Vývojářský tým z Massachusetts Institute of Technology společně se zástupci Volkswagen Group of America představili koncept inteligentní navigace nové generace. Pro vizualizaci byly použity automobily značky Audi, které by mohly podobný navigační systém v budoucnu dostat jako první.
Nová chytrá navigace se jmenuje AIDA. Zkratka pochází z anglického Affective, Intelligent Driving Agent – tedy něco jako inteligentní emocionální pomocník jízdy. AIDA je umělá inteligence, která má v praxi suplovat spolujezdce. Velmi dobře informovaného a citlivého spolujezdce, který vám pomůže úspěšně dorazit do cíle. Ale stejně jako někteří spolujezdci, umí i AIDA lézt na nervy.
AIDA funguje relativně jednoduše. Zpočátku se chová jako běžná navigace a několik týdnů nebo měsíců se učí. Systém sleduje obvyklé trasy, které řidič jezdí, sleduje i jeho zvyky v průběhu týdne.
Tak se snadno naučí, že každé ráno jede řidič do práce a odpoledne zase domů. Systém také zjistí, že majitel jezdí v úterý nejdřív na squash, pak teprve domů. V pátek po práci ho zase třeba čeká pravidelný nákup. AIDA sleduje i řidičské návyky, spotřebu paliva, tlak v pneumatikách a další ukazatele.
Poté, co se AIDA dostatečně zaučí, je schopna řidiči pomáhat při jízdě. Vývojáři z MIT si učenlivou navigaci představují jako malého robůtka na palubní desce. Ten s řidičem komunikuje nejen hlasem, ale také "výrazy" obličeje, pohyby a dalšími prvky. Robůtek se tak bude na řidiče třeba mračit ve chvíli, kdy pojede rychleji, než je dovoleno.
AIDA má být ale hlavně velkým pomocníkem. Ve vhodnou chvíli kupříkladu řidiče zavede na benzinovou pumpu, protože bude vědět, že v nádrži je málo paliva na celý příští týden a že benzinka je kupříkladu cestou do supermarketu. Na benzinku tak nebude řidiče hnát ve chvíli, kdy to bude nezbytně nutné, protože již dochází palivo, ale když to bude časově nejvýhodnější.
Upravování tras podle aktuálních dopravních informací je samozřejmostí – rozdílem oproti běžným navigacím ale bude to, že AIDA trasu upraví i ve chvíli, kdy si řidič navigaci ručně nezapne. Systém totiž jednoduše bude vědět, že řidič má zrovna namířeno domů, jako vždy. A pokud na trase najde problém, robůtek na palubní desce to dá řidiči vědět.
Systém AIDA bude řidiče hubovat za to, že nemá správně nahuštěné pneumatiky, nebo že třeba přetahuje servisní interval. Adaptivní tempomat by možná mohl dát vzniknout funkci "panického spolujezdce", kdy bude robůtek šílet pokaždé, když řidič pojede stylem brzda-plyn, pověšený na nárazníku auta před sebou.
Fantazii se v tomto případě meze nekladou. Řidič a navigační systém se posle slov účastníků projektu vlastně budou učit spolu vycházet. Podobně, jako to řidič dělá s lidskými spolujezdci.
