Favorit
Favorit, vymodlená náhrada škodovek s motorem vzadu, dorazila přesně před třiceti lety. Moderní auto, které se mohlo směle rovnat se západní konkurencí (nejen proto, že ho oblékl renomovaný italský designér), vyvezlo Československo zpoza železné opony. Před čtvrtstoletím byly favority domácími hvězdami silnic. Dnes se o ně začínají zajímat sběratelé. O premiéře Škody Favorit na Brněnském strojírenském veletrhu čtěte zde.
Dovoz ze západu
Auta se za železnou oponu dostávala různými cestami. Občas podniky zahraničního obchodu dojednaly dovoz některého modelu. Někdy to byly bizarní kšefty.
Seriál o řidičích
|
Na jaře 1989 přivezl Motokov 3000 kusů Daewoo Racer, kterými se oklikou umazával libyjský dluh vůči Československu. Po sametové revoluci zamířili našinci za hranice nakoupit ojetá auta ze Západu. Peugeot 309 se v Československu vídal už před revolucí, povedené auto bylo třeba s Fiatem Uno jednou z ikon osmdesátých let i u nás. Fiat Uno nabízel Motokov v prominentních prodejnách Tuzex za 22 tisíc tuzexových bonů, což po směně na černém trhu odpovídalo zhruba 110 tisícům korun. Třebaže bylo uno dvakrát dražší než Škoda 105, bylo v 80. letech na československých silnicích zdaleka nejlevnějším vozem pocházejícím z „kapitalistické“ ciziny.
Smetánka
Auta pro smetánku se do republiky nakonec vždycky nějak dostala. Po revoluci se v divokém kapitalismu objevila neuvěřitelně rozmanitá nabídka. V devadesátých letech byl trh možná pestřejší než dnes, a nejen z pohledu nabízených modelů, ale také specifických postav, které se kolem toho všeho motaly.
Mercedes 190
Auta lidu
Realitou průměrného Čechoslováka byla ale spíš škodovka nebo žigulík. Žigulíky patřily za dob pětiletek a prvomájových průvodů k tomu lepšímu, co zájemcům o nové auto po noci před Mototechnou nabídli (čtěte více). A zůstávaly často opatrovány svými majiteli až hluboko do devadesátých let.
19. srpna 2011 |
Autotesty
Sledovat další díly na iDNES.tvDvoutaktní osobnosti
Tříkolová ikona, které na opravu karoserie stačila jehla a nit
Socialistický šlendrián
Dnešek: uniformní pestrost
Ford Focus RS
Mitsubishi Eclipse Cross
Tesla Model X P90D Ludicrous
Realita
Škoda Fabia, která najela přes jeden a čtvrt milionu kilometrů.
Škoda Octavia
Škoda Rapid
Premiéra Škody Superb na autosalonu v Ženevě
Ti chudší jezdili trabantem, bohatší wartburgem. Za oběma se linula specifická vůně a charakteristický zvuk. Dvoutaktní motory dávaly oběma strojům překvapivý elán. Trochu rozdováděnější wartburg dokázal prohánět favority. Trabant s doširoka rozkročenými nápravami zas dokázal s udatným řidičem deklasovat nabubřelejší konkurenty v zatáčkách. Obě východoněmecké automobilové fosilie (obě technicky spadaly do padesátých let) vyvolávají dodnes rozporuplné reakce - jedni je milují, druzí nenávidí, nic mezi tím neexistuje.
Specifické postavení měl tříkolový plátěný velorex. Loni slavila tahle ikona a zároveň jedinečný úkaz československých silnic pětačtyřicátiny. Vše o velorexu se dočtete zde
Bizarním hitem byl rumunský oltcit, auto, které dokázalo sloužit dobře a spolehlivě tak dva roky. Ukrajinského Záporožce údajně kdysi úřad, který schvaloval prodej aut v ČSSR, nepustil na naše silnice kvůli jeho mizerné kvalitě, v případě oltcitu to měl udělat taky. Byl to prostě šmejd (jak fungoval socialistický šlendrián, čtěte zde.)
Moderní auta, která jsou na trhu dnes, spojuje s dobou před pětadvaceti lety snad jen to, že mají čtyři kola, motor, volant a tankují benzin nebo naftu. Změnilo se všechno a jsou hlavně bezpečnější. V některých ovšem hlodá podezření, že nejsou tak fortelná a vydrží méně. Jenže je třeba pamatovat také na to, že jejich údržbě věnujeme mnohem míň času a energie a také toho víc najezdíme.
Automobilky nabízejí stále více modelů, vymýšlejí si nové křížence jednotlivých druhů aut. Nakonec si jsou značky stále více podobné. Opravdové výstřelky, na kterých prodělaly kalhoty, si automobilky dopřávaly naposledy v devadesátých letech. Dnes sází na jistotu.
A perou se s nápady legislativců určujících emisní normy, které mnohdy odporují zdravému rozumu.
Realita českých silnic je trochu jiná než v katalogu. Průměrnému autu, které se po nich pohybuje, je patnáct let. To pasuje na legendární octavii první generace a fabii, která byla v roce 2002 dva roky mladou novinkou.
V ČR se ročně oficiálně prodá přibližně 200 tisíc nových aut a stejné množství ojetých. Z těch nových podle střízlivých odhadů šedesát tisíc odjede za hranice v rámci přeprodeje (reexportů), z toho zbytku 75 procent nakoupí firmy. Autem průměrného Čecha je tak spíš než octavia, která je dnes nejslavnější škodovkou světa, kombíková fabie nebo rapid.
