I oči designéra odhalily rozdíly mezi testovanými vozy

- První postřehy? Stárnoucí Felicia byla ve slalomu pohyblivější než mladé Polo, její přístrojová deska je sympatičtější než u Clia. Nejvzrušivější dotyk s volantem včetně reakcí, které byly po vůli pána, zprostředkovala věkem zkušená Fiesta - dnes též Mazda 121.

Kultivované celkově bylo Clio, byť s výrazem kluka s vykulenýma očima. Je to takový divoch, jak vkusně slibuje televizní reklama? Snad ano, ale ve všem s tendencí nedospělého. Naproti tomu zcela upřímně jednoduše se prezentuje Polo. Je věcné ve všem, žádný výkřik vzrušení, i když ho jakkoliv zmáčknete. Reaguje si klidně po svém. Pokud ho švunkem nedostanete do slalomové branky, posaďte se s ním raději k ohništi na louce (s Cliem ovšem ke krbu) a nechte si vyprávět o životě brouků. To zase "kukuč" Felicie je nejcharakternější, ale i nejméně harmonický díky příliš veliké masce. Ano, je až humpolácký. Nejpůvabnější, ale i nejvyváženější je úsměv Pola, stejně jako celá jeho figura. Mazda zase má až sexy proporce, ale s přílišnými make-upovými úpravami - kosmetickými změnami spíše lehké holky. Vytlačená zadní světla připomínají vystouplé klouby - proti původní Fiestě žádný pokrok. Vpředu je docela měkce milá - až na ten "zubní drát" v horní čelisti. Ale to je prostě Mazda, a ne eliptický Ford.
Nejpěknější zadek má "ten lump Clio se svou holou lebkou" zadního, do střechy zahnutého skla. Ano, tento vjem své ženy potvrzuji zcela. Pouze ze strany dozadu spadající hlava nevypadá zrovna vábně. Proto se v přístupu k zadním sedadlům doporučuje hluboký úklon - nejenom z úcty. To dozadu jakoby se zvedající Polo vypadá lépe. Ale jen vypadá. Svůj šarm však neztratila ona porůznu zvrásnělá stará panna, slečna, Felicia. Německy motorizovaná a doladěná i ve výrobní kvalitě zůstane mnohým po svém odchodu v příjemných vzpomínkách.