Týdny předtím, než se nejlepší lyžaři a snowboardisté světa sjeli do Čang-ťia-kchou, hlavního dějiště zimních olympijských her v Pekingu, tucet strojů zuřivě vyrábělo sníh, aby pokryl sjezdovky a vznikla dokonale bílá kulisa, kterou bude možné vysílat do celého světa, píše zpravodajský server agentury Bloomberg.
Čang-ťia-kchou by se mělo stát luxusní zimní turistickou destinací, takovými čínskými Alpami, a mnozí mají naději, že se tím místní zemědělská oblast vymaní z chudoby.
Odborníci se ovšem obávají, že snaha o přeměnu Čang-ťia-kchou zhorší už tak dost vážný nedostatek vody v regionu. Podle hongkongské ekologické skupiny China Water Risk je více než polovina oblasti značně sužovaná nedostatkem vody a místní vodní zdroje v přepočtu na jednoho obyvatele jsou nižší než pětina čínského národního průměru.
„V oblasti, kde v zimě není téměř žádná voda, to bude mít jistě nějaké následky,“ řekla Carmen de Jongová, geografka ze Štrasburské univerzity. „Po dobu půl roku, během sezony sněhových sportů, bude voda kvůli zasněžování mimo přírodní ekosystém,“ dodala. Existuje také riziko, že umělý sníh může být škodlivý pro životní prostředí, až roztaje.
Podle Carmen de Jongové by Čína mohla potřebovat až dva miliony krychlových metrů vody, aby vytvořila dostatečné množství umělého sněhu na pokrytí sjezdovek a přístupových cest. To je množství, které by stačilo k naplnění 800 plaveckých bazénů olympijské velikosti.
Zasněžovalo se v Soči i Pchjongčchangu
Umělý sníh se stal nedílnou součástí zimních olympijských her, protože klimatické změny snižují počet zemí, kde je na pořádání této akce dostatek přírodního sněhu. Navíc na sjezdovkách je žádanější především proto, že je více upěchovaný a stabilnější.
Během zimní olympiády v ruském městě Soči bylo vyrobeno zhruba 80 procent veškerého sněhu. Když o čtyři roky později hostila olympiádu Jižní Korea v Pchjongčchangu, vzrostl tento podíl na 90 procent. Peking však bude prvním hostitelským městem, které bude zcela spoléhat na uměle vytvořený sníh.
Sportovci se zabydlují na olympiádě, jednoho hokejistu čeká přetestování |
Část problému tentokrát spočívá v tom, že vyprahlá oblast Pekingu a Čang-ťia-kchou není pro výrobu sněhu ideální. Za poslední čtyři desetiletí zde v zimě spadlo v průměru pouze 7,9 milimetru srážek. Ve švýcarském lyžařském středisku Davos napadne za běžný prosinec devětkrát tolik sněhu.
Při výrobě sněhu se kvůli suchému počasí v oblasti ztrácí značné množství vody v důsledku odpařování a silného větru. Vodu je nutné pumpovat také do suché půdy, aby zmrzla, než na ni bude možné nasněžit umělý sníh.
Čínské Alpy
Teplejší klima už zkrátilo zimu v Čang-ťia-kchou o více než deset dní ve srovnání se 70. lety 20. století. Změny klimatu však Číně nebrání, aby od doby, kdy Peking v roce 2015 získal pořadatelství zimních olympijských her, do turistického průmyslu v pekingské oblasti investovala.
Dnes je zde sedm rušných lyžařských středisek a do města ročně zavítají tři miliony lyžařů. Rychlovlak, který byl uveden do provozu v roce 2019, jede z Pekingu do Čang-ťia-kchou pouhých 50 minut, což umožňuje rychlé víkendové výlety.
Olympijské vstupenky jen pro vyvolené. Pro veřejnost na prodej nebudou |
Vláda tvrdí, že hry jsou zlomovým bodem, protože investice do infrastruktury a pracovní místa spojená se zimními sporty vyvedou z chudoby více než 430 tisíc místních obyvatel. Zatímco někteří z místních obyvatel jsou rádi, že mohou během zimy, kdy není práce v zemědělství, být zaměstnaní v lyžařských střediscích, jiným se kvůli nim změnil život.
Výstavba zničila lesy a znehodnotila půdu v oblasti, říká místní obyvatel Žen, jehož vesnice byla zbourána, aby uvolnila místo luxusním hotelům. Měsíčně si vydělá 2750 jüanů (asi 9 400 korun) odklízením sněhu a zmrazků z ulic. Práce byla součástí dohody, kterou uzavřel s developerem, jenž mu zabral pozemek. „Je dobře, že alespoň máme kde pracovat,“ řekl Žen, který agentuře řekl jen své rodové jméno. Vydělává teď ještě méně, než když farmařil.
28. ledna 2022 |
