Tým Moto Racing Group byl na Dakaru popáté a v zatím nejpočetnějším složení skládajícím se ze tří motocyklů a dvou čtyřkolek. Dva jezdci z Krajčovičova týmu náročnou soutěž nedokončili - Milan Kubiena odstoupil po poruše motoru a Milan Engel skončil po tvrdém pádu. Šéf týmu je ale velmi spokojený. „Ročník 2018 naplnil má očekávání. Soutěž byla kvalitní a náročná. Ve startovní listině přibývá kvalitních závodníků jak z řad endura, tak i motocrossu. Boj o přední pozice byl náročný a vypadlo mnoho dobrých závodníků,“ komentuje letošní ročník v rozhovoru pro iDNES.cz.
Čím byly způsobeny tak časté výpadky na špičce?
Motocyklové rallye závody procházejí vývojem. Stroje se zlehčují a přibývá výkon. Tato disciplína se stále více zrychluje, jezdci jezdí své maximum a honí se o vteřiny. A tím pádem musí všichni více riskovat.
Jak hodnotíte letošní účast týmu MRG?
Jezdci týmu MRG jedou v různých kategoriích. Na přípravě jsme pracovali celý rok. Žádný z jezdců mě nezklamal, někdo měl víc štěstí a někdo méně, to už k Dakaru patří.
Dobře, vezměme jezdce postupně...
Jacopo Cerutti dojel na dvacátém místě. Doufal jsem v lepší výkon, ale dvacáté místo je solidní výsledek.
Milan Engel odváděl skvělý výkon a držel se týmových instrukcí. Stal se z něj opravdový závodník a vyspěl. Zapracoval na své fyzické kondici i vytrvalosti. Na motocyklu se posunul hlavně v rychlosti, začal si věřit a zlepšil se i v navigaci, což je na Dakaru klíčová otázka. Celý tým bolelo jeho vyřazení, ale všichni vidíme značný růst a věříme v jeho potenciál do budoucna.
Výpadek Tomáše Kubieny mě hodně mrzí. Tomáš měl ambice a byl dobře připraven bojovat o přední umístění kolem pátého místa. I konkurence ho uznává a vydobyl si mezi čtyřkolkáři respekt. Do svého výpadku potvrzoval své možnosti.
Honza Veselý ukázal v kategorii Malle moto své zkušenosti a rozvahu. Dobře si rozplánoval síly a s přehledem dojel. Pro tým je obrovskou oporou a tahounem pro ostatní jezdce. Dakarské terény dobře zná a rád se o své zkušenosti rozdělí se zbytkem týmu. Honza je jedním ze 14 lidí, kterým se podařilo dojet v tomto roce Dakar bez asistence, a to už něco znamená.
Ollie Roučková, předvedla to, co nikdo nečekal. Svou vytrvalostí a odhodláním, zdolala celý Dakar. Dobře se začlenila do týmu a společná práce se zúročila skvělým úspěchem a získáním Beduína. O jejím úspěchu si přečtěte zde.
Jak hodnotíte tým, jste spokojen s jeho fungováním?
Tým funguje pátým rokem a za tu dobu jsme si získali respekt týmů kolem. Jsem hrdý na to, jak ta parta dokáže zvládat stres a poradit si s touto extrémní akci. Některé týmy pracují projektově. Několik nadšenců se dá dohromady a odjedou na Dakar. MRG funguje kontinuálně celý rok. Už teď po příjezdu začneme pracovat na příštím ročníku. Jsem hrdý na to, jaké lidi kolem sebe mám a s kým spolupracuji.
Jak vidíte vývoj týmu do budoucna? V posledních letech tým hodně vyrostl…
Světle modrá barva už není k přehlédnuti a všímají si nás i fabrické týmy. Ještě během soutěže jsme dostali nabídky na spolupráci jak se špičkovými jezdci, tak i s výrobci motocyklů. Pro celý tým je to dobrá vizitka. Jakou cestou půjdeme si musím ještě rozmyslet. Ale určitě nechceme stagnovat. Rád bych tým posunul dál. Cítím, že jsme na rozcestí, ale ještě musíme zvážit všechny možnosti.
Tým MRG na Dakaru 2018
Co letošní organizace a průběh závodu?
Je to obrovská akce na vysoké úrovni. Tyhle soutěže nejsou jen o marketingu a logistice a důležitý je i výběr tratí. Právě v tomto směru vidím ve čtyřicátém ročníku největší pokrok.
V bivaku se ozývaly i kritické hlasy, zda už nejsou tratě za hranou bezpečnosti. Co si o tom myslíte?
Dakar má značku nejtěžšího závodu planety, proto věřím, že by měl být tak těžký a je to v pořádku. Je na jezdcích, aby si s tímto poradili a mechanici musí kvalitně připravit techniku. Nezbytné je samozřejmě i štěstí.
