V pozadí těchto odchodů je většinou kombinace několika faktorů: zpřísňující se emisní limity a po několika letech v prodeji slabší zájem zákazníků obvykle vyústí v rozhodnutí zastavit výrobu, protože modernizace nebo jen přizpůsobení aktuálním požadavkům by bylo příliš nákladné.
Přitom je škoda na některé velikány nevzpomenout, případně smeknutím přilby nevzdat čest, když jsme se některým z nich dokonce svého času klaněli. Tento hromadný nekrolog několika výrazných motorek, které byly v loňském roce naposledy v aktivní službě, to chce aspoň trochu napravit.
Honda CBR600F neboli cebro: tento supersport byl poprvé představen už v roce 1987. Za dvacet let své existence prošel asi pěti velkými modernizacemi a bezpočtem malých. Za svého mládí to byl udatný a ostrý sportovec, který se skvěle prodával, zatímco v posledních letech plnil u Hondy roli ne tak vyhraněné alternativy k CBR600RR, se kterou lze kromě speedování také pohodlně cestovat. Vzhledem k jeho popularitě jich stále u nás spousta jezdí a nejspíš ještě dlouho jezdit bude.
Honda CB900F Hornet: vznikl po vzoru Hornetu 600 – motor ze supersportu (v tomto případě se používaly starší verze agregátu z Firebladu), zabudovaný do naháče s neposednou povahou a přiléhavým jménem Sršeň. Vyráběl se asi pět let a měl úspěch, ale v letošním roce ho vystřídal silnější nástupce se zvětšeným motorem a radikálním vzhledem už bez kulatého světla…
Honda VTX: Jeden ze zakladatelů odnože power cruiserů (někdy také nazývaný hot rod) s tehdy impozantním objemem 1 795 ccm postupem času trochu zevšedněl, zvláště když se později začali objevovat "nabušenější" konkurenti. Byl to ale právě on, kdo vyprovokoval přetahovanou o dva největší "hrnce" (válce) do V. Letos Honda nemá v programu přímého následovníka, což by mohlo signalizovat, že nám v nedaleké budoucnosti představí nástupce s ještě většími svaly (a hrnci...).
Kawasaki VN 1600 Mean Streak a VN1600 Classic/Classic Tourer: trojice modelů využívající stejný motor patřila do uvedení dvoulitru VN k hegemonům nabídky Kawasaki. Mean Streak byl jedním z průkopníků tzv. sportovních cruiserů - jeho podvozek a zvláště brzdy patřily vůbec k tomu nejlepšímu ve své kategorii, však také pocházely ze supersportu ZX-9 Ninja. Naopak dvojice Classic a Classic Tourer (dříve podle objemu VN1500), lišicí se stupněm vybavenosti, sázela na klasický pohodový styl s dostatečnou porcí okázalosti (chromu). Roli nástupce přebírá novinka VN2000 Classic.
Kawasaki ZRX1200R: přestala se vyrábět už v roce 2006, ale některé kousky se loni ještě doprodávaly. Vzhledem k jejímu významu sem určitě patří. Fakt, že motocykl s designem z osmdesátých let se těšil popularitě tak dlouho, je klasickým příkladem toho, co dokáže nostalgie. Muscle bike s trubkovým rámem a fantasticky pružným motorem neoslňoval technologickými výstřelky, ale jakýmsi poctivým charizmatem starých časů. V barevné variantě repliky Eddie Lawson byl stylově nepřekonatelný.
Suzuki GSX1400 – když jsme tuto motorku kdysi poprvé testovali (psal se asi tak rok 2002), jeden kolega ji nazval přiléhavě pekelné křeslo. Ve své době představovala nevídanou kombinaci klasiky a moderny: trubkový rám, strašná hromada newtonmetrů kroutícího momentu, klasický vzhled s kulatým světlem, výkonné šestipístkové brzdy… a k tomu všemu pohodlné široké sedlo. Co se dá dělat, je třeba udělat místo nástupci, B-Kingu, ale je to fakt škoda.
Yamaha XVS 650/1100 Drag Star Classic: tahle dvojice vystřídala v druhé polovině devadesátých let choppery řady Virago a ve svém oboru patřila k průkopníkům dlouhé a nízké stavby.
Výkony sice motoricky nebyly nikdy zcela omračující, ale díky úhlednému stylu patřily Drag Stary, v posledních letech vyráběné výhradně ve verzi Classic (hluboké blatníky atd.), k bestsellerům.
Yamaha BT1100 Bulldog: jeho zmizení trochu souvisí s větším Drag Starem, neboť využíval jeho jen lehce odladěnou pohonnou jednotku. A to také byla jediná zásadní výtka na jeho adresu – i když vzhledově sliboval slušnou "palbu", výkonově patřil k umírněným. Yamaha ho však takhle vymyslela, jako důstojnou volbu pro pozdní začátečníky, kteří se nechtějí válet s "vykopnutýma nohama" na cruiseru.
Moudří lidé vědí, že ne všechno nové je lepší, ale co se dá dělat: zazvonil zvonec a těmto motorkám je konec. Tak tedy: čest jejich památce. A za 25 let nashledanou na veteránských srazech.
