Zdroje z amerických bezpečnostních kruhů uvádějí, že Rusko na ukrajinské území odpálilo až 1 100 raket všech možných druhů. Není jisté, kolik z nich skutečně zasáhlo a zničilo cíl, podle zdrojů agentury Reuters je ovšem míra selhání poměrně vysoká.
Den ode dne se v závislosti na typu použitých raket mění, v některých dnech ovšem přesahuje 50 procent. U střel s plochou dráhou letu odpalovaných z letadel se pohybuje mezi 20 a 60 procenty. Reuters upozorňuje, že informace z amerických bezpečnostních kruhů se nedají nezávisle ověřit. Podle některých odborníků se ovšem už dvacetiprocentní míra selhání dá považovat za vysokou.
 |
V pondělí na toto téma hovořil i vysoce postavený představitel Pentagonu, který pod podmínkou anonymity seznamuje novináře s vývojem na bojišti. Ruská armáda podle něj sice stále má velkou zásobu balistických střel a více než polovinu střel s plochou dráhou letu odpalovaných ze vzduchu, ale zároveň se při jejich nasazení potýká s problémy.
„Vidíme, že mají nějaké problémy s přesně naváděnou municí. Selhává. Někdy selhává při startu, jindy nezasáhne cíl, někdy po kontaktu s cílem neexploduje. Stále mají k dispozici většinu zásob přesně naváděné munice, ale především u střel s plochou dráhou letu odpalovaných ze vzduchu vidíme ne nepodstatný počet selhání.“
26. února 2022 |
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvRuské letectvo na Ukrajině pro útoky na pozemní cíle používá dva typy střel s plochou dráhou letu, které jsou odpalovány ze strategických bombardérů Тu-95МS a Тu-160. Střela Ch-555, která byla zařazena do do ruské výzbroje na počátku tisíciletí, je schopna přesně zasáhnout cíl na vzdálenost dva tisíce kilometrů.
O tři tisíce kilometrů větší dolet má střela Ch-101. Je přes sedm metrů dlouhá, váží přes dvě tuny a je schopná nést dvě konvenční hlavice. Díky minimální efektivní odrazové ploše je jen obtížně detekovatelná radarem. Rusové ji v minulosti například použili při útocích na základny Islámského státu v Sýrii, což bylo považováno především za demonstraci síly.
Během agrese proti Ukrajině byly střely s plochou dráhou letu použity například při útoku na kasárna Javoriv nedaleko polských hranic, při kterém zahynulo 35 lidí. Útok byl údajně veden ze strategických bombardérů nacházejících se ve vzdušném prostoru Ruské federace.
Not unexpected, but this would appear to confirm #Russia use of Kh-101 low-observable air launched cruise missile in #Ukraine https://t.co/Assfd2SED0 https://t.co/EPe5xfrSgW
Trosky nevybuchlé střely Ch-101 zase byly před několika dny nafoceny v Mykolajivské oblasti, kde se ruská armáda už několik týdnů pokouší probojovat směrem k Oděse. Rusové kromě toho na cíle na Ukrajině odpalují z lodí střely Kalibr, velkou pozornost si vysloužila hypersonická střela Kinžál, která o víkendu zničila muniční sklad v Ivano-Frankivské oblasti.
Podle některých odborníků je vysoká míra selhání u ruských střel jedním z možných vysvětlení, proč se ruské armádě v prvních hodinách invaze nepodařilo zlikvidovat ukrajinské letectvo a systémy protivzdušné obrany. Kvůli nedostatku přesně naváděné munice se ruské letectvo nyní více spoléhá na „hloupé bomby“, jejichž nasazení ovšem sebou přináší větší riziko civilních obětí.
