Kolona sponzorských vozů vyráží na trať etapy pravidelně před startovním polem. Z roztodivných vozidel halasí hudba a moderátoři. Na některých vozech se tančí. A to nejdůležitější: mezi přihlížející létají dárkové předměty. Od bonbonů přes salámy, přívěsky až po kšiltovky; letos létaly třeba i ponožky, nechyběly ani plyšáci.
To bláznivé procesí je velmi oblíbené mezi diváky, na dárky se sesypou jako vosy, semtam je v tom i trocha přetahování o dobrý úlovek. V jednom průzkumu mezi diváky dokonce 47 procent z nich uvedlo, že etapy Tour de France navštěvují právě kvůli karavaně.
Vozy v koloně, která se natáhne i na 25 kilometrů, mají ustálené pořadí. Mezi lidi rozhodí za tři týdny prý až 14 milionů předmětů. Pro firmy je to hodně viditelná reklama. A nejen pro ně: vozy má v koloně i policie či hasiči, a tradičně lákají do svých řad.
Karavanu dnes tvoří 160 až 170 automobilů, které projíždějí etapou zhruba stejnou rychlostí jako cyklisté, takže mohou být na trati klidně déle než čtyři hodiny. Tento cirkus na kolečkách vyjíždí vždy přesně dvě hodiny před startem závodu. A je to pořádný kvapík, hlavně když vidíte, jaké vehikly to jsou. Pojízdný kečup, kávovar i lahev limonády v nadživotní velikosti, za nimi meloun nebo platforma, na které se tančí disko, následuje obří košík plný nákupu a uhánějící dům, dalšímu autě na střeše sedí Obelix, jinému pak obří slepice. Aby hostesky rozhazující dárky z přibližovadla nevypadly, jsou přikurtované postrojem. Vzpomínáte na kšíry, kterými se jistily děti v kočárku?
Promo vozy se přemisťují mezi etapami na kamionu a jedou po uzavřených trasách před cyklisty, najedou tedy zhruba 3 500 kilometrů. Velké vozy jsou postavené obvykle na podvozku nákladního vozu kategorie 3,5 tuny a řídí se velmi podobně, pojízdné plechovky a další menší podivnosti spočívají třeba na základech čtyřkolek do terénu. Semtam probzučí elektromobil.
„Je třeba jet dostatečně blízko divákům, aby se k nim naše dárky dostaly. Zároveň musím dávat pozor na situaci před sebou, protože někteří diváci se při sbírání dárků z předchozích částí karavany vrhají do silnice, a to bývá dost nebezpečné,“ popsal jeden z řidičů. „Nikdy nemůžeme jet rychleji než 80 km/h, ale na trati etapy si udržujeme průměr 40 km/h. Cestou z parkoviště na start nebo z cíle na parkoviště jsme omezeni na 30 km/h.“
S nápadem na vytvoření karavany přišel sám zakladatel Tour de France Henri Desgrange, který chtěl, aby závodní týmy reprezentovaly jednotlivé státy a ne komerční značky. Veškeré partnery slavného závodu tak shromáždil do dlouhé karavany jedoucí v předstihu po stejné trase jako peloton. Nápad s národními týmy se moc neujal, ale karavana zabodovala u fanoušků okamžitě. Desgrangeho pravděpodobně inspiroval obchodní zástupce britské čokoládovny Menier, který v ročníku 1929 rozdával papírové kloboučky a čokoládu. Rok na to už vyjela oficiálně organizovaná kolona, ve které se prezentovaly tři firmy – Menier ten rok rozdal na půl milionu čokolád.
Dnes je z kolony bláznivých vozidel fenomén, který k Tour patří stejně jako cyklisté. Rekord drží rok 2006, kdy na trať vyjelo 219 aut. Letos se v reklamní karavaně prezentovalo třicet firem.
Tour de France každý rok přímo na trati sleduje podle odhadů 10 až 12 milionů diváků, organizátoři si zakládají na tom, že je vstup zdarma. Za místo v karavaně firmy samozřejmě platí, podle neoficiálních informací kolem čtvrt milionu eur, což je šest milionů korun.
