovnách, kde se napravují prací.
Kdyby byly na americké půdě vyloženy, musí být úředně zabaveny a sešrotovány. Tomu se chce Volkswagen, slovy svých tiskových mluvčích, pochopitelně vyhnout. Do Států tedy mohou buď dodat náhradní dodávku totožných automobilů, která závadné součástky obsahovat nebude. Anebo může vybrat vozy, které kritické elektronické součástky neobsahují, a zpřístupnit tak odběratelům alespoň část očekávané objednávky. Případně může – ještě na palubě – součástku nahradit za jinou. Vše je ovšem procesně zdlouhavé a nákladné, a rozhodně to neusnadňuje fakt, že jde o jednotky tisíců vozů.
VW ilustruje úpadek evropského autoprůmyslu, vyrábí draze a neefektivně |
Spornou literou v zákoně UFLPA je část o zajištění zboží. Hrozí totiž i možnost, že se vozy se závadnou součástkou nebudou moci vrátit zpět výrobci. Tedy alespoň dokud z vozů tuto součástku nevymontuje. Úplná ztráta těchto vozů, v hodnotě desítek milionů dolarů, by Volkswagen Group velmi bolela.
Stejně jako už bolí narůstající smluvní pokuty za nesplnění objednávek a penále za prodlení. Neočekává se přitom, že by ve věci mělo být jasno až do března tohoto roku.
Zákony jen pro někoho
Koncern Volkswagen Group k tomu dodává, že si dosud nebyl vědom jakýchkoliv pochybení.
Mluvčí společnosti uvedl: „Každé obvinění z porušování lidských práv bereme velmi vážně, a to nejen z hlediska naší společnosti, ale i v rámci celého dodavatelského řetězci. A týká se to samozřejmě i případných obvinění z nucené práce. Jakmile jsme tedy obdrželi informace, začali jsme celou záležitost podrobně prošetřovat.“
Americké celní správě pravděpodobně vadí část elektroniky, které pro dodané vozy smluvně vyrobila čínská automobilka SAIC, která s Volkswagen Group úzce spolupracuje. A která si tyto součástky nechala vyrobit od dalšího subdodavatele, z převážně ujgurské Urumči.
„Není to nic jiného, než otroctví,“ tvrdila Qelbinur Sidiková na slyšení Kongresu. „To, co se odehrává pod taktovkou čínských komunistů, je genocida Ujgurů.“
Problém je tedy vykreslován jako etické pochybení produktu od subdodavatele vyrobeného dalším subdodavatelem. Celé je to ovšem složitější. Za kontroverzní se totiž dá považovat i původ hliníku a dalších průmyslových slitin, které jsou při konstrukci vozů Volkswagen užívány. Rovněž pochází z oblasti Sin-ťiangu.
Věci znalí zahraniční komentátoři rovněž upozorňují na to, že tím skutečným motivem Spojených států amerických zdaleka nemusí být jen ušlechtilá snaha o potlačování diskriminace etnických a náboženských menšin v Číně. Dost dobře je prý možné, že se americké úřady mnohem více snaží o úpravu regionální obchodní nerovnováhy.
Americkým automobilkám, které mají velmi intenzivní vazby na Čínu, její dodavatelské řetězce a suroviny z oblasti Sin-ťiangu – například General Motors – se totiž prý podobně přísné kontroly vyhýbají.
