Nová uhlíková daň se může stát velmi efektivním nástrojem pro omezení silničního provozu a také k donucení motoristů přepřáhnout na elektrický pohon. Dá se čekat, že německý nápad bude inspirovat nátlakové skupiny prosazující elektromobilitu i v dalších zemích. Bez podobné radikální akce se prodeje aut do zásuvky samy od sebe nerozjedou.
Kvůli nové emisní dani (v Německu ji označují také jako daň z emisí CO2, uhlíkovou daň neboli daň z oxidu uhličitého) podraží tankování i topení. Nejstarší německý autoklub Automobilclub von Deutschland (AvD) varuje před sociálním rozštěpením: podobně jako u ekologické daně bude nová daň představovat velkou zátěž především pro lidi s nízkými příjmy a příslušníky německé střední třídy.
„Takové opatření lze považovat za darebáctví, za nímž stojí politici bojující za ochranu životního prostředí. Jsme toho názoru, že zavedení nové daně poslouží především k fiskálnímu kasírování řidičů. Už dnes jsou pohonné hmoty zatíženy několika typy spotřební daně, jako je daň z minerálních olejů či ekologická daň. Právě kvůli těmto daním je cena pohonných hmot pro koncové zákazníky víc než dvojnásobná. Údajné omezení provozu, které mělo být slibovaným důsledkem zdražení, se bohužel nekonalo. A stejné to bude u přirážky za emise CO2,“ tvrdí zástupci Automobilclubu.
Nafta v budoucnu podraží o 50 centů na litr
Daň z emisí CO2, kterou právě připravuje německá spolková vláda, se oficiálně jmenuje „cena za CO2“. Jejím cílem je zvýšení ceny u běžných pohonných hmot, jako je benzin, nafta nebo zemní plyn. Jak informoval německý deník Süddeutsche Zeitung, má litr nafty podražit přibližně o 50 centů, nejpozději v roce 2030 tak bude stát 1,80 eur místo aktuálních 1,30 eur. Další způsoby pohonu, které produkují méně CO2 – v oblasti mobility jde především o elektromobily – budou naopak podporovány. Tímto způsobem hodlá spolková vláda dosáhnout naplnění cílů v oblasti redukce emisí CO2 a podpory solární a větrné energie.
Německé spolkové ministerstvo životního prostředí není jediným zastáncem daně z oxidu uhličitého. Nový plánovaný zdroj příjmů má dostatek podporovatelů i na zemské úrovni. „Za CO2 se musí platit. Náš klimatický cíl musí být podle mého názoru ambicióznější. Bavorsko by mělo být do roku 2050 klimaticky neutrální,“ vyjádřil se například bavorský ministr životního prostředí Thorsten Glauber (ze strany Freie Wähler) v rozhovoru pro německou tiskovou agenturu v Mnichově. Podporovatelé daně z oxidu uhličitého rovněž požadují, aby se snížily ceny elektrického proudu pro nabíjení elektromobilů.
Příspěvek na energie ve výši 100 eur
V Německu se pořízení elektromobilu v porovnání s dalšími evropskými zeměmi nevyplatí i z toho důvodu, že tu jsou v současnosti nejvyšší ceny za elektrickou energii v celé Evropě. Zástupci Strany zelených, která rovněž požaduje zavedení daně z oxidu uhličitého, navrhují, aby byl všem občanům Německa vyplácen – jako kompenzace k zavedení daně z CO2 – „příspěvek na energie“ ve výši 100 eur. Otázkou ovšem zatím zůstává, od jakého okamžiku by zvýšení ceny způsobené zavedením diskutované daně tento příspěvek zase „spolklo“.
Jízdní kolo není alternativa
Německý autoklub Automobilclub von Deutschland se obává, že zatížení uškodí především rodinám a lidem s nízkými a středními příjmy, kteří si nemohou dovolit pořízení bytu v centrech měst a jsou odkázáni na dojíždění do zaměstnání autem.
„Vzdálenosti mezi bydlištěm a pracovištěm v mnoha případech výrazně narůstají. Pro lidi, kteří dojíždějí na delší vzdálenosti, není jízdní kolo alternativou. Ani přechod na využívání veřejné hromadné dopravy pro ně není praktickým řešením, jelikož nabídka je nedostatečná a ve špičkách, kdy se lidé dopravují do práce a z práce, často naráží na strop možné kapacity,“ vyjádřil se v rozhovoru pro německý zpravodajský portál Focus Online zástupce německého autoklubu.
