Současnost přeje nové kategorii sportovněužitkových vozů, a tak se dá předpokládat, že okruh jejich užitných vlastností se bude ještě dál rozvíjet. Možná právě tím směrem, jak předpokládá studie C-Crosser francouzské automobilky Citroën.
Tvarově není studie žádným estetickým zážitkem už proto, že je přísně podřízena funkčnosti. Do 4,28 metru dlouhého vozu se vešlo šest sedadel po třech místech do dvou řad, což je výhodné, má-li se úpravou zadní partie vůz přeměnit v pickup. V takovém případě elektromotorky zasunou část střechy a zadní víko pod podlahu, zadní sedačky se sklápějí do podlahy ručně. Protože studie Citroënu má vzduchokapalinové odpružení, nechá se pro snadnější manipulaci s těžkým nákladem snížit zadní část vozu až o deset centimetrů a využít lze i zadní posuvné dveře. Kabinu je možné zezadu oddělit od nákladu elektricky posuvnou skleněnou stěnou, integrovanou do opěradla přední řady sedadel. Velice reálným pohledem do poměrně blízké budoucnosti je elektronické ovládání všech nejdůležitějších funkcí hnacího agregátu, řízení a brzd. Protože u nich odpadá mechanická vazba, jsou všechny ovladače soustředěny do jednoho celku, kde vévodí polooválný věnec volantu s pevným středem. Odpadl tak nejen sloupek řízení, ale také všechny pedály (dvoulitrový motor HPi s přímým vstřikem benzinu je propojen s řadicím automatem), takže si řidič může celý řídicí panel přesunout po celé délce čelní desky. Záleží na tom, které sedadlo mu nejlépe vyhovuje. Stejně tak musí přemístit i displej se zbylými ovladači. Toto řešení má také významný bezpečnostní aspekt, protože sloupek řízení i pedály jsou při havárii vždy pro posádku rizikem. Určitě není nic překvapujícího na tom, že technici Citroënu vybrali pro studii vzduchokapalinové odpružení, které patří ke specialitám značky. Použitý systém dovoluje volit kvalitu odpružení nebo měnit světlost vozu například do terénu. Nejen pro tento případ dostal C-Crosser pohon všech kol s viskózní spojkou ve funkci mezinápravového diferenciálu. Je zajímavé, že se francouzští konstruktéři vrátili k řízení všech kol, které tady už v minulosti bylo, ale proti očekávání se nesetkalo s velkým ohlasem. Jeho výhodou je možnost při malých rychlostech natáčet přední a zadní kola proti sobě, čímž se zlepšuje manévrovatelnost vozu, jejich souhlasné natáčení zlepšuje stabilitu, mění-li automobil náhle směr ve vyšší rychlosti. C-Crosser patří zcela určitě k těm málo studiím, které se nesnaží za každou cenu prosadit něčím, co zavání senzací, ale používá funkce veskrze reálné.
Běžný řidič by se volantu pokusného vozu asi polekal a snad by i přemýšlel, zda to volant opravdu je. Elektronické ovládání všech nejdůležitějších funkcí umožňuje zrušit nejen sloupek řízení, ale také všechny pedály. A všechno je nejen pohromadě - s volantem budoucnosti se dá posunovat po celé délce čelní desky. Záleží na řidiči, kde chce sedět.
Tvarově není studie žádným estetickým zážitkem už proto, že je přísně podřízena funkčnosti. Do 4,28 metru dlouhého vozu se vešlo šest sedadel po třech místech do dvou řad, což je výhodné, má-li se úpravou zadní partie vůz přeměnit v pickup. V takovém případě elektromotorky zasunou část střechy a zadní víko pod podlahu, zadní sedačky se sklápějí do podlahy ručně. Protože studie Citroënu má vzduchokapalinové odpružení, nechá se pro snadnější manipulaci s těžkým nákladem snížit zadní část vozu až o deset centimetrů a využít lze i zadní posuvné dveře. Kabinu je možné zezadu oddělit od nákladu elektricky posuvnou skleněnou stěnou, integrovanou do opěradla přední řady sedadel. Velice reálným pohledem do poměrně blízké budoucnosti je elektronické ovládání všech nejdůležitějších funkcí hnacího agregátu, řízení a brzd. Protože u nich odpadá mechanická vazba, jsou všechny ovladače soustředěny do jednoho celku, kde vévodí polooválný věnec volantu s pevným středem. Odpadl tak nejen sloupek řízení, ale také všechny pedály (dvoulitrový motor HPi s přímým vstřikem benzinu je propojen s řadicím automatem), takže si řidič může celý řídicí panel přesunout po celé délce čelní desky. Záleží na tom, které sedadlo mu nejlépe vyhovuje. Stejně tak musí přemístit i displej se zbylými ovladači. Toto řešení má také významný bezpečnostní aspekt, protože sloupek řízení i pedály jsou při havárii vždy pro posádku rizikem. Určitě není nic překvapujícího na tom, že technici Citroënu vybrali pro studii vzduchokapalinové odpružení, které patří ke specialitám značky. Použitý systém dovoluje volit kvalitu odpružení nebo měnit světlost vozu například do terénu. Nejen pro tento případ dostal C-Crosser pohon všech kol s viskózní spojkou ve funkci mezinápravového diferenciálu. Je zajímavé, že se francouzští konstruktéři vrátili k řízení všech kol, které tady už v minulosti bylo, ale proti očekávání se nesetkalo s velkým ohlasem. Jeho výhodou je možnost při malých rychlostech natáčet přední a zadní kola proti sobě, čímž se zlepšuje manévrovatelnost vozu, jejich souhlasné natáčení zlepšuje stabilitu, mění-li automobil náhle směr ve vyšší rychlosti. C-Crosser patří zcela určitě k těm málo studiím, které se nesnaží za každou cenu prosadit něčím, co zavání senzací, ale používá funkce veskrze reálné.
Běžný řidič by se volantu pokusného vozu asi polekal a snad by i přemýšlel, zda to volant opravdu je. Elektronické ovládání všech nejdůležitějších funkcí umožňuje zrušit nejen sloupek řízení, ale také všechny pedály. A všechno je nejen pohromadě - s volantem budoucnosti se dá posunovat po celé délce čelní desky. Záleží na řidiči, kde chce sedět.
