Alena Vitásková se narodila v roce 1956 v Bohumíně. Vystudovala Fakultu pozemních staveb na Vysokém učení technickém v Brně. Od svých 17 let pracovala v ostravských plynárnách, ve společnosti Severomoravská plynárenská později zastávala pozici generální ředitelky či členky představenstva.
V roce 2001 nastoupila do vedení společnosti Transgas, o tři roky později se stala předsedkyní představenstva společnosti Pražská teplárenská. V roce 2011 ji vláda jmenovala do funkce předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ), ve které působila do roku 2017.
Kromě svých hlavních pracovních povinností se Vitásková věnovala také dobročinné činnosti, působila například jako předsedkyně dozorčí rady Nadačního fondu manželů Livie a Václava Klausových.
V roce 2017 založila bývalá šéfka ERÚ Institut Aleny Vitáskové, jehož cílem je ochrana a podpora lidských práv a svobod. Je autorkou několika knih, mezi nejznámější patří trilogie Solární baroni.
Spolupráce s StB
V osmdesátých letech vedla Státní bezpečnost Alenu Vitáskovou ve svých spisech jako agentku pod krycím jménem Eva. Vitásková se opakovaně soudila o to, že její údajná spolupráce nebyla vědomá. Soud ji podezření zbavil, v roce 2016 se však objevily důkazy, které nevědomou spolupráci vylučují.
Archivní odbor ministerstva vnitra objevil část pracovního spisu vyšetřovatele StB Radimíra Macháčka. Důstojník v ní podle týdeníku Respekt zveřejnil výpovědi Aleny Vitáskové.
Podle Respektu je v dokumentu možné dočíst se například o tom, kdo se s kým sešel na pracovních cestách do zahraničí a o čem se bavili na večeřích nebo pracovních obědech.
Závdavkem za poskytnutí těchto informací se Vitáskové podle údajů ve zmiňovaném dokumentu dostalo podpory režimu. „Budeme podporovat její dobré styky v pražských PZO (podniky zahraničního obchodu, pozn. red.),“ uvedl podle týdeníku Macháček. I díky tomu Vitásková pravděpodobně získala potřebné kontakty, ze kterých profitovala a dostala se do popředí české energetické scény.
Miluji naši vlast. Kandidovat na prezidentku se rozhodla i Alena Vitásková |
Trestní stíhání
Žena, která vedla ERÚ v letech 2011 až 2017, čelila od března 2013 stíhání v kauze chomutovských solárních elektráren Zdeněk Sun a Saša Sun. Elektrárny získaly licenci na výrobu ještě za vysoké výkupní ceny, ačkoliv nebyly dokončené. Vitásková své obvinění ze zneužití pravomoci od počátku označovala za vykonstruované. Uváděla, že vydání licencí připustil její předchůdce v čele úřadu.
Brněnský krajský soud Vitáskovou původně poslal na 8,5 roku do vězení, zastal se jí ale odvolací soud, který ji opakovaně osvobodil pro nedostatek důkazů.
Jsem nevinná, řekla Vitásková u soudu v kauze solárních elektráren |
Od roku 2015 pak Vitásková čelila dalšímu trestnímu stíhání, a to v souvislosti s jmenováním bývalé nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké do funkce místopředsedkyně ERÚ, čímž podle soudu zneužila své pravomoci. V první instanci byl Vitáskové uložen podmíněný trest dvou let vězení, i v tomto případě byla však zproštěna viny.
„Ve snaze, abych z funkce odstoupila, jsem byla ve dvou vykonstruovaných případech trestně stíhána, nepravomocně odsouzena, vláčena po soudech, dehonestována. Oba soudy po téměř osmi létech končily opakovanými zprošťujícími rozsudky – skutky nebyly trestným činem. O řádné odškodnění za újmu, která se mi stala nezákonným trestním stíháním, se stále soudím,“ uvedla k případům Vitásková na svém webu.
Manažerka trvá na tom, že stát nenapravitelně poškodil její pracovní i osobní pověst. Už dříve uvedla, že měla život vybudovaný na úspěších v zaměstnání a na odborných znalostech, jež nyní nemůže uplatnit.
Vitásková chtěla po státu téměř čtvrt miliardy. Soudy jí přiřkly 600 tisíc |
Zmínila například, že kvůli stíhání přišla o slíbenou funkci poradkyně prezidenta Miloše Zemana. Stěžovala si také na zdravotní problémy způsobené stresem.
Veškeré tyto zkušenosti ale dle svých slov může využít v případném křesle hlavy státu. „Poznala jsem sílu a příkoří státu v negativním slova smyslu, tedy umím vnímat roli státu odlišně, než ti, kteří to nezažili. Budu se zasazovat, aby politici ctili primát občana nad státem, budu bojovat za ‚kousek štěstí‘ každého z nás, za uchování míru, nikoliv jako proklamaci, ale úcty k životu,“ uvedla Vitásková.
Postoje a názory
Jako prezidentka dnes již zaniklého Klubu plynárenských podnikatelů zorganizovala Vitásková v roce 2006 prodej minoritní části české společnosti Vemex, která je dodavatelem plynu a elektřiny v celé republice, ruskému Gazpromu.
Vitásková je jednou z kandidátek, která by v současné době nezavedla embargo na dovoz ruské ropy. Nepodpořila by také vstup Ukrajiny do Evropské unie, byť souhlasí s posíláním zbraní do této Ruskem napadené země.
Osobnosti roku 2015: Energetická „teta“ Alena Vitásková proti všem |
Česká republika by se pak dle jejího názoru mohla podílet na poválečné obnově Ukrajiny. „Budeme-li přizváni k jednacímu stolu o obnově Ukrajiny a bude-li garantováno financování, může to být pro české firmy příležitost,“ uvedla v anketě redakce iDNES.cz.
Alena Vitásková je pro setrvání České republiky v NATO i EU, Česko by se podle ní ale nemělo snažit o přijetí společné evropské měny. Bývalá šéfka ERÚ nesouhlasí s výstavbou americké základny na českém území ani se zvýšením výdajů na armádu na dvě procenta HDP.
Negativní postoj má kandidátka na prezidentku k manželství homosexuálů, nesouhlasí také s adopcemi dětí stejnopohlavními páry.
Nepodpořila by ani legalizaci marihuany či zavedení eutanazie. „Je nutné nejdříve dopracovat etický kodex a vytvořit trestněprávní rámec pro případné zneužití. Pak vést celospolečenský dialog a nepolitizovat toto závažné téma,“ objasnila svůj postoj.
Záporně se Vitásková staví k ukončení těžby uhlí do roku 2033 či ke Green dealu. Dle jejího názoru není na místě zvyšování koncesionářských poplatků či naopak zlevnění jízdného pro studenty a seniory.
Předvolební kampaň
Bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková chce být občanskou kandidátkou. Ke konci července podle jejího manažera Petra Viktorýna nasbírala dostatek petičních podpisů k podání prezidentské kandidatury, konkrétně 51 tisíc.
Mám přes 50 tisíc podpisů na prezidenta, hlásí Vitásková. Je už třetí |
Sama kandidátka se chce zapojit do boje o Hrad s dvojnásobným počtem podporovatelů. „Zákonem daná podmínka 50 tisíc podpisů je pro mě nedostatečná. Rozhodla jsem se, že pro účast ve volbě prezidenta republiky požaduji 100 tisíc a více podpisů. Chci silný mandát, protože uspět ve volbách znamená získat minimálně 2,8 milionu hlasů voličů,“ uvádí Vitásková na svém webu.
Bývalá šéfka ERÚ má mimo jiné podporu současného prezidenta republiky. „Z těch, kdo se už přihlásili, má moje sympatie jedině Alena Vitásková, protože si vedla velmi dobře v čele Energetického regulačního úřadu, kde bojovala proti takzvaným solárním baronům,“ uvedl Miloš Zeman ve vysílání TV Prima na začátku února.
Ing. Alena Vitásková
|
