„Myl jsem to saponátem a teď jsme se v příručce dočetli, že prej to nějak žere lak nebo co,“ pucuje pan Pařízek novou Škodu 105 S. „Já nevím, já to dávám do čistírny,“ opáčí knihkupec Vrána ve filmu Vrchní, prchni! Pokud jako on nevlastníte hadrový velorex, musíte nejspíš jako pan Pařízek řešit, kde a jak auto co nejlépe zbavit špíny.
Zapomeňte, že byste vůz cáchali v pěně jen tak na sídlišti nebo na zahradě, to by mohlo skončit pokutou. Raději jeďte do myčky. Zvolit můžete buď vlastnoruční cizelování v mycím boxu, nebo pohodlnější variantu, kdy za vás práci odvedou ruce profesionálů či automatická linka. Tunelová neboli průtahová, portálová, dokonce i bezkartáčová.
Liší se přitom nejen způsobem, jakým pracují, ale také cenou a především efektivitou, jak ukázal test MF DNES. Verdikt zní: nechcete-li utrácet za nejdražší programy, navštivte takovou tunelovou myčku, kde vám auto předmyjí.
Dva vozy s růžovým přelivem
Vyzkoušeli jsme na „vlastní lak“ bílého Fordu Focus a černé Škody Octavie dvanáct různých myček v Praze a středních Čechách – ve speciálních centrech, u čerpacích stanic a obchodních domů i v profi ruční myčce. Na každé si redaktoři zaplatili základní program, protože i ten musí auto důstojně umýt. Aby bylo možné srovnat práci myček, pořídili jsme standardizovanou testovací látku z Německa, jež obsahuje vodou ředitelné červené barvivo a alkohol. Ten se po nanesení odpaří a na voze zůstane nepřehlédnutelný přeliv. Pak stačí přejet nános mokrým hadrem, ani není třeba tlačit – a růžové mámení je pryč.
Typy automyčekTunelová (průtahová): Řidič najede autem na pás, zařadí neutrál a nechá se táhnout tunelem, v němž pás auto proveze od napěnění (popříp. předmytí) přes kartáče, voskování a leštění po sušení. Auta do myčky najíždějí jedno za druhým. Portálová: Šofér najede k „bráně“, zabrzdí a stojí na místě. Portál vůz zepředu a pak odzadu napění, vykartáčuje, navoskuje, vyleští a vyfénuje. V myčce je jen jedno auto. Bezkartáčová: Funguje na stejném principu jako portálová, program však probíhá bez účasti kartáčů. Šampon oplachují místo kartáčů vysokým tlakem tenké trysky. |
Levnější a rychlejší...
Když testoval v roce 2013 myčky německý autoklub ADAC, dospěl k závěru, že viditelně čistší vyjedou vozy z průtahových linek, kde personál auto předmyje vysokotlakou vodou. Přitom základní umytí tu stálo méně než u portálové konkurence – zhruba o devatenáct procent. A české srovnání? Jako z kopírky, jen s tím rozdílem, že ceny se liší ještě výrazněji. Zatímco za očistu v tunelové lince jsme zaplatili průměrně 93, za portálové propláchnutí 117 korun. To je o čtvrtinu více.
Také z hlediska průměrného času stráveného mytím na tom jsou průtahové myčky lépe, byť o vcelku zanedbatelných čtrnáct vteřin. „V případě nejlevnějších programů vycházejí tunelové myčky, kde vám auto ještě ručně předmyjí, lépe. Taková myčka je i rychlejší a dokáže za hodinu odbavit více aut. Tím se zákazníkům zkracuje čekání,“ potvrzuje Tomáš Mikšovský, jenž se zabývá mycí technikou a odborně se podílí na programu rozvoje čerpacích stanic Convenience.cz.
Jen pro představu, ve vítězné IMO myčce v pražských Letňanech jsme ve frontě šesti vozů čekali zhruba deset minut – auta vjíždějí do myčky jedno za druhým. Kdyby se taková kolona utvořila před myčkou na čerpací stanici, zdrželi bychom se odhadem čtyřicet minut. A to už je pro většinu zákazníků citelná ztráta.
... a hlavně účinnější
Důležitější pro hodnocení ovšem bylo to, co běžný zákazník po opuštění automyčky nevidí, totiž nakolik pečlivě je vůz vyčištěn. Protože v tomto případě neplatí vojenská poučka, že co je mokré, to je čisté. Postrachu provozovatelů myček se odborně říká mycí stín, což jsou místa, kam kartáče hůř dosáhnou a odkud špínu nevymetou. Příkladem jsou zpětná zrcátka a jejich okolí, kliky, okenní lišty, chladiče, nárazníky, sloupky dveří či části skel kolem stěračů.
Zatímco trojice kartáčů v portálových myčkách obvykle vynechala všechny detaily v mycím stínu, tunelové myčky a především zdejší obsluha s vodou tryskající pod vysokým tlakem dokázaly vysmýčit i hůř dostupné plochy, byť k dokonalosti pořád něco chybělo.
„Výhodou portálových myček je ovšem efektivnější sušení. Zatímco průtahová suší v jednom směru, portál vysouší vůz nadvakrát,“ upozorňuje Tomáš Mikšovský na benefit, který potvrdil i test: jednoznačně nejlépe sušily myčky u čerpacích stanic MOL v Praze 10 – Strašnicích a OMV na Karlovarské v Praze 17. Velmi pečlivě ovšem završila program Expres také tunelová myčka Davo Wash ve středočeských Olbramovicích.
Dejte na první dojem
Všechny tyto myčky si mohly připsat plusové body také za to, jak čisté a voňavé byly uvnitř. Jasně, zní jako hyperpedantství kontrolovat, zda je mycí linka čistá, jenže nepořádek, špína, zelené řasy v koutě, či dokonce zápach biologického rozkladu o něčem vypovídají. „Svědčí o tom, že o myčku majitel nedbá a nejspíš se nestará ani o její seřízení. Je to jako prát prádlo ve špinavé pračce, výsledek nebude stát za moc,“ vysvětluje odborník a nabádá potenciální zákazníky, aby se nerozpakovali myčku před zaplacením obhlédnout a důkladně očichat.
Zlatá ruční práce
Jestliže brousíte silnice služebním vozem s logem na bocích, nejspíš budete jako většina šoférů využívat sice levnější programy, ale o to častěji. To abyste nedělali firmě ostudu. S vlastním přibližovadlem volí majitelé jinou strategii, vybírají nejčastěji druhý nejnákladnější program, leč do myčky přijíždějí s významně většími odstupy.
A pak jsou auta, která jejich majitelé berou jako členy domácnosti, případně je chtějí výhodně prodat. Ta si zaslouží poctivou péči profesionálních rukou. Takovou, jakou jsme využili v ruční myčce Expres v obchodním centru Šestka. Umytí, jehož se tu vozu dostane, je nesrovnatelné s běžnou automatickou myčkou, ovšem také tady utratíte zhruba pětkrát až šestkrát tolik peněz a času.
Jak mýt auto
Jednoduchá rada, jak často mýt auto, neexistuje. Důkladnou očistu potřebuje vůz vždy před zimou a po ní – a pak kdykoliv, když je špinavé. Umazané auto totiž rychleji rezne, protože se pod špínou drží vlhkost. Některá znečištění, třeba ptačí trus, dokonce ničí lak.
Pokud jedete do myčky dvakrát třikrát za rok, nechte si vůz vždycky navoskovat. Pokud jezdíte pravidelně, například jednou za dva až tři týdny, stačí jednou vůz navoskovat a pak třikrát použít program bez vosku.
Jestliže jste si koupili nový vůz nebo jste mu nechali čerstvě opravit lak, vyhýbejte se první měsíc kartáčovým myčkám. Lak by se mohl snáz poničit.
Když máte auto hodně zašpiněné, určitě ho před vjezdem do jakékoliv myčky důkladně předmyjte. Hrubé nečistoty by totiž mohly uváznout v kartáčích a auto vám nepěkně poškrábat.
Když myjete auto wapkou, nepřibližujte trysku blíž než na cca třicet centimetrů. Zvlášť opatrní buďte při mytí oblasti kolem tažného zařízení (pozor na el. zásuvku!), parkovacích senzorů či střešních nosičů a dalších nekovových částí: spoilerů, plastových lišt, gumových hadiček nebo izolací.
Auto, které je potlučené po dopravní nehodě nebo má prasklé sklo, do automatické mycí linky nesmí!
Vůz můžete mýt i v zimě, jen musíte využívat vytápěnou mycí linku. Dopředu však zkontrolujte, jak v ní fungují dveře a jestli nejsou namrzlé konečky kartáčů.
Teplo a slunce svádí k tomu auto pořádně vypulírovat. Dejte se do toho, jen ho nemyjte na přímém slunci, zvlášť když má rozpálenou karoserii. Vhodná není ani vřelá voda, měla by mít nanejvýš 60 °C.
Podle vodního zákona č. 254/2001 Sb. je zakázáno mýt auta na místech, kde byste mohli ohrozit kvalitu povrchových a podzemních vod. Neriskujte, pokud nemáte jistotu, že použitá voda odtéká do čističky odpadních vod. Hrozila by vám pokuta.
Protokol testu
Dvanáctkrát za sebou jsme na dva vozy, bílý Ford Fokus a černou Škodu Octavia, rozprašovačem nanesli testovací barvu. Když zaschla, nechala na laku růžový přeliv. S vybarvenými auty jsme jeli do myčky, vybrali základní program a nechali je umýt. Po výjezdu jsme zkontrolovali, jak mycí linka dokázala vozidla osušit, a když byla opravdu suchá, prohlédli jsme je. Vyfotili jsme a sepsali, kde barva zůstala a zda na autech nezůstaly i zaschlé kapky.
Test platila MF DNES ze svého rozpočtu. Programy stály od 76 do 595 Kč.
Do testu jsme zařadili dvanáct automyček v Praze a středních Čechách. Akční rádius výběru jsme chtěli rozšířit na co největší území, ukázalo se však, že mycí linky jsou soustředěny do velkých měst. Námi vytipované myčky v menších městech byly (většinou definitivně) mimo provoz. Nakonec jsme otestovali pět zástupců tunelových (průtahových) myček, pět zástupců portálových, jednoho bezkartáčového a pro srovnání i profesionální ruční myčku.
Abychom mohli mycí linky srovnávat, zajistili jsme deset litrů speciální testovací látky z Německa, kterou do Česka dováží firma Wash-Tec (dodavatel mycích linek a autokosmetiky). Základem látky je vodou ředitelné červené barvivo a alkohol, který po nanesení na kapotu vyprchá, a na autě tak zůstane pouze barevný povlak.
Pro lepší posouzení účinnosti mycích linek, a to jak samotného mytí, tak následného sušení, jsme nechali umýt vždy dva vozy – bílý Ford Focus a černou Škodu Octavia.
Test se uskutečnil ve středu 24. a čtvrtek 25. dubna. Po oba dny bylo jasno, slunečno, teplota zhruba 25 °C. Všechny testované myčky proto měly stejné meteorologické podmínky.
U každé automyčky jsme zvolili nejlevnější program. Pokud bylo v základní ceně zahrnuto i předmytí, nechali jsme obsluhu umýt vozy wapkou, zvlášť jsme ho však k programu nepřipláceli.
Než vjela vozidla do automyčky, nastříkali jsme pomocí zahradního rozprašovače na polovinu auta testovací látku. Obarvili jsme tak nejen hůř přístupná místa, ale také celou kapotu a skla.
Výsledek mytí jsme hodnotili poté, co na autech zaschly poslední kapky. Zjišťovali jsme, zda myčka dokázala smýt barvu z kritických míst (zpětná zrcátka a jejich okolí, prolisy, chladiče, lišty oken, páté dveře, kliky apod.) a z velkých a snadno dostupných ploch (kapota, přední sklo, světla), jak dobře suší a nakolik čistou vodu používá (jak mokré auto z linky vyjelo a zda na něm zůstal bílý sediment).
Podrobné výsledky testu dvanácti automyček najdete v infografice ZDE
