Nyní couvla i v dalším tématu a po loňském snížení maximální povolené rychlosti na okreskách na 80 km/h umožní její vrácení na 90 km/h.
Hlavním argumentem pro snížení maximální povolené rychlosti na okreskách na 80 km/h, platného od loňského července, byl pokles počtu tragických nehod v celé zemi. Statistiky totiž až do roku 2013 slibně klesaly, pak se ale zastavily na hranici 3 500 usmrcených osob ročně. Právě snížení maximální rychlosti na okreskách mělo podle odborníků zajistit další pokles těchto čísel o 300 až 400 obětí ročně.
Třináct metrů
|
To se ale nepotvrdilo a počty nehod a jejich následků zůstaly v roce 2018 na přibližně stejné úrovni, v prvním čtvrtletí 2019 dokonce oproti předchozím pěti letem zhruba o desetinu vzrostly, s počtem 741 usmrcených.
Nehodovost je přitom ve Francii v porovnání s ostatními evropskými státy na velmi slušné úrovni, srovnatelné třeba s Německem. V přepočtu na počet obyvatel i na počet automobilů je na tom Francie (5,5 úmrtí na 100 tisíc obyvatel) dokonce dvakrát lépe než ČR (10,4 úmrtí na 100 tis obyvatel).
Tyto statistiky a hlavně masové protesty proti vyššímu zdanění a zpřísňování dopravní legislativy nakonec donutily současné vedení země k ústupku. Vláda sice nezrušila plošné snížení maximální rychlosti 80 km/h, ale umožní jednotlivým okresům a jejich prefektům, aby maximálku na vybraných silnicích znovu vrátili na 90 km/h.
Na vedení okresů by totiž mohly směrovat žaloby od obětí vážných nehod. Další zmatky může čekat systém řešení dopravních přestupků. Dosud nevyřízené pokuty za překročení rychlosti v rozmezí 80 až 90 km/h by totiž bylo těžké vymáhat, protože by po vrácení maxima na 90 km/h měl zákon i retrospektivně brát v úvahu benevolentnější pravidla.
Jaká je pokuta?Postih za překročení maximálně povolené rychlosti může být citelným zásahem do rodinného rozpočtu, navíc může pobyt ve Francii nepříjemně prodloužit, protože francouzské předpisy jsou přísné.
|
Vedení většiny okresů by takovou možnost uvítalo a vrátilo by se k omezení na 90 km/h. Přesto většina z prefektů kritizovala rozhodnutí přesunout odpovědnost za finální rozhodování o maximální povolené rychlosti na městské rady.
Okamžitě se ozvaly organizace bojující za větší bezpečnost na silnicích, například Chantal Perrichonová, prezidentka Ligy proti silničnímu násilí, protestovala proti „hazardování s životy lidí ze strany volených zástupců, kteří raději zaplatí krvavou cenu, jen aby si udrželi svoji popularitu a mandát od voličů“. Další protesty vyvolaly první odhady ekonomických nákladů na opětovné přeznačení sekundární silniční sítě o celkové délce 400 000 kilometrů, které si před rokem při snižování na 80 km/h vyžádalo náklady ve výši přibližně 10 milionů Eur (v přepočtu cca 250 milionů korun).
Další námitky pak zazněly ze strany samotných okresů, které si již zvykly na zvýšený přísun příjmů z pokut (až 335 milionů Eur ročně). Autokluby a profesní organizace dopravců zase poukazují na nesystémové tříštění legislativy, po kterém budou pravidla opět nepřehlednější.
Pokud se v létě chystáte na dovolenou do Francie, počítejte ještě s limitem 80 km/h, který platí na všech dvouproudých okresních silnicích mimo úseků s oddělených středovými svodidly, kde lze jet až 100 km/h. V obcích i nadále platí rychlost 50 km/h a na dálnicích pak 130 km/h.