Putin ve své strategii počítá s tím, že odhodlání Západu pomáhat Ukrajině a dodávat napadené zemi zbraně postupně zeslábne, tvrdí ředitelka úřadu amerických výzvědných služeb (DNI) Avril Hainesová. Ukrajina čelí ruské invazi od 24. února, Západ Kyjevu posílá zbraně a další pomoc.
Američtí zpravodajci odhadují, že Putin nepoužije jaderné zbraně, pokud nebude Rusko nebo jeho režim „v bezprostředním ohrožení“. Přesto USA počítají s variantou, že by na Ukrajině v nacházejících měsících mohlo dojít k „nepředvídatelné a potenciálně eskalační trajektorii,“ protože Putinovy ambice přesahují aktuální možnosti ruské armády, uvedla Hainesová.
Další krok? Stanné právo
„Současný vývoj bojů zvyšuje pravděpodobnost, že prezident Putin sáhne k drastičtějším opatřením, včetně zavedení stanného práva, využití kapacit průmyslové výroby nebo případné vojenské eskalace, aby uvolnil zdroje potřebné k dosažení svých cílů,“ soudí šéfka americké výzvědné služby citovaná agenturou AFP.
K použití jaderných zbraní by Putina mohl dohnat dojem, že na Ukrajině válku prohrává nebo že se do bojů zapojila nebo chce zapojit Severoatlantická aliance. Pokud by se k tomu schylovalo, Moskva by nejdřív vyslala varovné signály, míní Hainesová.
„Rusové nevyhrávají a Ukrajinci nevyhrávají a jsme tu tak trochu v patové situaci,“ poznamenal před senátním výborem šéf americké vojenské rozvědky DIA Scott Berrier a dodal, že dosud bylo v tomto konfliktu zabito osm až deset ruských generálů.
