Způsobil jste někdy nehodu?
Já jsem na výměnu pneumatik zimní za letní dost poctivý. Měním včas a každou zimu. Jen jedinkrát v životě jsem vyrazil s letním vzorkem na sníh a zbořil jsem si hned přední blatník...
Čím jezdíte?
Mám Seat Ibiza z roku 93. Měl by se jmenovat Seat hrdina - najel přes 220 000 kilometrů a už se sice celý klepe, ale je na něj pořád spolehnutí. Vozí zboží i mě na obchodní jednání třeba i do Itálie nebo někdy do Německa.
Uvažujete o novém?
Rád bych. Nejspíš bych se přidržel značky. Ale je to otázka peněz. Tak třeba teď sháním peníze - ovšem ne na auto, nýbrž na expedici na Mount Everest.
Posílilo vám horolezectví i nervy za volantem?
Rozhodně ano. I zodpovědnost. Ve vesnici nejedu rychle a na červenou vždy stojím. Zní to asi samozřejmě, ale projeďte městem a uvidíte, že to tak samozřejmé není...
Horolezectví vidí mnozí jako riskantní sport. Nezvykl jste si třeba na risk a považujete ho za běžný?
Myslím, že to dokážu dost dobře rozlišit.
Máte nějaké pravidlo, které byste ze zkušenosti doporučil?
Někde jsem slyšel: Za toho vpředu zodpovídá ten vzadu. Jinými slovy, je třeba počítat s tím, že kolem mě se na silnici může stát cokoliv a já právě na to cokoliv mám být v každé chvíli připravený. Proto je třeba - myslím si - docela dobré koukat ostatním řidičům na hlavy. Tedy odhadnout kam koukají, co vidí, co naopak třeba nepostřehli. Z toho se už dá ledacos odhadnout předem.
Máte za sebou expedice do Nepálu, Pákistánu. Jaké jsou tam dopravní zvyklosti?
Nevím o tom, že by tam byly platné třeba nějaké vyhlášky. Ale místní zásady asi nějaké platí. A dobré podle všeho, protože si nepamatuji na autonehodu. Jednu havárii jsem ale v Nepálu způsobil sám...
A následky?
Nic moc. Půjčil jsem si v Káthmándú kolo, že se pojedu podívat po památkách. Říkal jsem si, že když si budu pořád připomínat, že se jezdí vlevo, nic se nestane. Asi jsem trochu pozapomněl... Srazil jsem obsazenou rikšu. Její majitel odletěl až do příkopu a zůstal viset v roští za šaty.
Jak to vyřešily nepálské úřady?Vyřešili to přímo lidi na ulici?
Kamenovali vás?
Vůbec ne. Naopak! Seběhli se a jeden přes druhého křičeli, že ten řidič přeci měl vidět, že jsem bílej a měl tudíž vědět, že to tady neznám...
Já jsem na výměnu pneumatik zimní za letní dost poctivý. Měním včas a každou zimu. Jen jedinkrát v životě jsem vyrazil s letním vzorkem na sníh a zbořil jsem si hned přední blatník...
Čím jezdíte?
Mám Seat Ibiza z roku 93. Měl by se jmenovat Seat hrdina - najel přes 220 000 kilometrů a už se sice celý klepe, ale je na něj pořád spolehnutí. Vozí zboží i mě na obchodní jednání třeba i do Itálie nebo někdy do Německa.
Uvažujete o novém?
Rád bych. Nejspíš bych se přidržel značky. Ale je to otázka peněz. Tak třeba teď sháním peníze - ovšem ne na auto, nýbrž na expedici na Mount Everest.
Posílilo vám horolezectví i nervy za volantem?
Rozhodně ano. I zodpovědnost. Ve vesnici nejedu rychle a na červenou vždy stojím. Zní to asi samozřejmě, ale projeďte městem a uvidíte, že to tak samozřejmé není...
Horolezectví vidí mnozí jako riskantní sport. Nezvykl jste si třeba na risk a považujete ho za běžný?
Myslím, že to dokážu dost dobře rozlišit.
Máte nějaké pravidlo, které byste ze zkušenosti doporučil?
Někde jsem slyšel: Za toho vpředu zodpovídá ten vzadu. Jinými slovy, je třeba počítat s tím, že kolem mě se na silnici může stát cokoliv a já právě na to cokoliv mám být v každé chvíli připravený. Proto je třeba - myslím si - docela dobré koukat ostatním řidičům na hlavy. Tedy odhadnout kam koukají, co vidí, co naopak třeba nepostřehli. Z toho se už dá ledacos odhadnout předem.
Máte za sebou expedice do Nepálu, Pákistánu. Jaké jsou tam dopravní zvyklosti?
Nevím o tom, že by tam byly platné třeba nějaké vyhlášky. Ale místní zásady asi nějaké platí. A dobré podle všeho, protože si nepamatuji na autonehodu. Jednu havárii jsem ale v Nepálu způsobil sám...
A následky?
Nic moc. Půjčil jsem si v Káthmándú kolo, že se pojedu podívat po památkách. Říkal jsem si, že když si budu pořád připomínat, že se jezdí vlevo, nic se nestane. Asi jsem trochu pozapomněl... Srazil jsem obsazenou rikšu. Její majitel odletěl až do příkopu a zůstal viset v roští za šaty.
Jak to vyřešily nepálské úřady?Vyřešili to přímo lidi na ulici?
Kamenovali vás?
Vůbec ne. Naopak! Seběhli se a jeden přes druhého křičeli, že ten řidič přeci měl vidět, že jsem bílej a měl tudíž vědět, že to tady neznám...
 |
