Na první pohled je to auto trochu podivné, spíš nehezké. Některé díly jako by neseděly. Kdo má auta „nakoukaná“, tak v něm identifikuje mazdu, i když nemá znaky japonské značky. Chyba, je to Škoda. Za japonské SUV se převlékl vývojový prototyp Škody Kodiaq GT. Pětidveřové kupé-SUV nakonec podle všeho do Evropy dorazí (původně se mělo prodávat jen v Číně).
Vývojáři auto musí upravit, otestovat a teprve pak ho automobilka představí oficiálně veřejnosti. Fotky škodovek převlečených za mazdy nafotil jeden z nejznámějších špionských fotografů aut Stefan Baldauf.
Mazda CX-5
Prototypy Škody Kodiaq GT převlečené za SUV Mazdy.
V našich končinách jsou maskované prototypy, říká se jim „muly“, k vidění nebývale často, díky vývojovým centrům automobilek či dodavatelských firem jsou prototypy k vidění v Praze, ale i jinde po Česku. A rozbité silnice se pro vývoj podvozku hodí také.
Vozy, které se teprve chystají do výroby, tak najíždějí statisíce a miliony testovacích kilometrů, aby se vychytaly poslední mouchy. Kolem testovaných aut se rojí špionážní fotografové, kteří by rádi viděli auto dřív, než ho výrobce ukáže světu. Paparazzi samozřejmě moc dobře vědí o oblíbených končinách světa, kam automobilky jezdí testovat nové modely. Dnes, kdy mají fotoaparát a mnohdy dokonce i kameru ve svém mobilu i obyčejní lidé, objevují se špionážní snímky aut ještě častěji.
Maskovaný prototyp nafocený při testech v roce 1986
Je to věda
Automobilky nemají rády, když někdo vidí jejich prototyp ve fázi vývoje a výroby, přesto musí nové vozy testovat v reálném provozu. Maskování aut se postupně stalo vědní disciplínou, která využívá nejnovějších počítačových technologií.
Vývojáři popisují, že první maskování musí udělat co nejošklivější. Než prototyp opustí přísně střežené bezpečí ateliérů, musí si znetvořující obleček vzít a vyrazit ven. Některé jízdní situace a zátěže v laboratoři nasimulovat nelze, a tak je třeba vyrazit do reálného provozu a na rozbité silnice.
Výraznější zásahy do tvarů si inženýři většinou musí odpustit, aby vůz co nejvíce odpovídal plánovanému modelu a nedocházelo ke zkreslením dat z testovacích jízd, třeba aerodynamiky. Navíc musí vůz splňovat některé základní technické požadavky, aby prototyp vůbec mohl do provozu. Například blinkry musí být při pohledu ze stran viditelné.
Kdysi se často používaly speciální koženkové potahy, dnes je nahradily plastové panely (technici často neváhají vzít do ruky šroubovák a namontovat je samořeznými šrouby přímo do plechů karoserie). Nejoblíbenější jsou speciální samolepicí fólie. Když takové auto uvidíte, díky speciální textuře, která jakoby vám tančila před očima, se hůře rozpoznávají prolisy a linie karoserie, zkresluje objemy a proporce. A kromě oka s nimi mívají potíže taky čočky foťáků, ani z kvalitních snímků nedokáže konkurence dopředu rozpoznat spousty detailů. Maskovacích vzorů je několik, s pomocí počítačových programů je experti stále vylepšují.
Folie navíc musí vydržet testování v extrémních podmínkách a zvládají i teplotní rozdíly od minus 40 do plus 80 stupňů Celsia. V některých částech karoserie pod ni „maskovací“ odborníci stříkají speciální pěnu, která změní obrysy auta. Samolepkami se také mění linie oken, světel a všeho ostatního, co by mohlo zajímat zvědavce od konkurence.
Není také na škodu přidat díly, které se na sériovém autě neobjeví. Prototypy tak dostávají různé spojlery, výdechy.
Lehce maskovaný prototyp Škody Superb třetí generace při testech
Do výbavy maskovacích inženýrů patří také kamuflážní fotografie umístěné na některých částech automobilu (třeba falešné okno v zadním sloupku). Naopak jiné detaily, třeba výřezy a otvory v karoserii, je dobré zakrýt.
Oblíbeným trikem je používání znaků konkurence. Když má takto zamaskovaný prototyp logo nějaké automobilky, můžete si být jisti, že se uvnitř ukrývá něco jiného. Výrobci lehce napodobují nejen loga konkurence, ale také rovnou cizí modely. Po Praze se tak před lety proháněla maskovaná červená Škoda Octavia Combi, která chtěla vypadat jako mercedes.
Problém bývá se světly. Právě ta jsou důležitým prvkem, který dotváří design auta. Jak však ověřit jejich funkčnost a zároveň je neukázat dřív, než je nutné? Když jezdí po silnicích mezi ostatními, musí samozřejmě splňovat předpisy normálního auta. První prototypy tak dostávají často třeba kulatá tuningová světla, v pozdějších fázích na ně automobilky montují speciální mračítka a kryty, nebo je aspoň oblepí páskami, které prozradí méně o jejich tvaru.
Maskuje se také interiér. Přístrojová deska a důležité komponenty se kdysi zakrývaly velkými ručně šitými koženými obaly se suchým zipem. Dnes je oblíbenější síťovina, kterou známe například z batohů. Ta umožňuje zakrývat jednotlivé části a je flexibilnější. Některé však musí zůstat volně přístupné, aby automobil mohl vůbec vyjet na silnici. Po ruce musí být například ruční brzda, větrací otvory nebo tlačítko na výstražné blinkry.
Na stále větší displeje je speciální fólie, kterou známe z laptopů a mobilních telefonů. Při pohled z boku pak nevidíte obsah obrazovky. Speciální polstrování zase zcela změní tvar čalounění.
Maskování mění specialisté opakovaně v průběhu dne, aby případně zpětně dohledali, kde je špionážní fotografové nachytali.
Nezastavovat, zakrýt
Nejslabším článkem utajení jsou samozřejmě lidé. Se špiony od ostatních automobilek musí testovací jezdci počítat na každém kroku. Jsou tedy dané přísné předpisy, kterých se celý tým musí držet. Základním pravidlem je to, že žádné zakamuflované auto nemůže zastavit na veřejném místě. A když už zastaví − třeba v případě poruchy, musí ho zakrýt plachtou, která musí být ve voze vždy připravena. Občas takový prototyp nabourá, kdysi se to stalo dokonce v centru Prahy; auto šlo ihned pod plachtu (více čtěte zde).
Prototypy často hlídají doprovodná vozidla. Ta mají za úkol třeba stát ve výhledu špionským objektivům. Šoféři mají na případné dotěrné fotografy nacvičené postupy, jak ujet, schovat se v provozu, zablokovat pronásledovatele a podobně. Na dlouhé vzdálenosti automobilky prototypy dovážejí v uzavřených kamionech.
Hlavními soupeři testovacích týmů jsou novináři a konkurence. Automobilové publikum chce vědět, jak bude očekávaný model vypadat co nejdřív. Konkurence zase potřebuje znát, co se chystá, aby stačila co nejrychleji (nebo aspoň vůbec) zareagovat.
Dnes však toho, že zamaskované auto vypadá zajímavě, automobilky využívají také k lákání publika ještě před odhalením modelu. Často tak prezentují ještě dlouho před premiérou fotky maskovaných prototypů.
A jaké jsou nejoblíbenější místa takových prototypů v maskáčích? Americké Údolí smrti a finské a švédské končiny za polárním kruhem kvůli extrémním teplotám, africké pouště, pohoří Sierra Nevada ve španělské Andalusii, nejslavnější okruh světa - německý Nürburgring, pak víceméně všechna města, kde sídlí vývojová centra automobilek od Itálie přes Německo po Británii a třeba i Praha, kde mercedesy zkouší výdrž motoru v městském provozu, případně dálnice a okresky kolem Mladé Boleslavi.
Nebo slavný rakouský Grossglockner, kde v serpentinách vývojáři otestují výdrž brzd. Kdysi tam Škoda takto testovala prototyp favorita a nakašírovala ho tak, aby vypadal jako mazda (více čtěte zde). Po pětatřiceti letech se tak škodovka za mazdu převlékla opět.
